Od sebe k sobě
Jan Folný (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/38968/bmid_od-sebe-k-sobe-khG-38968.png
4
64
64
Náhlá životní změna - nejasná sexuální orientace - náraz jiné kultury. To je počáteční situace mladého hrdiny, který nás s nadhledem a sebeironií provází dvěma roky svého zmateného a bouřlivého života v Irsku.
Přidat komentář
Moje první od autora. Wow, to je teda jízda, najednou mi můj život přijde až nudný! Dokážu se vcítit do pocitů, ale dělá mi problém pochopit tu promiskuitu. Přitom nechci věřit, že to v takovém měřítku běžně funguje , ale podle knihy to tak opravdu vypadá. Na druhou stranu, je to ich forma, tedy tu nelze generalizovat. Takže vlastně cajk.
Prijde mi, ze tohle je lepsi jako blog na webu. V knizni podobe to nemelo ten spravny spad, aby si kniha udrzela moji pozornost. Sto lidi, sto chuti, ja se bohuzel nudila.
Byl jsem pravidelným čtenářem blogu Biboye, ze kterého kniha nakonec (bohužel mírnou antiporno čistkou) vznikla a po skoro 10 letech od vymazání blogu jsem si konečně knihu půjčil. Příběh vychází z autorových zkušeností, což dodává peprnosti určitý náboj - a sex a požitky jsou tu hlavní téma, vždyť hlavní hrdina objevuje v zahraničí homosexualitu a velmi promiskuitně a nemonogamně řádí v irském městě. Forma krátkých kapitol je svěží a čte se to dobře i trochu puberťácký styl psaní příběhu sedí. Děsně mě otravovalo, že hrdina (kterému zjevně nedělá problém "přepnout na bisexuála" během celkem krátké doby) trpí určitým distancem od gay komunity v Corku tím, že o všech pořád mluví jako o buznách, teplouších, a často připomíná svojí bisexualitu (a jak ještě pořád "může s holkama"), jako kdyby měl strach akceptovat, že je vlastně teplej, nechybí ani klišovité pohrdání mladíka maskulinní gay kulturou dospělých chlapů ve Španělsku. Sex si musíte trochu domýšlet, protože autor si milostné akty většinou odškrtává pár větami jako položky na nákupním seznamu bez emocí a detailů, vyjímkou je snad jen romance hrdiny s (mnohem vyspělejším) Irem, která mě hodně bavila, protože jsem jí uvěřil. Na debut a přepsaný blog to není špatný, ale není úplně dobrá ta literární nadstavba - orámování deníku přidaným prologem a epilogem, nahrazujícím čtenářsky neuspokojivý konec. Na českou LGBT literaturu s výhradami výše ujde, ale v paměti vám Od sebe k sobě dlouho nezůstane.
Dokonalé. Jsem opět nadšená a nemůžu se dočkat až zase něco vyjde. Pan Folný výborně píše, barvitě vypráví zážitky ze života, o radostech, starostech a těžkých rozhodnutích v životě lidí, kteří patří do vyhraněné komunity. Velmi doporučuji!!!
Po nadšení z Buzíčků jsem se vrhl na tuto knížku... Není tak čtivá, poutavá, dokázal jsem od ní odejít a zase se vrátit..... Bohužel ukazuje gaye jako sexuální mašiny, kteří se honí jen za sexem a ničím jiným. Ano, je to pohled autora a možná jeho dřívější život.... Byly chvíle, kdy bych mu nejraději propleskal tváře :)
Konec knihy takový divný....
Snad autorova poslední kniha VÍKEND V LONDÝNĚ bude lepší...
Po překvapivě dobrém dojmu z Buzíčků jsem přečetl i tuhle knihu. Začnu od konce. Kniha má vlastně dva a oba dokonalé, jeden otevřený, který by fungoval sám o sobě, a druhý, který jistou otázku zodpoví a ještě je správně smutný, dojemný. Ale co zbytek knihy? V první řadě se mi líbil styl, jakým je text napsaný, protože autor z toho nedělá nějaké vyšší umění a vyjadřuje se tak, jak je hlavnímu hrdinovi (jemu?) přirozené. A to samozřejmě není jednoduché, tak psát. Neznamená to ovšem, že by tam nebylo moře pozérství, vždy však odpovídá postavám. (Hodně mě pobavila scéna, kdy je pro jednou náš macho odmítnutý, Rafou, a hned píše, že ho vlastně ani nechtěl, že je neatraktivní.) A teď k tomu, proč nemůžu jít s hodnocením výš, i když to třeba není vina knihy, ale moje. Zaprvé nechápu bisexualitu. Toleruju, respektuju, ale nechápu, neodpovídá mé životní zkušenosti. Zadruhé se mi příčí popsaná míra promiskuity, ten nekonečný lov, fuck-fest, jeden „šlong“ za druhým, o otvorech ani nemluvě. Mít vztah, ve kterém to naprosto dokonale šlape i v posteli, ale stejně dobíjet a vybíjet jinde?! Buzíčci víc nabídli i druhou stranu mince, citovou prázdnotu, kvůli které se, aby nenastala, vyplatí nadrženost krotit. Protože jsem jim dal čtyři hvězdičky, tady musím jít níž, i když jsem rád, že autor dostal šanci svou knihu na podobné téma vydat. Queer nakouknutí do Irska za to stálo.
Čtivá a zábavná. Ukazuje gay svět poněkud jednosměrně a to jako honbu za sexuálním dobrodružstvím. Ale děj je svižný a svým obsahem překvapil.
Velmi příjemná a nenáročná oddechovka, kterou jsem zhltnul během jediného dne. I když se příběh vesměs točí okolo jednoho a toho samého, neztrácí to v průběhu drive a díky tomu, že je to celé psané v ich formě, udržuje si to svižnost - právě díky vyprávění hlavního hrdiny. A velmi mě bavily ty různé slovní příměry, čeština je zkrátka krásnej jazyk, obzvlášť v literatuře (i když tohle není žádná vysoká literatura).
Po dočtení Buzíčků jsem zařadila na svůj seznam knih k přečtení i tuto a nyní na ní uzrál čas a opět hodnotím velmi kladně. Plusové body dávám za to, že se tam objevují země, které mi byly vždy blízké a kam bych se ráda podívala (Irsko, Portugalsko). Líbí se mi jak autor vtipně srovnává národní mentalitu. Někomu se může zdát, že je kniha až příliš, ale je o hledání. Nejen o hledání sexuální identity, ale prostě o hledání místa na slunci, o hledání lásky a možná i smyslu života, o hledání, které podnikáme všichni každý další den našich životů.Souhlasím s Pavo.Klima, že epilog mne také zasáhl, možná ještě o něco více, neboť Seamusovi jsem celou knihu fandila, a přestože kniha končí možná happy endem, je vlastně dost hořký.
Nebyl problém knížku odložit, když tomu okolnosti chtěly.... Ani nebylo obtížné v rozečteném pokračovat. Ale jakoby už přečtené krátké epizodky ze života Honzy v Irsku byly napsané tak "lehkým perem" pana Folného, že se hluboce do paměti nevryly... a myslím, že z ní i brzy vypadnou. Třeba to i s níže zmíněnými sexuálními jednorázovkami byl záměr autora... přiblížit tak "rychlost" homo-života čtenářům všem. Zasvěceným i těm neznalým pohledu gaye na život.
Každopádně jako oddechové čtení tato deníková (prý tak trochu původně blogová) bisex novelka poslouží. Je napsaná vtipně, ironickým jazykem zasaženým homo realitou (tedy nadrženě, povrchně, ale i s citem pro věc...). Některé úseky ukazovaly, že i gay/bisexuál má duši, že láska neexistuje jen v hetero verzi.
Realita jednorázovek (jak píše předchozí hodnotitelka) je možná ještě bouřlivější, ale i tak jsem rád za nadzvednutí pokličky v homo vztazích širšímu obyvatelstvu.
Každopádně epilog byl tak trochu navíc... I když ta možnost v něm mě zasáhla.
Tak trochu jsem měl pocit, jako bych četl homo "následovnici" Haliny Pawlowské. Pokud by vyšlo pokračování (a nemyslím tím Buzíčky od stejného autora), přečtu si ho.
Po nadšení z Buzíčků jsem sáhla i po této autorově první knize. Je čtivá, ze života, jistým způsobem i hodně nostalgická, hledání svého já, ale toho alkoholu a jednorázovek bylo na mě trochu moc -) Druhá autorova kniha se mi líbila o něco víc díky literárně propracovanější formě.
teď jsem knížku dočetla (tajně v práci v archivu, protože jsem se nemohla odtrhnout), je vážně skvělá, doporučuji - 5*
Od sebe k sobě
J. Folný mě trochu irituje, ale do určité míry mi z jeho knih vždycky něco uvízne v paměti. Jeho příběhy mi jsou v lecčems bližší než nějaká přeslazená MM romance, protože jsou alespoň ze života. Paradoxně jsem si jeho první knihu přečetl až teď. Asi do poloviny jsem si říkal, proč to vůbec čtu, ale nakonec jsem za to celkem rád.