Populární knihy
/ všech 5 knihNové komentáře u knih Jan Anastáz Opasek
Dvanáct zastavení
„Náročné čtení. Věcná, zaujatá zpráva nejen o jednom životě mezi narozením a exilem - ale také o tři čtvrtě století v katolické církvi, o společnosti, kde se primitivové stávají elitou a intelektuálové škodnou, a zejména o českém národě jako takovém. Pro mne portrét člověka, který se zajímá o lidi, atmosféru doby, je schopen je zhodnotit a zároveň chápat. Cesta od nejmladšího opata z roku 1934, schopného kněze a správce majetku, odsouzeného za vlastizradu a odpykajícího si 11 let v komunistických arestech, plnitele zednických profesí, zároveň zakladatele Opus Bonum 1972, oddaného syna a emigranta z donucení. Na většině fotek se směje... Také důležité informace o vnitřním chodu církve včetně zachycení změn přes reformy či zákony. O řádovém životě a jeho praktické stránce. Lásce k literatuře a umění vůbec. Životě v arestech. A návratu na svobodu. Díky.“... celý text
— petrarka72
Dvanáct zastavení
„Doporučuji všem, kdo se zajímá o historii našeho národa. K pochopení je dobré vyznat se v křesťanství, co je katolická církev, co je židovství, co je evangelická církev.... Obávám se, že vysokoškolští studenti, kteří se připravují např.na dráhu pedagogickou se v této oblasti neorientují. Tak také je těžké pochopit první třetinu této skvělé knihy. Přesto Dvanáct zastavení doporučuji všem studentům. Výborně je zde znázorněna doba totalit.“... celý text
— sadlo
Dvanáct zastavení
„Pro mě hodně zajímavá kniha. Máme tady od přímého účastníka některé události v Československu před válkou, za války a hlavně po válce. Trochu to může dát představu, jak komunisti po válce postupně přebírali moc, zpočátku vlastně s všelidovým souhlasem a snad jediná politická síla, která jim mohla překážet, byla katolická církev. Tím je dán základní rámec knihy. Silnější partaj zničila tu slabší a katoličtí kněží na to doplatili, někteří hodně těžce, chudáci.
Za Stalina a Gottwalda to bylo vyloženě o kejhák. Zápotocký možná už jel jenom setrvačností a skoro bych věřil, že Chruščov mu do toho moc nemluvil, měl jistě zpočátku dost jiných starostí. Novotný pak už po krátkém čase vyhlásil socialismus, to bylo spojeno s novou ústavou, a s amnestií, na niž byli zavření kněží omilostněni. Zůstal jim zákaz výkonu povolání, což pan opat hodnotí jako jakousi změnu trestu na podmínečný. Metodicky a trochu suchopárně tohle všechno popisuje až do podrobností osobních příběhů. Popisuje to a současně morálně hodnotí z pozic katolické církve, na nichž stojí "pevně a neochvějně", jak se tenkrát říkalo. Vážím si jeho osobního hrdinství. Jen na doplnění pana opata přidám něco ze středověkého kazatele Chelčického:
"Jsú prospěšni zlí lidé dobrým, trápiece je bezprávím, haněním, nepokojem i jiným protivenstvíím, aby tak spravedliví zkúšeni byli skrze skrze ně v své dobrotě, pravě-li se Boha bojí a jej milují."
/Traktáty Petra Chelčického, Melantrich 1940, str. 24/“... celý text
— krnoha
Dvanáct zastavení
„Životní příběhy opata Anastáze Opaska (1913 - 1999) benediktinského opatství, které se nachází v Praze - Břevnově. Vzpomínky tu má od narození, přes klášterní život a následné věznění komunisty až po současnost, tedy dobu, kdy byla kniha sepsána ( a to bylo dva roky před jeho smrtí). Ze vzpomínek čiší pokora, hodně se věnuje duchovnímu životu, věřícím bližním a hodně prostoru také zabírá jeho věznění v komunistických lágrech.“... celý text
— Evina.Cetba
Dvanáct zastavení
„Množství mně částečně neznámých jmen mi dalo zabrat, ale příběh opata Břevnovského kláštera je jednoznačně jeden z nejsilnějších, o kterých jsem četla. Doporučuji všem, které zajímá historie a především mají růžové brýle o tom, jaké to bylo za komunistů super.“... celý text
— hanavka
Jan Anastáz Opasek knihy
1980 | Vypráhlá krajina |
1992 | Dvanáct zastavení |
1995 | Život upřen do Středu |
1993 | Obrazy |
1992 | Svatý Benedikt |
Opasek je 5x v oblíbených.