Odbila dvanáctá hodina
Otfried Preussler
Otfried Preußler vybral a nově převyprávěl třikrát třináct nejkrásnějších a nejzajímavějších lidových pověstí o pokladech a jejich strážcích, o kouzelnících a čarodějnicích, o strašidlech a duších, které se tradují v německém prostředí. Jak sám uvádí v předmluvě, je vypravěč příběhů, nikoli vědecký sběratel pověstí. Proto si osobuje právo “vzájemně spojit rozličné verze jednotlivých pověstí tak, aby se co nejvíce přiblížil ideálnímu typu dané báje. V praxi to znamená, že k přesvědčivému začátku pověsti pocházející ze Saska připojí uspokojivější závěr, jaký se tradičně vypráví v Durynském lese; do toho přidá několik doplňujících detailů z Lužice a několik barevných tónů z Eichsfeldu.”... celý text
Literatura světová Povídky Pověsti
Vydáno: 2018 , ArgoOriginální název:
Zwölfe hat’s geschlagen
více info...
Přidat komentář


Možná poslouchat v autě se školními dětmi, ale takhle samotnému mi nějak nesedla. Ale s knížkami to je jak s vínem - to samé jednou chutná znaměnitě a podruhé se zdá, že nestojí za moc. A přitom to je stejná láhev. Záleží na kontextu kdy a jak se pije.


Knihu jsme četly s vnučkami, nejvíc se líbila mně a té nejstarší, která už chodí do školy. Ale je možné, že se k ní ještě vrátím, až ty dvě mladší trochu povyrostou.


Krásně tajemné, ale nikoliv temně a hororově, spíš čtivě pohádkově - už jen pro povětšinou dobré konce. Letem pohádkovým světem Německa, Čech a Lužice.


Čtivě napsané tajemné příběhy pro dlouhé zimní večery. Jakoby autor seděl vedle mě a vyprávěl co sám zažil. Z děje mě trochu vytrhávala německá jména a neznalost německých regionů, ale to je můj osobní problém :-)
Autorovy další knížky
2003 | ![]() |
1964 | ![]() |
1968 | ![]() |
2008 | ![]() |
2009 | ![]() |
Zajímavé a pěkné pověsti, které se mi nejen líbily, ale také jsem většinu z nich dost dobře znala z jiných zpracování. V mladším věku jsem totiž přečetla celou řadu podobných knih a mám je ráda doteď, i když si nyní vybírám už úplně jiné žánry ;-). Od autora se mi prozatím do rukou dostal pouze Čarodějův učeň, což je podle mého názoru výborná kniha s notnou dávkou napětí. A ani v této sbírce není o napínavé scény nouze, přestože se u ní už jen těžko někdo bude doopravdy bát ;-). Mne zaujaly všechny příběhy, proto hodnotím plným počtem. Nemá cenu se rozepisovat ohledně jejich obsahu, jen bych možná na závěr chtěla poznamenat, že mi bylo úplně jedno, kde se odehrávají. A také, že jsem spoustu míst, zde uvedených, znala jen okrajově nebo jsem je neznala vůbec. Přesto knihu doporučuji těm čtenářům, které zajímají pověsti jako takové.