Octobriana
Marek Berger , Ondřej Kavalír
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/526922/bmid_octobriana-655cbf5e0b6ad.jpg
4
26
26
Studená válka vrcholí. Octobriana jako elitní agentka Kremlu oddaně slouží totalitnímu režimu ve světě nacházejícím se na pokraji jaderné apokalypsy. Ideologický nátěr se ale začíná drolit a archaické síly ožívají. Octobriana se vydává na cestu vzpoury proti utlačujícímu mocenskému systému, proti světu svých „otců“. Čeká ji největší rozhodnutí jejího života – zůstat věrná tomu, kým je, nebo najít odvahu a zjistit, čím se má teprve stát... celý text
Přidat komentář
Je to v podstatě taková standardní pláštěnkářská rubačka, ale kresba je velmi solidní. Nejzajímavější je ovšem doslov Tomáše Prokůpka.
Tak toto není nic pro mě. Všemožné fantasy motivy spatlané dohromady. Škoda peněz.
Jelikož neznám ten kánon a předlohu, tak jsem to úplně nepochopil... Je těžké číst o vzniku Octobriany, když originál je nějaká socialistická záležitost, ale člověk se tak nějak chytne. Ale ve výsledku z toho není nic jiného než jen jeden velký prequel, který se převrhne téměř až do absolutního závěru lidstva.
Délka knihy je úžasná a sice zpočátku trošku zmatený přechod mezi prequelem a závěrem jejího příběhu je velkolepý. Abych pravdu řekl, Octobriana mě zaujala, ale není to ten typ hrdinky nebo příběhu, který bych vyhledával. Nemůžu ji zařadit, hrdinka to asi tak úplně nebude, antihrdinka taky ne... Je to spíš taková mocná žena, co si dělá, co se jí zamane. Není pro mě snadno pochopitelné, co je vlastně zač... Mísí se tam nějaký podivný původ, mimozemský, kdy pokrevní linií patří k nějakým těm prvním návštěvníkům, pak nějaký kouzelný had z lebky a další schopnosti, do toho nějaká proroctví a příslušnost k té temné bohyni... Je toho prostě moc a asi jsem tedy jednoduchý čtenář, ale nedokážu se v tom zorientovat. Asi o kánonu Octobrianny vím příliš málo a chybí mi to. Do toho tam je ta její nacistická horší kopie... Budu to muset prozkoumat daleko hlouběji, až někdy budu mít čas nebo bude nějaké pokračování.
Nicméně takhle izolovaně je to i tak dobrá kniha. Příběh je až na všechny ty odkazy a nutnost znalosti předlohy svižný, zajímavý, akční a dynamický. Zaujala mě už počáteční mise ve službách Sovětů, následně dobrodružství v pralesem, to bylo hodně zajímavé. Octobriana jako pirátka trošku strnulejší, ale celé finále absolutní bomba. Jen zkrátka složitější k pochopení. Uvidíme, snad se k tomu někdy dostanu...
Pánové Berger a Kavalír na to jdou dost, dost, dost dobře. Pomocí pěkně promyšlené mytologie vlastně rehabilitují původní, tedy ještě neukradenou Octobrianu, a zároveň vyprávějí příběh, jenž by mohla prožít už ta ukradená diva, které přibyla rudá hvězda na čele. Jestli tak úplně nevíte, o čem píšu, zagooglete - historie Octobriany - komiksu je vážně nesmírně zajímavá, a v této knize ji shrnuje i skvělý doslov. Líbí se mi, že Octobriana je vážně pojatý, leč stále brakový komiks, a hezky kontrastuje s odlehčeným, leč stejně brakovým Pérákem od Macka a Kopla. Svižný scénář hezky splétá různé motivy, na první pohled možná jednoduchá kresba je s každou další stránkou zajímavější a komplexnější. Mrzí mě jen to, že sovětský a americký lídr se jmenují Brežnin a Dixon. Proč jim nedat jména těch opravdových, když jejich tváře takřka mají, a neukotvit Octobrianu v alternativní minulosti ve stylu Moorových Strážců?
Slušný tuzemský počin na poli superhrdinského komiksu. Octobrianu znám už z Talbotova Luthera Arkwrighta a jsem moc rád, že se k její postavě dvojice Kavalír - Berger vrátili a rozpracovali její příběh a oživili tím tak legendu, která snad touto knihou nabude větší známosti a třeba vyjde i další příběhy z touto bujné vyvinutou hrdinkou. Příběh je akční, scénář svižně odsýpá, díky parádní kresbě dojdete nakonec aniž by jste se měli čas nudit nebo byť by vám přišel i snad jeden komiksový panel navíc.
Tak toto je velmi zajímavě a chutně namíchaný guláš. To co víme o původní Octobrianě jsou skutečně pouhé fragmenty, polotovary, ze kterých si každý může uvařit co se mu zachce. Pánové Marek Berger a Ondřej Kavalír přidali trošku Hellboye a potom tam nasypali celou hromadu nejrůznějších sci-fi námětů. Nakonec to ozdobili různými politickými a kulturními odkazy. Guláš ostrý jako když Indy mrská bičem.
Hodně se mi líbilo, že je tam zakomponovaná scéna s obřím radioaktivním mrožem. Celkově se mi mi asi líbila více první polovina knihy. Škoda, že se to poté úplně odklonilo od Ruska a komoušů. Pak už vůbec nezáleželo na tom, jestli je to Octobriana anebo nějaká úplně jiná ženská. Závěr se podle mě moc nepovedl. Celá ta sci-fi zápletka nakonec potřebovala nějak moc vysvětlování a tak nějak to ztratilo šťávu. Celkově jsem se ale bavil. Výtvarná stránka je povedená. Hodně se mi například líbily letecké scény. Měně jsem byl spokojený s lidmi, ale ani ti nejsou nakreslení vyloženě špatně. Chyběla mi větší smyslnost Octobriany. Octobrianu jsem vždycky vnímal jako velmi živočišnou, divokou, až vulgární. To mi tady chybí, přestože je často nahá.
Potěšil mě doslov Tomáše Prokůpka. Sice jsem většinu toho četl už v knize o Bimbovi Konečném, ale nikdy neuškodí přečíst si to znova. Přál bych si, aby u nás někdy vyšel průřez tím nejlepším, co v zahraničí s Octobrianou vyšlo. Třeba to, jak šla na swingers party. :-)
Čekal jsem na tu toto knihu a jsem z ní nadšen. Doufám že přibude více knih o Octobrianě a to buď nový počinů nebo překladů. Mile mne překvapilo závěrečné vysvětlení celé situace okolo Octobriany i když jsem nebyl nezasvěcený čtenář.
...ten kdo četl knihu "Octobriana a ruský underground " se určitě dobře orientuje vo co go ....
Dlouho jsem se těšil až vyjde tohle dílko, nový komiks Octobriana .... a netěšil jsem se nadarmo....
Je to jízda vysočinou .... která se velmi dobře čte, obrázky bez textu skvěle doplňují písmo příběh ....
Dávám do přihrádky v knihovně, kde mám svoje Gold komiksy
100%
Ondřej Kavalír a Marek Berger vytvořili vlastní Octobrianu a současně vzdali hold její komiksové historii. Vyprávění o více než dvě stě padesáti stránkách je přitom z velké části tvořeno beze slov, aniž by to však ublížilo tempu či srozumitelnosti. Zároveň, v rámci obskurního tématu, zanechali příběhu punc futuristické alternativní reality, v níž komunističtí soudruzi budují na tři sta procent, západní buržoazie stojí a leží na všehoschopných korporacích a sem tam do toho hodí vidle nacističtí agenti, jdoucí dál za svým snem o Třetí říši. Pak už vám děvucha s rudou hvězdou na čele a se srpem v ruce, bojující se zmutovaným velemrožem, nepřijde vůbec divná.
Ke čtení přitom nepotřebujete znát o postavě nic, tvůrci poctivě vše vysvětlí (tedy svou vlastní verzi). Možná jen té esoteriky mohlo být méně, protože zbytečně děj zapleveluje různými halucinogenními výjevy, ale v důsledku se nedá říct, že by zde byl byť jen jediný obrázek zbytečný. Překvapení, důstojná pocta a spokojenost v jednom.
Scénář, který si Berger a Kavalír pro svoji hrdinku připravili, je zcela logicky zasazen do období takzvané Studené války. Octobriana, která je odhodlaným kladivem Kremlu a tajnou zbraní proti imperialistickým štváčům, byla roku 1971 vyslána na tajnou misi do oblasti Beringova moře, v jehož vodách sovětští agenti objevili opuštěnou atomovou ponorku. Právě na její palubě objeví hlavní hrdinka něco, co změní nejen její pohled na svět, ale i na svoji minulost. Poměrně přímočarý příběh v němž účinkují nejen nacističtí vědci, ale také mystické síly, je vystavěn tak, že čtenář bude obracet stránku za stránkou a s napětím očekávat jak to dopadne nejen s Octobrianou, ale i s celou planetou, neboť (ačkoliv se to zpočátku nezdá) je ve hře osud celého lidstva. Vyprávění je rozděleno do tří aktů, přičemž je v každém z nich pomocí chytře zakomponovaných flasbacků čtenáři spolu s Octobrianou představena část hrdinčiny minulosti. Díky tomu příběh nepůsobí jako stokrát omletý origin. Jen závěrečný akt pro velké množství vysvětlování ztrácí trochu tempo, což je škoda. Na druhou stranu, kdyby se scénář opíral jen o akční linku, v níž by hrál prim pouze boj proti nepřátelům Sovětského svazu, působila by Octobriana v dnešní době směšně. Ještě za jednu věc musím tvůrce pochválit. Na komisu je vidět jak velkou si dali práci s rešeršemi v historii Octobriany a zapojením takto získaných vědomostí do příběhu. Příkladem toho může být třeba ikonická scéna s radioaktivním mrožem.
Formát 190×250 mm Octobrianě neskutečně sedne. Díky němu mohou vyniknout nejen velkolepě pojaté akční scény, ale také drobnosti, kterých si čtenář pohlcený příběhem možná ani nevšimne, ale ocení je až při druhém či třetím čtení. Práce Marka Bergera totiž vyniká smyslem pro detail. Teď nemluvím ani tak o mimice jednotlivých postav jako spíše o věcech jakými jsou součásti interiérů či šperky, jež nosí některé z postav. Když se čtenář zaměří na obrazovou fotodokumentaci, která je podstatnou součástí doslovu, uvědomí si, že po výtvarné stránce Octobriana Bergerova a Kavalírova většinu komiksů věnovaných této hrdince hravě převyšuje.
Jako celek je Octobriana hezkým přírůstkem do rodiny českých autorských komiksů a zároveň i sympatickým návratem polozapomenuté superhrdinky na domácí komiksovou scénu. A byť jde o samostatný a uzavřený příběh, bylo by hezké, kdyby nezůstalo jen u něj. Takový crossover Octobriana versus Pérák by vůbec nemusel být špatný.