Ocelové město
Jules Verne
https://www.databazeknih.cz/img/books/93_/93670/ocelove-mesto-93670.JPG
4
874
874
Mírumilovný francouzský lékař, Dr. Sarrasin, se jednoho dne od právního zástupce pana Sharpa dozví, že zdědil nepředstavitelně veliké bohatství po příbuzné indické kněžně (begumě) z Gokúlu. Dlouho se však ze svého bohatství neraduje, protože se objeví ještě jeden dědic a tím je německý profesor Schultze, který Francouze považuje za podřadný národ. Po soudních sporech si však peníze rozdělí rovným dílem a každý je vloží do svého plánu. Dr. Sarrasin vybuduje v USA ve státě Oregon Francouzské Město, které by mělo být vzorem pro všechna města na světě. Je čisté, bez kriminality a žijí tam hodní lidé. Naopak profesor Schultze vybuduje nedaleko Francouzského Města svoje Ocelové Město, které je v podstatě gigantickou továrnou, vyrábějící tu nejlepší ocel, děla a různé další zbraně. Dr. Sarrasin má syna Oktáva, lehkovážného mladíka, který myslí jen na zábavu, ale naštěstí je ovlivňován svým mnohem moudřejším a zodpovědnějším přítelem, Marcelem Bruckmannem, mladým Alsasanem. Jednoho dne se Marcel, který pozoruje vzestup Ocelového Města s velkou nedůvěrou, rozhodne, že do Ocelového Města pronikne a zjistí, zda profesor Schultze chystá proti Francouzskému Městu útok. Marcel v přestrojení za dělníka do přísně střeženého města vstoupí a postupně díky svojí píli a odhodlanosti dosáhne pozice osobního kresliče a důvěrníka profesora Schultze... ... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1924 , Josef R. VilímekOriginální název:
Les Cinq Cents Millions de la Bégum, 1879
více info...
Přidat komentář
Opět přečteno v dětství, Verneovka - klasika. Jako film se mi to též moc líbil a jeho díla jsou pořád v kurzu. Jsem ráda, že to i občas opakují a člověk se na to rád znova podívá.
Jedna z tech znamejsich Verneovek o ktere se rikalo, ze predpovidala druhou svetovou valku. Kratke pohodove cteni na par hodin. Asi bych uz ani nerekl, ze to je cteni pro deti.... Je to cteni pro lidi, co to kdysi jako deti cetli.
U čtení se nedá vyhnout vzpomínce na film ze 70.let..jak se tam motaly ty mátohy zmrzlé a všude byl HOLOMRÁÁÁZ...kniha je o něco "veselejší". Verneovky jsem v mládí četla ráda, pěkně to odsejpalo a mělo to náboj. Dost mě překvapilo, že na mě dělají podobný dojem i ve vetchém věku!
Knihu jsem přečetla během dvou dnů, děj ubíhal velmi rychle, ale na mne tam bylo celkem dost národnostní nenávisti, ne jen německo-francouzské, ale i zmínka o "žlutých" jakožto podřadných osobách.
Z této knihy mám velmi smíšené pocity. Dle mého názoru je v ní na mě až moc politiky - nenávist Francie vůči Německu a pravděpodobně i obráceně. Na druhou stranu má člověk alespoň tak trochu ponětí o mezinárodních vztazích koncem 19. století. Pojetí dvou rozdílných světů, které v podstatě ukazuje dva extrémy mi přijde velmi zajímavý, avšak dle mého názoru absolutně nerealistický. Tím mám samozřejmě na mysli dokonalost France-Ville, která by za mě nefungovala. Netuším proč, ale do knihy i přes to, že je kraťoučká, jsem se musela nutit. 3,5*
Velmi čtivá a napínavá verneovka. Román se mi líbí o dost více než česká filmová adaptace románu, samozřejmě na hony vzdálená předloze. Ve filmu ponechali jméno hodného vědce (Sarrasin), zatímco změnili příjmení zlého vědce (Janus místo Schultzeho). Toto dílo Jules Verne napsal z jasně francouzských pozic, Němci jsou líčeni jako schopní, ale zároveň velmi nemilosrdní a draví jedinci, zatímco Francouzi reprezentovaní Sarrasinovou rodinou a Alsasanem Marcelem jsou popsáni jako lidumilové.
Nemyslel jsem si, že se mi bude tato kniha tak moc líbit. Začátek je sice docela nudný a zdlouhavý, jak to bývá ve starších kníhách, ale asi po třetí kapitole se děj začíná rozjíždět a baví, navíc se knížka dobře čte také proto, že je krátká. Předtím, než jsem ji četl, díval jsem se na český film Tajemství Ocelového města (odkaz na YT: https://www.youtube.com/watch?v=FdSxSv89PyY) a musím říct, že mi to názor na knihu nezkazilo. Hlavní důvod je ten, že se v určitých částech kniha od filmu liší, takže film vytváří prakticky alternativní příběh. Kniha je za mne stejně dobrá jako film.
Jaromír Hanzlík dal tomu dílu ve stejnojmenném názvu zelenou kartu,kniha opět výborná
Kniha má trošinku jiný jazyk než jiná Vernova díla, ale má silný příběh v dnes už neuvěřitelných kulisách tehdejšího vidění světa. Každopádně po světových válkách nabylo toto dílo ještě jinou, hořkou příchuť...
Více si ale cením příběhu "Podivuhodná dobrodružství výpravy Barsacovy", což už ale zase tak úplně Verne není.
Ze současného pohledu vypadá spousta věcí úsměvně, ale když si uvědomíme, že tato kniha byla sepsána již v roce 1879, zní to téměř neuvěřitelně, jak je nadčasová. Popis Francouzského města je z celé knihy nejnudnější pasáž a zároveň je to pasáž, kde se pan Verne, nebo snad Laurie? s odhadem budoucnosti nejvíc netrefil. Město tak jak ho popisuje nemá ani tu nejmenší šanci na přežití. Ale v roce 1879 bych velmi pravděpodobně měla úplně jiný názor. Netušila jsem, že filmová předloha se od té knižní tak moc liší. To byl hlavní důvod, proč jsem se této knize tak dlouho vyhýbala a nakonec zjistím, že to bylo zbytečné. Audioknihu čte velmi dobře pan Jaromír Meduna.
Četl jsem podruhé a musím uznat, že se mi to líbilo víc, než když jsem knihu jako dítě dostal od Ježíška.
Zkouším přečíst znovu verneovky, co mám doma a z této jsem měl radost.
Poutavé čtení. Protiválečná agitka s trochou špionáže.
A až vybudujeme nový, větší a silnější Stahlstadt, tak to by bylo, abychom světu nevnutili ten náš mír.
Mírumilovný francouzský lékař dr. Sarrasin získá polovinu velkého jmění a rozhodne se postavit v USA nové město Francouzské město, hotový ráj na Zemi. Druhou polovinu jmění získá německý profesor Schultze, který postaví Ocelové město (výrobna zbraní). Profesor Schultze je rozhodnut Francouzské město zničit. Ale jak se říká: "Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá." A tak je Schultze zabit vlastním vynálezem.
Faktem je, že Francouzi nikdy neměli Němce v lásce. A i Verne v různých svých knihách dává průchod svému pohoršení nad chováním jiných národů, tu proti Angličanům (v osobě kapitána Nema) či nyní proti Němcům (Schultze).
Jako dítě jsem neměla ráda Verneovky.....nechápala jsem jejich děj. Ale teď v dospělosti jim přicházím na chuť. Doporučuji zhlédnout i film.
Jedna z mála Verneovek, kterou jsem v mládí nečetla, jen viděla film a samozřejmě si poslechla i rozhlasové dramatizace - pokud vím, existují dvě a obě jsou výborné. A ani kniha mne nezklamala, právě naopak ;-). Je obsáhlejší a dozvěděla jsem se více podrobností, které k celému příběhu patří. Kromě toho i postavy jsou zde detailněji popsané a čtenář si některé z nich oblíbí - anebo také ne ;-). Mně osobně byl nejsympatičtější Marcel a pochopitelně i doktor Sarrasin. A přestože jsem příběh znala, vůbec to nebylo na škodu, aspoň jsem si jej zopakovala...
Mimochodem - kniha začíná zájmenem: Tihle Angličané... Proto se absolutně dokonale hodí do letošní Čtenářské výzvy ;-).
Verne byl na svojí dobu génius. Jeho Ocelové město je ovšem jedno z mála děl, které trošičku překonala obyčejná televizní inscenace s nepříliš drahými dekoracemi. I v knize jsou silné momenty, které v Československém TV zpracování naopak schází, já však přesto v tomto případě dávám mírnou přednost pohyblivým obrázkům před psaným textem, což se takřka nestává. Knihy bývají propracovanější a kvalitnější, v tomto konkrétním případě však vyhrála viditelná šedivá atmosféra hraného snímku. A nostalgie, protože v televizi neustále opakovali Tajemství ocelového města snad po celou dobu mého dětství.
Skvělá verneovka,napínavá. Dost se liší od českého filmu,podle ní natočeného. Musím přiznat,že film se mi líbil o trochu víc.
Ocelové město je dost možná jedním z nejklasičtějších fantastických románů Julese Vernea, chtělo by se až říct legendární klasikou, která snad nemůže nikdy zestárnout. Na rozdíl od jeho ostatních slavných dobrodružných cestopisných výprav do neznámých i známých končin světa se tady dostává více ke slovu technologická prognostika a současně také politická kritika, předjímající německou rozpínavost těžkých okovaných bot a černých umrlčích uniforem. Hrůzostrašné ocelové město proti idealizovanému a po všech stránkách dokonalému France-Ville, dobro proti zlu, všeobjímající láska a úcta k bližnímu proti nesmiřitelné nenávisti a zlobě. Verne nepranýřuje ani nevynáší do nebes, přesto je jasné kde je černá a kde bílá. Neodpustí si nadšenou agitku, pod níž by se mohli podepsat všichni vyznavači zdravého životního stylu, ani typickou love story, kde se přenášejí hory a zasypávají doly. V mé mysli je pak tato verneovka už navždy spojena s jejím filmovým zpracováním, v němž se objevila řada předních českých herců a jež jí vtisklo vskutku osobitou vizualizaci.
Štítky knihy
19. století zfilmováno útěk francouzská literatura dědictví vynálezci tajné zbraně tajní agenti sci-fiAutorovy další knížky
| 1937 |  Dvacet tisíc mil pod mořem |
| 1965 | Cesta do středu Země |
| 1985 | Dva roky prázdnin |
| 1963 | Pět neděl v balónu |
| 1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Skvělé komenty ludek.n a HTO. Společně s Vynálezem zkázy je Ocelové město z roku 1879 obrazem strachu ze sebezničení lidstva a zneužití vědy. Až sem celkem dobré a pochopitelné.
Ale především ona černobílé vnímání světa, francouzské náckovství (které v osobě Napoleona III. onu válku v roce 1870 vyprovokovalo a tím vlastně umožnilo ono "sjednocení" Německa v té nejnevhodnější konstelaci a podobě - oni se ti katoličtí Bavoři ani Württemberčané do bratrského svazku z protestanskými Prušáky rozhodně původně nijak nehrnuli) a jenom chabě maskovaná nenávist k Němcům je podle mě až směšná a má charakter přihlouplé propagandy.
Co se týká Verneovy představivosti a invence, nepřeceňoval bych ji. Většina věcí, co tak "vizionářsky" předpověděl se totiž uskutečnila ještě za jeho života (zemřel v roce 1905) a nebo už alespoň v teoretické rovině už existovala. Namátkou - ponorka byla použita poprvé již za války o nezávislost USA roku 1776, ničivý potenciál předvedla už válka Severu proti Jihu Fotografovalo se a telegrafovalo už od padesátých let XIX. století, telefon vynalezl Meucci už v roce 1849, bratři Lumierové svůj kinematograf dovedli k použitelnosti 1895, Marconi a hlavně Nikola Tesla měli už za jeho života vynalezeno taky dost. O Roentgenovi, Benzovi nebo i Mendělejevovi s Nobelem ani nemluvě. A to stovky osobností a vynálezů vynechávám. Ve skutečnosti nebylo XIX. století žádným stoletím páry a elektřiny, ale především stoletím, kdy bylo v základní podobě vynalezeno prakticky vše, co používáme dodnes, byť v neuvěřitelně rozvinuté podobě.
A především obdobím, kdy se věda spojila s praxí a vynálezci vynalézali "věci" pro praktické použití. Tedy i pro likvidaci svých bližních v rozsahu, o kterém se třeba takovým historickým hrdlořezům, jako byl třeba Alexandr Veliký nebo Napoleon I. ani nezdálo. Jeden vynález z roku 1874 ale připomenout musím, pánové Sholes a Glidden prodali zbrojovce Remington psací stroj, pro mnohé spisovatele až do doby domácích počítačů a následně notebooků neocenitelný pomocník. Verne psal ale ručně, a spousta jeho kolegů ještě hluboko do dvacátého století taky.
Přesto mají jeho romány dodnes svůj půvab, i když musím konstatovat, že pro mě si svůj půvab zachovaly mnohem víc kouzelné ilustrace Leona Benetta. Snad žádný spisovatel netvoří se svým ilustrátorem tak pevnou a neodmyslitelnou dvojici. A myslím, že oba pánové by byli nadšení tím, jak jejich dílo dokázal převést do filmové podoby Karel Zeman. Ono zpracování zde zmiňovaného poněkud "papundeklového" díla režiséra Bočana ale ukazuje, jak je onen kouzelný svět pánů Verna a Benetta nenapodobitelný a osobitý.