Její třešničky
Penelope Bloom
Objekty touhy série
< 2. díl >
Jak jsem ji potkal? Gentleman se přece nechlubí. Naštěstí nejsem gentleman. Nejdřív jsem jí zaplatil za věneček (tím myslím zákusek, ale o to nejde), vzápětí jsem ji defloroval. A potom? Nechal jsem jí vizitku a odešel odtamtud jako král. Jo, dalo by se říct, že jsme si vážně padli do oka. Jak jsem potkala Williama? Přišel ke mně do pekárny, koupil si věneček, ukradl květiny z vázy – pořád netuším, co s nimi chtěl dělat – a nechal mi svou vizitku. Než vám řeknu, jak jsem s ní naložila, měla bych něco vyjasnit: William mi vstoupil do života v ten nejhorší možný okamžik. Pekařství krachovalo, můj vlezlý bývalý mě odmítal nechat na pokoji. A jen tak mimochodem jsem byla pětadvacetiletá panna, což mi mí přátelé neustále předhazovali. Vyřešit poslední z mých problémů s Williamovou pomocí by bylo jako zabít mouchu kladivem – přehnané, ale úžasné. William byl neuvěřitelně přitažlivý – byl sexy přesně tím způsobem, který ženské nutí dělat pitomé věci, a já kvůli tomu myslela na úplné šílenosti. Napadlo mě, že kdyby ji zabil William se svými nemožně vypracovanými svaly, té mouše by to ani nevadilo – a já na tom byla stejně. A tak jsem mu zavolala. Možná jsem věděla, že to není dobrý nápad. Možná jsem se řítila vstříc katastrofě. Věděla jsem, že si koleduju o potíže, když se do telefonu zasmál tím svým hlubokým sexy hlasem a řekl: Pořád mám chuť na ten váš věneček. Nabízíte donáškovou službu?... celý text
Literatura světová Pro ženy Erotika
Vydáno: 2020 , KontrastOriginální název:
Her Cherry, 2018
více info...
Přidat komentář
No co říct, asi jsem od toho čekala víc. Bylo to až moc jednoduché a příběh postrádal nějaký hlubší smysl. Ale mělo to být pro pobavení, takže to tak beru a hotovo. Zpočátku jsem se fakt smála, pak už to tak vtipné nebylo, ale dalo se to dočíst. Každopádně první díl byl lepší .
Jak me prvni dil prekvapil, tak me tento zklamal. Uz hodne dlouho jsem takovou blbost necetla. Nemuzu se vlastne ani vyjadrovat k deji, protoze si ho skoro uz nepamatuju, az tak moc nezazivne to pro me bylo. Za me to nemelo nic. Humor mi vtipny neprisel, nektere sceny nebo dialogy bych nazvala az trapne. Nevidela jsem tam zadne jiskreni, budovani vztahu, poradne dej, proste sup sem, sup tam, miluji te, vezmi si me, konec. Hrala jsem si i s myslenkou dat odpad, coz jsem udelala snad 2x, ale budu se drzet sveho kreda, ze to dam jen kniham, ktere nedoctu, ze se to fakt neda. Tato kniha ale byla tak kratka, ze jsem to zahodit nestihla
(SPOILER)
!!! POZOR, OBSAHUJE SPOILERY !!!
Já vím, že samotný příběh nebyl opět ničím novým (ona slušné děvče, on zlobivý hoch), ale Třešničky se mi líbily podstatně víc než Banán, a na rozdíl od jedničky si dokážu představit, že u mne v knihovně zůstanou, když dostanu chuť na lehkou oddechovku. I u Bruce a Nataši (v tomto díle nepochopitelně překládané jako Natashi?!) figuroval slovní humor, u Williama a Hailey mi ale dialogy a celkově scény přišly vtipnější. Za mým vyšším hodnocením určitě stojí i to, že autorka zde mohla víc mlžit a nebylo tolik vidět, že profesím obou hrdinů vlastně nerozumí. U Banánu bylo zjevné, že vůbec netuší, jak taková firma funguje, ale zde stačilo napsat pár zmínek o zpracování těsta, pečení muffinů či prášku do pečiva, a čtenářova fantazie už vše uchopila sama a udělala práci za spisovatelku.
Souhlasím s tím, že zdůrazňování (staro)panenství hlavní hrdinky bylo trochu moc, a když už ho omílala asi třetí postava, bylo to lehce za hranicí dobrého vkusu. Vážně by můj kolega za mými zády bezhlasně naznačoval cizímu muži, že jsem si ještě nevrzla?? Nicméně zajímavá úvaha, kterou soudě podle komentářů prodělali i jiní čtenáři: Opět se objevuje schéma, kdy ona nemá žádné sexuální zkušenosti (Nataša měla jednu), a on je ten, kdo ji vede a učí. Nicméně zajímala by v rámci žánru někoho kniha, kde je to naopak? Kdy ona je tou zkušenější a zaučuje jeho?
Opět asi budu mimo mísu, ale obávám se, že kleptomanie je něco podstatně jiného než Williamova vlastně roztomilá „úchylka“. I jeho tajná místnost byla trochu moc, ale když se člověk od tohoto oprostí, zavře obě oči a řekne si, že je to vlastně tak trochu pohádka, tak to všechno skousne. Včetně správňácké babči, která si podle všeho život užila plnými doušky, a která má svůj plán pro případ, že by domova důchodců přišla Zubatá. Její repliky knihu výrazně oživily a chemie mezi B-rumlou a Williamem byla perfektní.
Stejně jako u Banánu, i zde nebyly vedlejší linie moc rozvedeny a vytěženy. Zoey si vyloženě říkala o nějaký konflikt, ale šlo jen o statistku pro Williamovy rodiče, kteří ovšem jako ti zlí také moc prostoru nedostali. Expřítel stalker zázračně prozřel poté, co mu jeho milá promluvila do duše, a dobrovolně po všech těch letech odešel z jejího života. Kéž by to i v realitě bylo takhle jednoduché. A fakt by mne zajímalo, co pak Hailey udělala s tou učebnicí!
Když nakonec došlo k sexu mezi hrdiny, ptala jsem se, jestli jim od vody nebyla zima? Odhozené a utopené šaty pobavily, i když bych taky uvítala bližší přiblížení, jak potom dvojice ve spodním prádle prchala z večírku domů.
Erotiky bylo tak akorát, bez nějakých zbytečných rušivých pojmů a vulgarismů označujících části těl, za což dávám palce nahoru. Vzápětí se ale musím pozastavit u opět pokulhávajícího překladu, který se projevil především u překladu postavy Earla, důchodce z babiččina domova pro seniory:
- s. 83 Poděkovala jsem babičce za radu a vydržela její podrobné líčení, jak obrala v pokeru nějakého hraběte o celou úrodu rajčat (…). Kratší verze příběhu je ta, že hraběte ani nenapadlo podezřívat mou milou, starou babičku, že podvádí při pokeru.
- s. 216 „To je dobře, protože jsem zaplatil hraběti, aby to natočil na můj mobil (…). Earle! Máš to všechno natočené?“
Nemluvě již o slovním spojení „jíst ji“, které sice doslovně v češtině přeloženo takto zní, ale jedná se o synonymum pro orální sex („lízat ji“). Williamova sprosťácká odpověď tak vůbec v překladu nevyzněla:
- s. 183 „Mohl bys mě taky věznit ve sklepě jako Hannibal a sníst mě.“ - „Jasně že tě budu jíst, každý večer.“
William byl tak roztomile ulítlý, že nemohu než souhlasit s charakteristikou hlavní hrdinky:
Pokud vzhled filmové hvězdy a šarm, který svede i jeptišku, nestačily, rozhodl se přisypat ještě hromadu peněz. A to nejhorší? Líbily se mi jeho zločinecké sklony. Bez nich by byl nudně dokonalý.
Já bych ho brala i bez těch peněz ;-). Scéna se šlehačkou poté, co mu Hailey přijde do bytu uvařit, by mne asi coby pannu přiměla s křikem utéct, v knize jsem ji ale vzala se vším všudy a musela se smát nahlas, abych ji vzápětí ještě přečetla kamarádce do telefonu, což se mi už hodně dlouho nestalo. Užila jsem si všechny jejich slovní souboje i závěrečný hod koláčem. Za mne tedy slušná oddychovka, byť poměrně krátká.
„Chceš, abych… Abych ti to oplatila?“
- „Špatná zpráva. Nemám frndu. Takže to nepůjde.“
(SPOILER)
Pro mě byl Jeho banán lepší. Tady mi přišlo, že příběh až příliš brzy ztrácí šťávu. S Williamem byla legrace, ale vydrželi byste být s někým, kdo nikdy nemluví vážně? Hailey nebyla špatná, ale zas tak moc mě taky nedostala. Nejlepší byl hod koláčem. Co musím zkritizovat je překlad, protože si myslím, že jeho vinou se místy v jednom odstavci často opakují ta stejná slova (obzvlášť jsem z toho kvetla u té části s maškarním).
A dále si neodpustím jednu citaci: "...dopustila jsem, abys mě emocionálně vysával několik dlouhých let. Byla jsem uvězněná v čase, který jsme spolu strávili, a pak zklamaná z toho, jak se nakonec věci vyvinuly. Dopustila jsem, abys mi zabránil poznat další příležitosti, zkoušet nové věc. Byl jsi jako balvan na mém krku, jako kotva na mém kotníku. A myslím, že sobě jsi způsobil totéž..." To jako vážně? Kdo takhle mluví? Takovýchto podobných pasáží tam bylo víc a působilo to hrozně nepřirozeně.
Jako milá oddechovka dobrý, ale žádný super příběh.
No tak bylo to horší než Jeho banán... Knížka byla kratší, zbytečně moc zdlouhavé popisování. Za mě tak 2 hvězdy,ale jelikož jsem se u toho fakt hodně hodně nasmala,tak si to zaslouží 3* :D
knížka byla fajn, taková oddechovka, ale ve srovnání s Jeho banánem to teda bylo nic moc, čekala jsem asi víc
Nemohu dát plný počet, jako u prvního dílu. Ano moc jsem se opět bavila, postavy sympatické,mě nejvíce bavila babi. Myslím si ale, že autorka si s příběhem mohla více pohrát. Kniha byla zbytečně krátká, některé pasáže mi přišly useknuté, odbyté, jako by autorka spěchala s dopsáním knihy.
Patřím mezi ty, komu se Jeho banán líbil. Bavil mě humor, se kterým byl příběh napsaný. To jsem bohužel ve druhém díle série postrádala (tentokrát jsem se snad ani jednou nezasmála...). Její třešničky jsou sice čtivé (celou knížku opravdu přečtete za chvilku), ale chyběl tomu určitý "švih" a lehkost.
Jeden večer na prečítanie, pobavila som sa :-) Bolo to milé, vtipné a jednoduché. Na večer po práci, keď si chcete oddýchnuť pri jednoduchej ale dobrej knihe, je táto priam ideálna.
Stejně jako Banán mi Třešně zabraly dva večery, kterých nelituji, ale nadšená opět nejsem. Je to takové milé nicméně dost ploché. Mužská postava má oproti prvnímu dílu trochu navrch a ta ženská je zase lehce slabší. Námět pětadvacetileté panny... Nevím, možná je to v americe trend, mně to přijde zvláštní. Mrzí mě, že autorka nepojala druhý díl více jako rozšíření prvního.
(SPOILER) Tak s klidným srdcem můžu říct, že i druhý díl se vydařil. William mě byl více sympatický než jeho dvojče už v prvním díle a ve svém příběhu mě je utvrdil v tom, že to je živel, který vše co chce pohltí. Pak se však potkal s Hailey a se vším měl rázem šluz, a bylo po prdeli. Ve skutečnosti však ta pravá zábava začínala a scéna, kdy mu naštvaná Hailey mrskla koláč a vlastně ho málem zabila, tak ta je LEGEN-počkej si-DARY! To jsem se fakt s chutí chlámala. Jejich vztah, slovní potyčky, babička, tak ta byla TOP - vše dokonalé, skvěle napsané. Parádní oddechovka se svižným dějem a vtipem, za mě super.
O něco vtipnější než první díl, ale opět tomu chyběla nějaká větší hloubka. O postavách jsme se toho moc nedozvěděli a v podstatě i děj byl celkem o ničem a dal by se rozpracovat lépe. Ale pokud hledáte něco jednoduchého, je tohle to pravé. Škoda jen, že vnitřek neodpovídá super obálkám a povedeným anotacím.
2,5*
Tohle mi teda nesedlo :(
Čeho si na příběhu nejvíc cením? Že je originálnější, než Jeho banán.
Jinak jsem tady postrádala humor, hlubší příběh, více vykreslené postavy - nedokázala jsem si představit, jak vypadají.
Autorka tady vynechala hodně důležité věci, jako třeba přítomnost Candace z prvního dílu, která už vlastně Bruce znala a nepadla o tom zmínka. A co úprk domů ve spodním prádle, když oblečení utopili? Taky žádná zmínka...
Narozdíl od třešní tomuhle chyběla šťáva a já se asi zase vrátím ke staré dobré Paulině Swist.
P. S. Trochu podobné knize Na velikosti záleží. :)
Tento druhý díl autora se mi líbil více, než první (Jeho banán), ale moc se nedalo věřit celé té situaci hlavní ženské postavy jako panny a kleptomana/partyboye.
Jako oddechovka dobré.
Jeho banán byl o něco vtipnější než Její třešničky a Bruce sympatičtější než William a to je už co říct :D Hailey jsem si oblíbila asi stejně jako Natashu, její postava byla dobře popsána, bavila mě ale dejte už té chudině pokoj s tím, že je panna. Všichni s tím tolik nadělali až mi to přišlo trošku vlezlé a otravné.
Opět se jedná o milou a vtipnou oddechovku, kterou jsem přečetla jedním dechem.
Hodnotím 4* a doufám, že bude brzy další díl této série :-)
Dějově se mi to líbilo maličko více než Jeho banán. Ale... U knížky Jeho banán jsem se nasmála teda víc. Také mi vadil až přehnaný zájem o hrdinčino panenství. (To vážně neměla její sestra, babička, zkrátka všichni, nic jiného na práci než neustále řešit to, že je Hailey panna?). U obou knih mě také zarazil nedostatek sexu u hrdinek (jedna měla sex jen jednou v životě a druhá je panna) a na řadu přichází dva vulgární nadržení sexy chlapi, kteří se do nich jako zázrakem zamilují. (Copak to asi vypovídá o autorce? :-D) Líbilo se mi to, ale čekala jsem víc. Znovu číst nemusím.
Štítky knihy
sex humor pro ženy erotika panenství pekaři, pekařky milionáři
Autorovy další knížky
2020 | Jeho banán |
2020 | Její třešničky |
2021 | Jeho zákusek |
2022 | Moje (tak trochu) utajené dítě |
2021 | Jeho balík |
Mne ten štýl tiež veľmi nesadol, ale je to taká trafená krátka sprostosť, a tak som zistila, že sa celkom bavím. Asi sa tí dvaja naozaj našli, lebo chvíľami sa rozum zastavoval. Na jeden večer stačí.