Obrazy

Autorova poezie má převážně meditativní charakter; přírodní a místopisné motivy i příležitostné momentky z cest jsou převáděny na společného jmenovatele, jímž je spojitost prožívaného i myšleného s Boží přítomností ve světě (Obrazy, Život upřen do Středu). Propojení osobního prožitku s teologickou reflexí – jež často dává Opaskovým veršům ráz modlitby a adorace – ovlivňuje také autorovo tíhnutí k výrazové oproštěnosti a jazykové jednoznačnosti, která nehledá oporu v metafoře. Jazyková prostota veršů je dána básníkovým soustředěním na elementární jevy a stavy, v nichž touží odhalit základní konstanty lidské existence; četné sakrální motivy i kulturněhistorické reminiscence jsou povětšině uváděny do obecně lidského kontextu. Významnou roli v Opaskově tvorbě hraje rovněž prožitek exilu, a naopak básníkův vztah k domovu jako místu, do něhož se ve vzpomínkách často vrací a o jehož svobodu Boha prosí.... celý text