Nová kniha
Octobriana - Marek Berger
Studená válka vrcholí. Octobriana jako elitní agentka Kremlu oddaně slouží totalitnímu režimu ve světě nacházejícím se na pokraji jaderné apokalypsy. Ideologick... detail knihy
Nové komentáře u knih Marek Berger
Octobriana
„Scénář, který si Berger a Kavalír pro svoji hrdinku připravili, je zcela logicky zasazen do období takzvané Studené války. Octobriana, která je odhodlaným kladivem Kremlu a tajnou zbraní proti imperialistickým štváčům, byla roku 1971 vyslána na tajnou misi do oblasti Beringova moře, v jehož vodách sovětští agenti objevili opuštěnou atomovou ponorku. Právě na její palubě objeví hlavní hrdinka něco, co změní nejen její pohled na svět, ale i na svoji minulost. Poměrně přímočarý příběh v němž účinkují nejen nacističtí vědci, ale také mystické síly, je vystavěn tak, že čtenář bude obracet stránku za stránkou a s napětím očekávat jak to dopadne nejen s Octobrianou, ale i s celou planetou, neboť (ačkoliv se to zpočátku nezdá) je ve hře osud celého lidstva. Vyprávění je rozděleno do tří aktů, přičemž je v každém z nich pomocí chytře zakomponovaných flasbacků čtenáři spolu s Octobrianou představena část hrdinčiny minulosti. Díky tomu příběh nepůsobí jako stokrát omletý origin. Jen závěrečný akt pro velké množství vysvětlování ztrácí trochu tempo, což je škoda. Na druhou stranu, kdyby se scénář opíral jen o akční linku, v níž by hrál prim pouze boj proti nepřátelům Sovětského svazu, působila by Octobriana v dnešní době směšně. Ještě za jednu věc musím tvůrce pochválit. Na komisu je vidět jak velkou si dali práci s rešeršemi v historii Octobriany a zapojením takto získaných vědomostí do příběhu. Příkladem toho může být třeba ikonická scéna s radioaktivním mrožem.
Formát 190×250 mm Octobrianě neskutečně sedne. Díky němu mohou vyniknout nejen velkolepě pojaté akční scény, ale také drobnosti, kterých si čtenář pohlcený příběhem možná ani nevšimne, ale ocení je až při druhém či třetím čtení. Práce Marka Bergera totiž vyniká smyslem pro detail. Teď nemluvím ani tak o mimice jednotlivých postav jako spíše o věcech jakými jsou součásti interiérů či šperky, jež nosí některé z postav. Když se čtenář zaměří na obrazovou fotodokumentaci, která je podstatnou součástí doslovu, uvědomí si, že po výtvarné stránce Octobriana Bergerova a Kavalírova většinu komiksů věnovaných této hrdince hravě převyšuje.
Jako celek je Octobriana hezkým přírůstkem do rodiny českých autorských komiksů a zároveň i sympatickým návratem polozapomenuté superhrdinky na domácí komiksovou scénu. A byť jde o samostatný a uzavřený příběh, bylo by hezké, kdyby nezůstalo jen u něj. Takový crossover Octobriana versus Pérák by vůbec nemusel být špatný.“... celý text
— jan8470
Octobriana
„Je to v podstatě taková standardní pláštěnkářská rubačka, ale kresba je velmi solidní. Nejzajímavější je ovšem doslov Tomáše Prokůpka.“
— Disease
Octobriana
„Tak toto není nic pro mě. Všemožné fantasy motivy spatlané dohromady. Škoda peněz.“
— Milton
Octobriana
„Jelikož neznám ten kánon a předlohu, tak jsem to úplně nepochopil... Je těžké číst o vzniku Octobriany, když originál je nějaká socialistická záležitost, ale člověk se tak nějak chytne. Ale ve výsledku z toho není nic jiného než jen jeden velký prequel, který se převrhne téměř až do absolutního závěru lidstva.
Délka knihy je úžasná a sice zpočátku trošku zmatený přechod mezi prequelem a závěrem jejího příběhu je velkolepý. Abych pravdu řekl, Octobriana mě zaujala, ale není to ten typ hrdinky nebo příběhu, který bych vyhledával. Nemůžu ji zařadit, hrdinka to asi tak úplně nebude, antihrdinka taky ne... Je to spíš taková mocná žena, co si dělá, co se jí zamane. Není pro mě snadno pochopitelné, co je vlastně zač... Mísí se tam nějaký podivný původ, mimozemský, kdy pokrevní linií patří k nějakým těm prvním návštěvníkům, pak nějaký kouzelný had z lebky a další schopnosti, do toho nějaká proroctví a příslušnost k té temné bohyni... Je toho prostě moc a asi jsem tedy jednoduchý čtenář, ale nedokážu se v tom zorientovat. Asi o kánonu Octobrianny vím příliš málo a chybí mi to. Do toho tam je ta její nacistická horší kopie... Budu to muset prozkoumat daleko hlouběji, až někdy budu mít čas nebo bude nějaké pokračování.
Nicméně takhle izolovaně je to i tak dobrá kniha. Příběh je až na všechny ty odkazy a nutnost znalosti předlohy svižný, zajímavý, akční a dynamický. Zaujala mě už počáteční mise ve službách Sovětů, následně dobrodružství v pralesem, to bylo hodně zajímavé. Octobriana jako pirátka trošku strnulejší, ale celé finále absolutní bomba. Jen zkrátka složitější k pochopení. Uvidíme, snad se k tomu někdy dostanu...“... celý text
— fvalek
Octobriana
„Pánové Berger a Kavalír na to jdou dost, dost, dost dobře. Pomocí pěkně promyšlené mytologie vlastně rehabilitují původní, tedy ještě neukradenou Octobrianu, a zároveň vyprávějí příběh, jenž by mohla prožít už ta ukradená diva, které přibyla rudá hvězda na čele. Jestli tak úplně nevíte, o čem píšu, zagooglete - historie Octobriany - komiksu je vážně nesmírně zajímavá, a v této knize ji shrnuje i skvělý doslov. Líbí se mi, že Octobriana je vážně pojatý, leč stále brakový komiks, a hezky kontrastuje s odlehčeným, leč stejně brakovým Pérákem od Macka a Kopla. Svižný scénář hezky splétá různé motivy, na první pohled možná jednoduchá kresba je s každou další stránkou zajímavější a komplexnější. Mrzí mě jen to, že sovětský a americký lídr se jmenují Brežnin a Dixon. Proč jim nedat jména těch opravdových, když jejich tváře takřka mají, a neukotvit Octobrianu v alternativní minulosti ve stylu Moorových Strážců?“... celý text
— DennisMoore
