Odešla do tmy
Claire Douglas
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539797/bmid_odesla-do-tmy.jpg
4
146
146
Do města přijela pouť – a jedna dívka zmizela. Jedné letní noci roku 1994 v ospalém přímořském městečku beze stopy zmizela šestnáctiletá Flora Powellová. O pětadvacet let později Flořina sestra Heather nakráčí do cizího domu, kde chladnokrevně zavraždí dva lidi. Případ se dostane na stůl novinářce Jess, tohle však pro ni nebude práce jako každá jiná. Sestry Powellovy bývaly její nejlepší kamarádky, až do onoho léta, kdy se všechno pokazilo. A tak se Jess vrací do rodného městečka, aby o případu napsala reportáž. Netuší, že pátráním po klíči k oběma záhadám vystavuje sama sebe nebezpečí…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2024 , Kniha ZlínOriginální název:
Than She Vanishes, 2019
více info...
Přidat komentář
Nakonec to mělo hlavu a patu, ale předtím jsem se s knihou potrápila. Styl psaní mi nesedl, postavy a prostředí byly jednoduché, sestry, jejich kamarádka a kluk od kolotoče. Zajímavé to začalo být v okamžiku, kdy secprozradí, kdo zabil jejich otce.
Každá rodina skrývá nějaké tajemství....a tady jich bylo mnoho.
Tenhle temný a nepředvídatelný příběh jsem zhltla na jedno posezení.
Ze začátku se příběh trochu vlekl, ale poté jsem se ponořila do příběhu naplno, a až do konce to byla jedna velká jízda.
Kniha je vyprávěna ve dvou časových rovinách, a mě bavily obě.
Z odhalení na konci mně brada nespadla. Kdyby to byl můj první thriller, tak věřím, že by mě konec odrovnal. Přesto ale zakončení chválím. Ani mně to nepřijde moc překombinované. Jediný, co mi přišlo už moc, je odhalení, kdo sledoval Jess. To bylo pro mě nevěrohodné a celkově ta linka nadbytečná.
Mínus, za což ale nemůže autorka, nýbrž nakladatelství, je chyba v anotaci. Události jsou od sebe vzdálené osmnáct let, nikoliv pětadvacet.
Od autorky si ráda přečtu další knihu.
Povedená kniha! Již jsem se poohlédla co ještě autorka napsala...
Moc pěkně vystavěný příběh, kvalitní zápletka i výborný konec.
Byla jsem opravdu zvědavá kam se Flora poděla a co se jí stalo,
i když začátek knihy hodně napoví...líbily se mi rozervané emoce
Jess, která zápolila mezi oddaným přátelstvím a pracovním nasazením.
Mělo to spád, zvraty, které jsem nečekala, thriller, jak mám ráda. Až na ty překlepy, které jsou zmíněny v předchozím komentáři, ty trochu kazí dojem.
Tentokrát asi začnu negativy a to jsou překlepy v knize, které mě docela rozčilovaly. Nebylo jich málo, některé byly drobné, jiné těžce do očí bijící (například místo roku 1994 tam bylo napsáno 1984 a podobně). Navíc nechápu ty rozkoly v letech, které se v knize mihnou. Minulá linka se vrací o osmnáct let pozadu, takže ještě chápu, že se postavy o tom zmiňují, že je to skoro dvacet let, což je pochopitelné, jenže někdy podle mě ty propočty let nějak utíkaly. A taky v tom případě nechápu, proč je na zadní straně uvedeno "o pětadvacet let později". To jsem něco prošvihla? Jak už jsem psala, minulost se odehrává v roce 1994 a současnost v roce 2012... Tak nevím no...
Co se týče samotné knihy a příběhu, tak opakování určitých faktů, které se v knize zmínily alespoň desetkrát za celou dobu, mi docela vadily. Nemám to moc ráda, je to otravné a rušivé a myslím, že čtenářův mozek je schopný si danou informací zapamatovat, takže víc jak třikrát opravdu není nutné něco opisovat.
Jinak jsem byla s příběhem spokojená. Byl svižný a čtivý, chvílemi napínavý a strašidelný, měla jsem pocit, že novinářka Jess odváděla lepší práci než policie, ta sice neměla téměř žádný prostor, ale dalo by se očekávat, že by měla mít větší starost s vyšetřováním. Míjely se tu dvě čajové linie doplněné myšlenkovými pochody postavy, která byla odhalena až na konci a navíc se v textu sem tam objevily i nějaké novinové články. Což bylo takové zpestření. Všechny tyto části tvořily zapeklitý případ, většina detailů spolu souvisela až tak, že to každý pochopí v úplném závěru.
Jess byla sympatická postava. Neustále byla v rozporu se svým povoláním, sebevědomím a spojením s rodinou podezřelé. Nemohla se rozhodnout, která její část by měla vyhrát, novinářka nebo kamarádka? Neustále budete vedení k určitému názoru na pachatele a celou tuhle situaci, až na úplném konci vám autorka začne plést hlavu, aby vás dokonale zmátla. A jak výborně. Nejdřív jsem si říkala, jaké se z toho klube průměrné čtení, ale ten konec byl fakt suprový.
Velmi povedený napínavý thriller. Žádný krvák, dobře se to četlo a doporučuji.
81%
Zbraně. Vždycky byly podstatnou součástí našich životů, nemám pravdu? Nejdřív na farmě v Kentu a později i v Tilby, kam jsme se přestěhovaly. Nikdy jsme z nich neměly strach - ani jako malé děti. Naučily jsme se je velice brzo ovládat. Náš otec na to dohlédnul.
Zbraně. Způsobily jsme s nimi tolik zkázy. A jak tu tak ležím a přemýšlím nad smrtí, nemůžu si nepoložit otázku, jestli naši rodiče někdy nezalitovali toho, že nám ukázali, jak je používat.
______________________________________________________________________________
Byla jsem zvědavá na novou autorku a tento psychologický thriller se jí povedl. Nejvýš hodnotím zápletku a rozuzlení.
Doporučuji!
Špatné to rozhodně nebylo, začátek dobrý, postupně tomu trochu docházela šťáva. Jednu chvíli jsem knihu chtěla odložit,ale konec byl zajímavý. Trochu překombinované,ale dobrých 80%.
Zajímavé. Trochu překombinované, ale napínavé až do konce. Moje tušení se potvrdilo, ale asi bych to tak nehrotila...
Námět mi přišel celkem zajímavý, jen podle mě nebyl využit jeho potenciál.
Nevadilo by mi ani tak, že dost brzy začnete tušit, jak to vlastně nejspíš dopadne (a mýlit se moc nebudete), jako to, že mi děj přišel takový pomalý a ne moc záživný. A ani bych knihu neoznačila za detektivní thriller…
Není to kniha o vyšetřování z pozice policie, ale spíš o vztahu novinářky k rodině podezřelé a o minulosti, vztazích a tajemstvích v rodině jako takové.
Nečetlo se to špatně, ale knihu bych označila spíš za průměrnou.
Příběh bez nápadu a bohužel předvídatelný už od prvních stránek. Styl vyprávění bez šťávy. Nebavilo mě to, dočetla jsem jen ze setrvačnosti.
(SPOILER)
Pozor, komentář obsahuje spoiler!
Absolutně nechápu to hvězdné hodnocení. Jednalo se o naprosto tuctovou detektivku s příšerně protivnou novinářkou, coby hlavní "hrdinkou" celého tohohle paskvilu. Byla vlezlá, drzá, netaktní a "neustále si potřebovala zapálit". Možná je to už má obsese, ale prostě NESNÁŠÍM, když se v knížkách autor zaobírá činnostmi spojenými s kouřením. Stejně jako, když neustále "tiskne rty", "kousá se do rtů", a vůbec se nimrá v popisech jednotlivých částí těla. Jakože tady vedly zmíněné rty. Kdybych vymazala všechny věty, v nichž se o nich mluví, knížka by se smrskla minimálně o dvě kapitoly.
Hlavní hrdinka, jakožto i celá plejáda vedlejších postav, má samozřejmě "tajemství" a "něco ošklivého udělala". Všechno se začne točit okolo pubertálních lásek, drog, kolotočářů, pedofilie, mafie, úchylů a jiných, moc oblíbených témat současných thrillerů. Dost velká část knížky je young adult. Nechybí čtyřprocentní kolega, domácí násilí, záměna osob a jejich následná rošáda, kterou už jsem ani nerozklíčovala, protože mi to bylo jedno. Vraždilo se tam z lásky, nenávisti, strachu, nacházely se tam mrtvoly dětí a vycházelo najevo, že byly mučeny...
Ne, nechci! A tu jednu hvězdu dávám jen za to, že to aspoň bylo kvalitně napsané (a já chtěla vědět, jak to celé dopadlo), jinak bych to odhodila mezi odpad hned.
Téměř celou dobu jsem si říkala, jak je to průhledné a jasné, a ono skoro bylo, ale jinak, než jsem si myslela. Autorka si se závěrem pěkně vyhrála a převezla mě. Povedený thriller, který se velmi dobře čte, žádný krvák, je vyprávěný z několika pohledů, to děj v příjemném napětí posouvá. Z počátku je vyprávění takové ospalejší, které až za půlkou nabírá na tempu.
Před 18 lety se ztratila mladá dívka, v současnosti její sestra leží v kómatu poté, co zastřelila dva neznámé lidi, a pak postřelila sebe. Celou záhadu se snaží objasnit jejich společná dávná kamarádka novinářka Jess.
Spousta temných tajemství, spousta kostlivců a lží a máme tady další z mnoha současných povedených psychothrillerů. Tak čtěte, dobré to je!
(SPOILER)
Solidní thriller. Čtivý, mělo to spád.
A na úplně poslední straně mě potěšilo, že se moje instinkty čtenáře detektivek nezmýlily.
Tak tohle byl hodně povedený thriller!
Jedné letní noci roku 1994 v ospalém přímořském městečku beze stopy zmizí šestnáctiletá Flora Powellová. O pětadvacet let později Flořina sestra Heather nakráčí do cizího domu, kde chladnokrevně zavraždí dva lidi. Odešla do tmy je mysteriózní detektivní příběh z anglického venkova, v němž novinářka Jess odkrývá stará tajemství malého městečka, kde každá rodina něco skrývá.
Začátek příběhu byl možná trochu pomalejší, ale pak se to neuvěřitelně rozjelo a ke konci jsem už zuřivě otáčela stránku za stránkou, jak mě ten příběh nenechal chladnou.
Líbilo se mi, že příběh byl vyprávěn ve dvou časových rovinách, v roce 1994 a v přítomnosti, celý příběh se tak pomalu skládal dohromady a gradace děje stále narůstala. Příběh ve mě neustále vyvolával otázky: co se tam tedy tehdy stalo, proč Heather ty dva lidi zavraždila, jak to souvisí s minulostí? Bavilo mě, jak si autorka se čtenáři hrála, protože vy tu pravdu do poslední stránky vědět nebudete a to je to, co vás požene ve čtení. Autorku chválím i za otevřené kapitoly, které dělají knihu velice čtivou a díky kterým nešlo knihu odložit.
Celkově jsem tedy nadšená. Snad až na ten pomalejší rozjezd tady není co vytknout a vřele vám knihu doporučuji!
Páni, to se mi móc líbilo, dvě časové roviny miluji.
Vloni jsem četla od autorky Záhadu domku číslo devět a tehdy jsem byla opravdu překvapená, protože podle obálky jsem čekala oddechovku a dostalo se mi kvalitního detektivního románu.
Takže do budoucna: Houšť a větší kapky.
Jsem spokojená. I když jsem od začátku tušila, jak to všechno je, tak mě konec nezklamal. Vše dávalo smysl, nic mi nepřišlo přitažené za vlasy. Jen první polovina mi přišla zdlouhavá, pak už to šlo ráz na ráz.
Odešla do tmy
Jak vypadá příběh, který vás zavede do ospalého přímořského městečka, kde za tichých letních nocí ožívají temná tajemství? "Odešla do tmy" je přesně taková kniha – chytrá, napínavá a plná emocí, které vás nenechají vydechnout. Claire Douglas umí nejen budovat napětí, ale také perfektně vykreslit postavy tak, že máte pocit, jako byste je znali odjakživa.
Zápletka začíná zmizením šestnáctileté Flory Powellové během pouti v roce 1994. Městečko je šokované, rodina rozbitá a přátelství narušená. O pětadvacet let později přichází další šok – Flořina sestra Heather zavraždí dva lidi, a to bez jakéhokoli zjevného důvodu.
Proč?
To má zjistit novinářka Jess, která se vrací do rodného města, aby o případu napsala reportáž. Jenže tahle práce je pro ni osobní – Powellovy sestry byly kdysi její nejlepší kamarádky, a návrat domů znamená nejen hledání pravdy, ale také otevírání starých ran.
Kniha je dokonalou kombinací detektivky, psychologického thrilleru a hluboce lidského příběhu. Děj je vyprávěn z různých úhlů pohledu, což vás chytře drží stále v napětí. Heather, Flora, Jess i matka Margot – každá z nich má svůj hlas, svou pravdu a své tajemství. A vy jako čtenář budete s každou stránkou blíž k jejich odhalení.
Co na knize opravdu vyniká, je psychologie postav. Douglas má skutečný talent vykreslit ženské hrdinky s takovou hloubkou a jemností, že si je okamžitě oblíbíte. Heather je fascinující svou zdánlivou chladnokrevností, Jess vás dostane svou světlou i temnou stránkou, matka Margot svým vývojem v příběhu, a o Floře se vše dozvídáte postupně – ale to, co objevíte, vám vyrazí dech.
Napětí je budováno postupně, pečlivě a nenásilně. Douglas nehraje na laciné šoky, ale na promyšlené zvraty, které dávají smysl a do příběhu dokonale zapadají. Díky tomu kniha působí skvěle uvěřitelně a vtáhne vás i tím, že hraje na ty nejběžnější strachy, které jsme zažívali jako děti nebo jako dospělí. Čtenář má pocit, že je součástí pátrání – hledá stopy, skládá mozaiku a často tápe ve tmě.
Pokud máte rádi příběhy, které vás nejen zabaví, ale taky přimějí přemýšlet, "Odešla do tmy" by vám neměla uniknout. Je to kniha, která vás chytí od první stránky a nepustí, dokud neodhalíte poslední tajemství. A až se tak stane, budete litovat, že už je konec.
Doporučuji ji nejen milovníkům krimi a thrillerů, ale i těm, kdo hledají dobře napsaný příběh plný emocí, tajemství a lidských osudů. Claire Douglas stvořila něco opravdu výjimečného – příběh, který se čte jedním dechem.
Za mě rozhodně jedna z nejlepších krimi. Pokud máte rádi "Kde zpívají raci" od Delia Owens nebo "Ostré předměty" od Gillian Flynn, tahle lahůdka by vás neměla minout.