Od mýtu k logu

Pochopení světa, vytvoření vlastního poměru k němu, které umožňuje naši existenci v potřebném řádu, ve kterém se můžeme orientovat a žít v něm jako vědomé lidské bytosti, vyžaduje od každé nové generace, od každého nově zrozeného a dospívajícího člověka nový jemu vlastní přístup. Tento přístup je ovsem umožněn systémem myšlení, představ, orientace, který si vytvořila společnost, do které je nový jedinec zrozen, a tento přístup se modifikuje jednak tou určitou společností národní, náboženskou, rodinnou či jinou, ale také odlišným přístupem generačním, duchem času. Nadto existují doby, ve kterých jako by takový pevný systém přestával být pevnou orientací, kdy je naléhavě pociťována potřeba nalézt na otázky smyslu života novou přesvědčivější odpověď, neboť odlišný stav skutečnosti, resp. odlišné její vnímání, vyžaduje nový způsob odpovědi. Dnes žijeme v takové době, kdy tradiční svět se mění natolik, že někteří ho chápají (zejména v tzv. postmodernistickém myšlení) jako manipulovatelný konglomerát bez pevného řádu, zatímco druzí usilují o návrat ke starým jistotám fundamentalistickým způsobem, snažícím se o nerealizovatelný návrat do minulosti tak, že potlačuje svobodu člověka. Pro většinu hlouběji myslících současných lidí bude sotva jedna z těchto extrémních pozic uspokojivým východiskem. K překonání dnešní krize hodnotové i skutečnostní orientace chce přispět i tato knížka, pojednávající o jedné z nejmarkantnějších změn vývoje lidského myšlení, související se vznikem filosofie. Zatímco jeden z autorů usiluje o výklad z pramenů dochovaných literárních dokumentů nejstarších filosofů, druhý doplňuje diskusi o širší kulturně-historický obraz starověkého Řecka a jeho sousedů na počátku doby železné. Obojí přístup se pokouší jak o řešení otázek jedné z klíčových kapitol dějin lidského myšlení, tak chce analýzou tehdejších výzev doby a způsobu odpovědí na tyto otázky přispět k orientaci v aporiích i možnostech naší doby.... celý text