Obsluhoval jsem anglického krále
Bohumil Hrabal
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/243/bmid_obsluhoval-jsem-anglickeho-krale-kSJ-243.jpeg
4
1817
1817
Od dvacátých do padesátých let prožívá svůj příběh od mládí snaživý a podnikavý muž, který touží po bohatství, po lásce a uznání ve své profesi a poznává život od vybrané společnosti a velkého světa po věznění a osamocení v opuštěném pohraničí, kde končí jako cestář. Existenciální téma autor nepojímá tragicky. Hlavnímu hrdinovi samota umožňuje zbavit se touhy po majetku a uznání, zbavit se lpění na nich a dojít ke svérázné, prosté filozofii života, kde se hořkostí a samotou platí za požitek krásy a svobody.... celý text
Přidat komentář
Kniha a její rozvláčné souvětí přes půl stránky, někdy i delší, mě rozhodně neoslovila. Považuji ji za nepovedenou. Vím, že má určitou hodnotu, protože vypráví o určité historické události a byl to pokus autora o něco nového, nicméně k maturitě tuto knihu příliš nedoporučuji, čtení zabere kvůli souvětím, při kterých ztratíte nit, příliš dlouho. V seznamu povinné četby jistě lze sehnat snažší literaturu.
Četba k maturitě.
Kniha mě nenadchla ani neurazila. Četla se celkem dobře ale tězko se mi na ni soustředilo.
Jako předchozí přispěvatelé, i já mám problém s autorovým stylem. Popis míst i postav se mi moc nezamlouvá. Ale příběh sám o sobě není nejhorší
Mě se Hrabalův styl vyprávění líbí, i když ne vždy je na něj nálada. Tato novela mi přišla zatím nejlepší spolu s Postřižinami, které jsem četla už hodně dávno. Ale chápu, že někomu nemůže sedět, občas se člověk v tom proudu vyprávění, dlouhých větách, minimu odstavců docela ztrácí.
Tak tímto s Hrabalem končím. Jako všechny jeho ostatní knihy mě to nebavilo. Jeho styl mi absolutně nevyhovuje, čte se mi špatně.
Jeho neustálé sexuální narážky mi přijdou víc než nevhodné a otravné. Nevadí mi, když autor používá sexuální prvky či vulgární slova, pokud to má v textu své místo a svůj důvod. U Hrabala mám pocit, že to píše jen proto, že je to úchyl.
A potřeba stále odbíhat od tématu a v jedné větě rozebrat tři různá témata - tohle zkrátka není pro mě.
Takže ačkoli kniha byla místy zábavná a rozhodně patří mezi českou klasiku, mě to nijak nevzalo.
Zprvu velmi rozpačitý příběh plný myšlenek poněkud roztěkaného člověka, který se moc hezky vyvíjí a ukazuje vývoj osobnosti. Musím říct, že už mám za sebou Ostře sledované vlaky a nějak jsem jim nepodlehla. Díky tomuto dílu jsem však jistým způsobem pochopila Hrabalovu genialitu a začínám přemýšlet o tom, že se k Vlakům vrátím.
Už při četbě Hrabalovy knihy Ostře sledované vlaky jsem se těžko potýkala s jeho stylem psaní, ale jelikož byla kniha relativně stručná, nejspíš to tolik nevyniklo, ale o to víc mě to v této knize praštilo do nosu. Kniha mě mimo jiné zkrátka otrávila svými neustálými sexuálními narážkami a erotickým podtextem a po čase mě začala dopalovat i skutečnost, že přímá řeč je zde zhruba tak častá jako odstavce. Jistě, obdivuji autorovu slovní zásobu a spisovatelské umění, ale některá souvětí byla skutečně až zbytečně dlouhá (jakože: "Jo, mami, už jdu, jenom dočtu větu!"). Dávám tedy dvě hvězdičky a to hlavně za skvěle zpracované téma a (ačkoliv vím, že je to svým způsobem irelevantní) za filmové zpracování, které mě k mému nemalému překvapení opravdu zaujalo.
Mám ráda Hrabalův malebný styl vyprávění a nekonečně rozvinutá souvětí. Myslím, že tato kniha má za úkol donutit čtenáře zamyslet se nad smyslem života.
Hezký příběh, vtip, bohužel jsem zjistil, že Hrabalův styl psaní je pro mě nečitelný...
Vtipná kniha, nebýt povinné četby tenkrát na SŠ nenapadlo by mě ji přečíst. Někomu může vadit, jak Hrabal píše, ale mě se kniha prostě líbila.
Musím říct, že tohle je asi jedíné dílo Hrabala, které si s chutí přečtu znovu. A vážně mi nevadí, že ignoruje odstavce a píše věty o velikosti kapitoly. Je to dílo vtipné a satirické.
I já se musím přiznat, že mi bezsyžetová próza moc nesedla. Ale jak jsem se ponořila spíše do obsahu, než do formy, zjistila jsem, jak skvělé počtení to je. Je to takový automatický text, který vás nutí číst pořád dál a dál. A ač mě místy příběh nudil, jindy mě zase bavil, tak jsem si z knihy odnesla mnohé. Nejvíce se mi líbily popisy české přírody a závěr byl zkrátka krásný.
Tak nevím jestli pan Hrabal se pokoušel psát o tzv. antibudovatelský román" nebo si dělal legraci z 50.let. No my z Nymburka se na to díváme jinak. Jinak se zde připomněl i film. My jsme to tady viděli na divadle jako divadelní hru a myslím si, že film i divadlo byl úplně stejný děj. Pozitivum knihy bylo vyjmenování známých hoteliéru v Praze a také taková učňovská doba, kdy opravdu učni museli být elita pokud chtěli sloužit v nejlepších a nejslavnějších hotelech v zemi.
Autorovy další knížky
| 2000 |  Ostře sledované vlaky |
| 2009 | Postřižiny |
| 2007 | Obsluhoval jsem anglického krále |
| 1978 |  Slavnosti sněženek |
| 1964 | Taneční hodiny pro starší a pokročilé |
Super kniha, hlavně konec. Diky Bohumile :)