Jeho banán
Penelope Bloom
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/426978/bmid_jeho-banan-43m-426978.jpg
3
1784
1784
Objekty touhy série
1. díl >
Můj nový šéf má rád pravidla. Jedno z nich si ale nikdo netroufne porušit... Nesmí se mu sahat na banán. Jako vážně. Tenhle chlápek je závislej na draslíku nebo co. Jasně, že jsem si na něj sáhla. Jestli to chcete rozebírat do detailu, ve skutečnosti jsem si ho i strčila do pusy. A co je ještě horší? Sežvýkala jsem ho… a polkla. Já vím. Pěkně zlobivá holka. A pak jsem ho uviděla. Možná byste tomu nevěřili, ale když se člověk dusí něčím banánem, neudělá to na jeho majitele zrovna ten nejlepší první dojem.... celý text
Literatura světová Pro ženy Erotika
Vydáno: 2020 , KontrastOriginální název:
His Banana, 2018
více info...
Přidat komentář
Tak to už áno :D Táto kniha mi padla vhod, neuveriteľne som sa nasmiala. Príbeh bol možno klišé, ale vôbec to knihe neuškodilo. V mojom prípade humor zatienil všetko ostatné. Moji členovia domácnosti sa na mňa občas pozerali s neistotou, keď som zavíjala smiechom, ale všetci sme to ustáli a nechajú si ma doma aj napriek tomu, že som nepodstúpila odborné vyšetrenia u psychiatra.
Už teraz sa teším na pokračovanie. Táto autorka ma rozhodne začala baviť!
Náročný čtenář bude s největší pravděpodobností zklamaný, tím já asi nejsem, protože paradoxně se mi kniha líbila, ačkoliv si myslím zhruba toto: jednoduchý příběh, není to moc promyšlené, spíše prvoplánové, klišé, zbytečně vulgární. Jestli jsem se zasmála? Ale ano, zasmála jsem se, nebyl to však nijak inteligentní humor, který jsem očekávala po pročtení recenzí. Ve své podstatě mi příběh o ,,Jeho banánu" připomíná jakousi béčkovou komedii, kterou dávají o svátečním dopoledni a na kterou se ráda znovu podívám jen proto, že u ní nemusím přemýšlet. Zkrátka se mi to četlo dobře a neočekáváteli mnoho, můžete být mile překvapeni.
Po velké reklamní masáži jsem neodolala a musela jsem zjistit, co na té knížce je. Čekala jsem něco ve stylu Alice Clayton a myslím, že se to docela povedlo, ale něco tomu zkrátka chybělo. Příběh byl poměrně jednotvárný, ničím moc nepřekvapil a žádné velké drama se nekonalo. Bruce a Nataša byli velcí sympaťáci, obzvláště on byl naprosto skvělý, přesto bych jejich charaktery ještě trošku dotáhla. Slovní přestřelky byly krásně úsměvné, ale slzy smíchu mi netekly. Knížku jsem přesto ihned přelouskala, protože byla super čtivá a milá, takže se pustím do Jejích třešínek.
Podle anotace, obálky a reklamy to vypadalo na super knihu, ale bohužel. Za mě průměrná až podprůměrná kniha. Chápu, proč musela mít takovou reklamu. V první půlce se jevila jako víkendová oddechovka, což není nic proti ničemu, ale v druhé části už to byla jednoduchá slaďárna, kterou jsem neměla ani chuť dočíst, ale dočetla jsem nasilu.
Moc milý příběh. Četl se rychle a je velice oddechový. Nemusela jsem u toho nějak zvlášť přemýšlet a jen pěkně číst. Všechny postavy mi přišly velice sympatické. Nataša je bláznivá, potrhlá a moc milá holka. Pro své blízké by se mohla rozkrájet. Sice měla špatný záměr proto poznat Bruce, ale hned mi bylo jasné, jak to dopadne. Líbilo se mi, že tam nebyl nějak drastický zvrat, kde si navzájem ubližují, nechtějí si odpustit. Bruce to pochopil a hned ze začátku jí odpustil... i když jí nechal čekat několik týdnů. On byl tak... perfektní, dokonalý. Ve všem potřeboval mít pořádek a mít vše na svém místě. Život měl dokonale organizovaný. Pak ale přišla Nataša a nic nebylo jako dřív. Nejdříve z toho byl nesvůj, ale postupem času se přizpůsobil. Dokonce se mu to líbilo. Ze začátku byl takový arogantní a sobecký, ale kdo se mu může po jeho minulosti divit? Je fakt krásný, co pro něho ta malá holčina znamenala a co všechno pro ní udělal. Nakonec se z něho vyklubal milující a moc milý chlápek. Jejich příběh je krásný. U knihy jsem se velmi nasmála, protože autorka umí tak dobře psát a Nat je prostě nemehlo. Bruce si určitě nepředstavoval, že ta pravá bude zrovna ona.Jak se však říká... protiklady se přitahují. V jejich případě to dokonale sedí a tvoří nádherný pár, který se navzájem doplňuje. Těším se na Williamův příběh (Bruceho dvojče)
Kniha není špatná, je to takové oddechové čtení. Hlavní ženská postava se mi zdá až moc naivní, když vezmeme v potaz celou její historii, co se jí v životě odehrálo (žádné velké drama), kde pracuje apod.
Naopak mužská postava se mi celkem zamlouvala, a právě díky jeho povaze se mi moc nelíbí, jak se vlastně dají ti dva dohromady, protože mi to tam úplně nesedí, mohlo být více promyšlené.
Jako oddechovka dobré.
Jeho banán je rozhodně příběh plný dvojsmyslů a dvojsmyslných situací, který zkroutí čtenářovy rty do někdy rozpačitého, jindy opravdu vřelého úsměvu. Některé situace dokonce nutí se smát, až se za břicho popadáte. Věčné pošťuchování hlavních hrdinů působí originálně a tak nějak přirozeně. Erotika je to asi tak velká, jako desire pro ženy do Harlequina. A i tam je jí tedy víc. Jako jednohubka na nedělní odpoledne je vyprávění skvělé. Stejně tak jako pohledy obou hrdinů, které čtenáři poskytnou trošku jiný pohled. Tohle celé má však jednu velkou chybu, ta kniha je krátká. Tenhle příběh by si rozhodně zasloužil víc stran a větší propracovanost. Na mě působí jako nějaká testovací verze, jestli to tak může být. Doufám, že na druhé knize si dala autorka trošku více záležet a nebude to jen plytká verze něčeho, co by se při trošce fantazie dalo nazvat knihou. Za mě byl tohle jen lehký nadprůměr.
Té erotiky je tu tolik, že to do určité míry zakryje fakt, že ten příběh o sbližování dvou lidí je stereotypní, protkaný divnými náhodami a hlavní postavy se chovají jako generátor náhodných nálad. A Bruceova fixace na banány mě začala lehce znervózňovat - možná mu měl někdo říct, že existuje i jiné ovoce.
Přesto - pokud se chcete odreagovat, přečíst si něco nenáročného a párkrát se u toho zasmát, je tohle ideální kniha. Jen o tom nesmíte moc přemýšlet, no.
Milá a vtipná oddechovka nabitá romantikou a erotikou. Zpočátku jsem nevěřila, že může jít o banán jak již název a přebal napovídá ale opak je pravdou. Kniha je velmi čtivě a vtipně napsána, zhltla jsem ji jedním dechem takže jsem spokojená.
Hodnotím 4* a doporučuji těm, kteří chtějí knihu u které mohou "vypnout" a zasmát se :-)
Je fakt, že anotace byla o dost vtipnější než samotný příběh, ale i tak to nebylo vyloženě špatné. Řekla bych, že je to takový průměr, chtělo by to trošku víc propracovat příběh i postavy. Za mě ale rozhodně super obálka.
Kniha se mi líbila, teda ne že bych se u ní smála na celé kolo, ale četla se pěkně a za 2 dny jsem ji měla přečtenou. Určitě si ji jednou, někdy přečtu znovu.
Knížka mě bohužel nijak neobohatila, ale na druhou stranu se na rozdíl od jiných dala dočíst až do konce
3,5*
Já vám nevím...
Začátek knížky mi přišel úplně nesmyslný. Autorka se snažila být od první stránky tak strašně vtipná, až jsem si říkala, jestli si vůbec uvědomuje, že je naprosto mimo!?
Za všechny jedna věta na ukázku: "Nastoupila jsem do několika špatných spojů, třicet minut jsem hledala klíčky od auta, co mi nepatřilo, a jednou jsem dokonce prošvihla večeři se svou nejlepší kamarádkou, protože se můj pes nervově zhroutil." Aneb hlavní hrdinka popisuje svou povahu a to, jak je nedochvilná a nešikovná. Snaží se tím pobavit a vyjmenovává jednu absurditu za druhou. Začátek úplně přepálila a v průběhu děje to není o moc lepší.
Je sexuálně prakticky nezkušená, ale s božským Brucem flirtuje na úrovni profesionálky, zároveň je drzá jak opice.
Bruce...ach Bruce...ten chlap má vážný problém, normálně jej podezřívám z autismu, tohle nejsou "lehké sklony k OCD" jak se sám popisuje.
Na druhou stranu se knize podařilo to, co jsem od ní potřebovala - úplně jsem při čtení vypla. Přečetla jsem na dva zátahy, odreagovala se a malinko i pobavila. Takže nemůžu být úplně negativní...
Teď si dovolím jít trochu do hloubky a upozornit na některé KONKRÉTNÍ nesmysly. Nehodlám spoilerovat, ovšem pro někoho, kdo knihu nečetl a opravdu nechce vědět nic předem to SPOILER může být:
- Bruce najal Natašu jako "svoji" stážistku a přitom to byl William, kdo výběrové řízení uspořádal
- Chtěli stážistku, která pro ně bude pracovat bez nároku na honorář a pak je (firmu) ještě vychválí v médiích
- Natašu najal jen proto, že mu snědla banán, nechal ji, aby mu prakticky sloužila, nedělala žádnou práci co se týče firmy a rozhodně by ho nemohla vychválit za to, že mu dělala osobního šoféra
- Co to bylo s těmi banány, sakra? To byla naprostá úchylka. Jakože: proč si koupit kilo banánů, když se jimi cpu jak opice? Koupím si každý den jeden kus zvlášť. Proč si schovat banán ke svačině do tašky, když ho mužů vystavit v odpočinkové místnosti a podepsaný?
- Proč Nataša nechávala svého psa srát v bytě a skoro vůbec s ním nechodila ven?
- A co ta strašná hrubka na str. 59?!
Omlouvám se, že jsem se tak rozohnila, ale na poště mě čekají Její třešničky a já mám pádné obavy :)
Ač na tenhle typ knížek moc nejsem, tak se mi to celkem líbilo. Situace které bych opravdu nečekala a ta chemie mezi hlavními hrdiny... To jejich neustálé popichování, jako dobře sehraná přestřelka.... Prostě super. Ale přiznám se, čekala jsem od knížky víc. První půlka byla úžasná, bavila mě a smíchy jsem se mohla potrhat... Asi od druhé poloviny už se nebylo čemu smát a po přečtení jsem byla trošičku zklamaná. Chyběl mi tam zkrátka nějaký ten hlubší cit. To se do sebe zamilovali vážně jen kvůli nadrženosti a sexu?... Zkrátka knížka na jedno přečtení.
Nechápu, jakto že jsou z toho všichni tak odvaření. To byla taková kravina,že to ani není možný :D
Na odreagování v této ne příliš dobré době asi ideál kniha, ale na mě až moc přeslazená, ale četla se dobře, taková jednohubka na nedělní siestu.
Ze začátku jsem si myslela, že to číst nebudu, ale začalo mě to bavit. Nataša byla milá holka. A místy to bylo i vtipné. Sice je to taková romantická červená knihovna, ale občas to neuškodí.
Hnůj. Totální a sprostej hnůj. Anotace na knizku byla jedina vtipna cast knihy. Vubec nedoporucuju.
Autorovy další knížky
| 2020 |  Jeho banán |
| 2020 | Její třešničky |
| 2021 | Jeho zákusek |
| 2022 | Moje (tak trochu) utajené dítě |
| 2021 | Jeho balík |
(SPOILER) !!! SPOILERY !!!
Tak jsem se definitivně utvrdila v tom, že když mi KD nabízejí v akci vychvalované romány, které navíc samy vydaly, není to v důsledku nic moc. Pana slušňáka jsem si ale aspoň půjčila v knihovně, zatímco u Banánu jsem podlehla slevové akci 1+1 a knihu koupila spolu s Třešničkami. Zpětně hluboce lituji vyhozených peněz. Je sice fajn, že dneska může skoro kdokoli vydat knihu, ale tato na mne působila dojmem, že někdo sepsal svoje pubertální fantazie:
Hlavní hrdinka je sice hrozná nemotora, což neopomene několikrát zdůraznit, dostává se díky tomu do neuvěřitelných a rádoby komických situací, ale co čert nechce, její šéf ji posuzuje podle toho, takže coby reportérka se věnuje jen samým podřadným tématům. O jejích schopnostech však čtenář nepochybuje, přestože v knize vlastně vůbec nejsou ukázány. (Nepočítám-li tedy sebechválu, jak vždy k psaní článku přistupuje zodpovědně, protože si o tématu všechno vygoogluje.)
On prožil hrozné zklamání v lásce, uzavřel se před světem, nastolil si tvrdý režim a řád, a odmítá se citově sbližovat s kýmkoli, kromě svého banánu. Pojídání tohoto ovoce tvoří jeho jediné guilty pleasure, a i když to ve firmě každý ví, přesto si banán, uložený všem na očích v zasedačce, KOLEM DOKOLA podepisuje. (Proč si ho nepodepisuje PODÉLNĚ??) Navrch je to multimilionář a krasavec, který dle autorky trpí obsedantně-kompulzivní poruchou. (No, asi si blbě pamatuji přednášky z VŠ, ale obsedantně-kompulzivní jednání se projevuje jinak.)
Jí šéf najednou nabídne super příležitost vydávat se za stážistku, infiltrovat Jeho firmu a najít tam nějaké finanční čachry. Protože Mu ještě před pohovorem sní banán, je přijata. Jsem si téměř jistá, že autorka vůbec neví, jak marketingové společnosti fungují, protože Ona ve finále žádnou stáž vlastně neabsolvuje. Místo toho, aby přičichla k profesi a firmě, dělá Jemu de facto osobní asistentku a řidiče. Aby mu ukázala, jak je nezávislá, schválně se opije na pracovním obědě s klientem (to jako vážně?!), On jí odveze a odnese domů, zaplatí za ni dlužný nájem, uklidí psí průjem a zaplní ledničku jídlem. Z toho Ona pozná, že ji On miluje a vlastně Mu na Ní záleží, i když tvrdí opak. Co na tom, že On zcela překračuje profesní meze? Nebo že Mu ani symbolicky nenabídla, že mu ty peníze zpětně zaplatí? Vždyť Ona Ho na tom pracovním obědě vlastně upozornila na to, že Jeho firma v kampani opomenula něco hrozně důležitého. Což je jediný moment, kdy Ona prokazuje aspoň nějaké znalosti od fochu.
Jeho bratr, ač Ji vůbec nezná a Ona je vůči němu v podřízeném postavení, Jí začne vyprávět o Jeho fetiši na pouzdrové sukně a o tom, jak (On) má od malička kolík v řiti, a proto je tak upjatý. Což celé vůbec nepůsobí divně, ale jakože vtipně, protože brácha si přece dobírá bráchu. (Před stážistkou, kterou zná asi dva dny, ale haha.)
Když spolu zůstanou sami v práci a dají si čínu, skončí to dechberoucím orálním sexem, který pokazí telefonát jeho ex. Ona se snaží dělat, jako že nic, další den Ho k ex veze na návštěvu a hrozně se zamiluje do její dcerky, kvůli které se On nechává vydírat a kterou zbožňuje. (Jaké překvapení, že na konci se z Nich stanou dcerčini adoptivní rodiče!)
Pak musí dojít k nezbytné zápletce, kdy On odhalí její pravou totožnost, což Ona žehlí tím, že mu ušije kapsář na ponožky. Její dárky jsou tak dojemné a láskyplné, že Jí odpustí a přichází happyend, okořeněný tím, že Jí nabídne práci (protože zatímco Mu kupovala každý den banány, On poznal, že Ona je vlastně inteligentní a ty články, co psala, jsou pod Její úroveň) a nakonec Ji požádá o ruku. Není to totiž žádná zlatokopka a od začátku Ho milovala! A pointa největší, žádné tunely se ve firmě nekonají a nekonaly! To se jen jeden moula přehlédl v účetnictví!
Přidejme k tomu pár vedlejších postav od ztřeštěné kamarádky z práce, přes zlou bývalku (co bere kokain, který si - hanba! - kupuje za Jeho peníze!) až po Jejího bratra ztroskotance, kterému On poskytne azyl u sebe v bytě.
Já vím… nechala jsem tentokrát promluvit své Zlé Já, ale takovouhle zápletku bych vymyslela ve třinácti, včetně absence bližšího vykreslení prostředí firmy, znalosti marketingu či zjednodušeného chování postav, které se neznají, ale od začátku to mezi nimi jiskří, neustále se baví dvojsmyslně a už po týdnu ví, že se milují. (A kupodivu, Ona je téměř panna, což Jeho přitahuje ještě víc!)
Aby toho nebylo málo, potvrdilo se mi, že KD opět zmršily i překlad:
s. 65: byla úplně na mol (uniklo mi, že šli do opery, myslela jsem, že se jen opila)
s. 70: člověk měl spoleh (ne „mohl se spolehnout“?)
s. 136: narovnal obraz, kterým posunul (posunul jím Její bratr, nikoli On jako podnět věty)
Ovšem top pro mne bylo použití slov „pička“ a „anděl“ v jednom souvětí, v němž se On nad NÍ a Jejími postelovými dovednostmi rozplývá.
Abych ale nebyla tak krutá. Některé slovní přestřelky opravdu JSOU vtipné, a pokud někdo - na rozdíl ode mne - dokáže u čtení vypnout hlavu, tak se i pobaví. Je to taková hodně (HODNĚ) oddychová jednohubka. Pokud ale někdo čeká trochu víc a je zvyklý alespoň na nějakou laťku, varuji, že dost pravděpodobně bude trpět, že se do čtení vůbec pustil. Jak tu padlo - klidně si to přečtěte, ale nekupujte si to. Na knize Jeho banán je za mne nejlepší obálka.