Zaslíbená země
Tamara McKinley
Mladičká Susan připlula se svým manželem knězem Ezrou a dětmi do Austrálie. Vyprahlý kontinent se má stát jejím novým domovem a vyrvat jí ze srdce hraběte Jonathana, její skutečnou životní lásku. Země úpí pod náporem trestanců, které Její Veličenstvo masově deportuje z Velké Británie. Susan se musí vypořádat nejen s novým životem v nebezpečném prostředí, ale hlavně se svým srdcem. Jednoho dne jí totiž Jonathan opět vstoupí do života...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2008 , AlpressOriginální název:
Lands Beyond the Sea, 2007
více info...
Přidat komentář
Škoda,že už tato spisovatelka knihy nepíše.
Líbily se mě od ní všechny knihy,které napsala.
Za mě doporučuji k přečtení. :-)
Zajímavě popsaný život v 18. století, v době ,kdy dochází k osídlování a prvnímu vzniku trestaneckých kolonií v Austrálii. V příběhu se romanticky a i trochu idealisticky prolínají osudy jak přistěhovalců, tak i domorodců. Je to román a tak se to čte hezky.
Letní bouřka - lehké a oddechové čtení - této autorky mě rozhodně nepřipravila na Zaslíbenou zemi, podobně jako romanticky roztoužená dívčí tvář na obálce knihy. Anotace ke knize navíc vynechává více než polovinu příběhu, který se odehrává jednak v Cornwallu, a pak také při plavbě mladého Jonathana se strýcem Josiahem, na lodi Endeavour s kapitánem Cookem.
Takže my čtenáři nejprve poznáváme osudy pravěkých obyvatel dnešní Austrálie, především Djuwe a Djanaye, a následně život domorodých kmenů v 70.letech 18. století. Spletitý a mnoha postavami zalidněný příběh nás dále zavede ke členům Susaniny rodiny v Mouseholu, ale také třeba na Tahiti, a samozřejmě do Austrálie, kde v zátoce Botany Bay nejprve vzniká trestanecká kolonie britského impéria.
Kromě toho, že jsem si četbu opravdu užívala a rozhodně jsem se nenudila, jsem se dozvěděla nové informace o počátcích bělošského osidlování Austrálie. A z duše mi mluví komentář Babo. Předpokládám, že autor beletrie má právo nekopírovat historické události zcela věrně a není vázán pravdivostí tak, jako je tomu třeba u literatury faktu.
Přesto si myslím, že autorka (už vzhledem ke svému vlastnímu životnímu osudu) vycházela z historických dokladů, a ty, jak se ostatně dalo čekat, nevyznívají pro "bílé osadníky" nijak lichotivě, stejně jako kolonizace v Severní i Jižní Americe, v Africe, v Asii. A už vůbec si netroufám domýšlet, jak situace vypadala ve skutečnosti, bez beletristického uhlazování . . .
Moc pěkná knížka dobře se četla a hlavně zajímavě napsaná.Mě se líbila moc a už se těším na pokračování.
Už jsem četla několik knih o osídlování Austrálie a vždycky si říkám jestli to mohlo být jinak. Myslím vzhledem k původním obyvatelům. Je to jejich tragédie . Žili si klidně se svými legendami , ve svojí zemi .Nedělám si samozřejmě iluze , jednotlivé kmeny mezi sebou bojovali stejně jako v americe nebo africe. Ale byl to jejich boj a síly byly vyrovnané.Potom připluli evropané a tak jako vždy s naprostou samozřejmostí si tuto zemi přivlastnili.žádné kompromisy , žádné dohadování se.
Zbraně a rum . Dnes je to úžasná země , s přátelskými lidmi . Jen ti původní obyvatelé zmizeli v rezervacích a z lásky k alkoholu se nevzpamatovali.
Kniha všechny tyto problémy zmiňuje a moc dobře se čte . Je to historie nejen Austálie , ale i Evropy
Kniha se odehrává ve druhé polovině 18 století. Čte se pěkné a prolínají se tam osudy rodin, jak domorodců, tak i angličanů, kteří osídlují Austrálii. Doporučuji k přečtwní
Nádhera, knížka mě strašně bavila :). První jsem četla Neúprosný žár, což je vlastně pokračováním Zaslíbené země a vůbec mi nevadilo, že jsem si to přehodila. Naopak jsem chtěla vědět, jak to všechno začalo a připadalo mi to i zajímavější. Rozhodně povedená kniha! :)
Autorovy další knížky
2000 | Poslední valčík |
2007 | Letní bouřka |
2008 | Zaslíbená země |
2010 | Neúprosný žár |
2002 | Sasanka |
Když v románu narazím na věty: "hruď se jí prudce dmula" nebo "políbil jí na rty se vší vášní své lásky", tak obvykle knížku odkládám. Tady jsem vydržela i po větě: "obnažil před ní svou duši, složil jí k nohám svou hrdost v naději, že by jeho lásku mohla opětovat" - a četla jsem dál, protože osudy některých postav byly zajímavé. Dobrodružnost mě baví, romantika odpuzuje, autorka to literárně namíchala do snesitelné podoby.