Obrácení kupce Šoršíka a jiné povídky

24.02.2020

Když je někdo lítostivej a soucítí s těma figurkama co v ději vystupujou, měl by si ke čtení povídek přibrat nějakej špiritus, kinedril, nebo to neotvírat. Nebo si přečíst jenom Šorsíka.

Ten si myslí, že je v městečku honorace a čeká, až k nim do chalupy přiletí čáp. Jenže ten neletí. Jeho starý se začne přetáčet tachometr a tak začne panikařit. Samozřejmě, je to ženská, takže je to její chyba. Jako vždycky. Šorsík při čekání na čápa provozuje jedinej, ale velice oblíbenej sport. Každej den si sedne do putyky, zvrhne do sebe dvacet plzní, proloží to uzenym, špekem, bůčkem, nebo škvarkama. Třeba si stará myslela, že když jí zahlásí: dám si dvacet! Že leží v komoře na kavalci a chrápe. Ale když ho začal v noci slouha nosit domu vožralýho, asi to prokoukla.
Neni se čemu divit, že čáp neletí. Je na čase toho vochmelku obrátit a nasadit na správnou kolej, což je docela vagón taškařic. Kdo ví, jestli se to povede a bude se muset zalarmovat porodní bába.

Ostatní kousky byly taky dobrý, až na jeden. Akorát jsou spíš o strádání a o tom, že neni furt tak blbě, aby nemohlo bejt ještě hůř. Mně se to líbilo, až mě to překvapilo poslyšte.