Nová kniha
Odešla do tmy - Claire Douglas
Do města přijela pouť – a jedna dívka zmizela. Jedné letní noci roku 1994 v ospalém přímořském městečku beze stopy zmizela šestnáctiletá Flora Powellová. O pěta... detail knihy
Související novinky
Šarlatový závoj, Hrob na kopci a další knižní novinky (32. týden)
Pro aktuální týden od 5. do 11. srpna jsme pro vás vybrali seznam čtyřiceti těch nejzajímavějších novinek, na které se m... celý text
Populární knihy
Nové komentáře u knih Claire Douglas
Odešla do tmy
„Každá rodina skrývá nějaké tajemství....a tady jich bylo mnoho.
Tenhle temný a nepředvídatelný příběh jsem zhltla na jedno posezení.“
— SilvieSisinka
Odešla do tmy
„Ze začátku se příběh trochu vlekl, ale poté jsem se ponořila do příběhu naplno, a až do konce to byla jedna velká jízda.
Kniha je vyprávěna ve dvou časových rovinách, a mě bavily obě.
Z odhalení na konci mně brada nespadla. Kdyby to byl můj první thriller, tak věřím, že by mě konec odrovnal. Přesto ale zakončení chválím. Ani mně to nepřijde moc překombinované. Jediný, co mi přišlo už moc, je odhalení, kdo sledoval Jess. To bylo pro mě nevěrohodné a celkově ta linka nadbytečná.
Mínus, za což ale nemůže autorka, nýbrž nakladatelství, je chyba v anotaci. Události jsou od sebe vzdálené osmnáct let, nikoliv pětadvacet.
Od autorky si ráda přečtu další knihu.“... celý text
— Kekik
Odešla do tmy
„Povedená kniha! Již jsem se poohlédla co ještě autorka napsala...
Moc pěkně vystavěný příběh, kvalitní zápletka i výborný konec.
Byla jsem opravdu zvědavá kam se Flora poděla a co se jí stalo,
i když začátek knihy hodně napoví...líbily se mi rozervané emoce
Jess, která zápolila mezi oddaným přátelstvím a pracovním nasazením.“... celý text
— gordon13
Odešla do tmy
„Mělo to spád, zvraty, které jsem nečekala, thriller, jak mám ráda. Až na ty překlepy, které jsou zmíněny v předchozím komentáři, ty trochu kazí dojem.“
— bookcase
Odešla do tmy
„Tentokrát asi začnu negativy a to jsou překlepy v knize, které mě docela rozčilovaly. Nebylo jich málo, některé byly drobné, jiné těžce do očí bijící (například místo roku 1994 tam bylo napsáno 1984 a podobně). Navíc nechápu ty rozkoly v letech, které se v knize mihnou. Minulá linka se vrací o osmnáct let pozadu, takže ještě chápu, že se postavy o tom zmiňují, že je to skoro dvacet let, což je pochopitelné, jenže někdy podle mě ty propočty let nějak utíkaly. A taky v tom případě nechápu, proč je na zadní straně uvedeno "o pětadvacet let později". To jsem něco prošvihla? Jak už jsem psala, minulost se odehrává v roce 1994 a současnost v roce 2012... Tak nevím no...
Co se týče samotné knihy a příběhu, tak opakování určitých faktů, které se v knize zmínily alespoň desetkrát za celou dobu, mi docela vadily. Nemám to moc ráda, je to otravné a rušivé a myslím, že čtenářův mozek je schopný si danou informací zapamatovat, takže víc jak třikrát opravdu není nutné něco opisovat.
Jinak jsem byla s příběhem spokojená. Byl svižný a čtivý, chvílemi napínavý a strašidelný, měla jsem pocit, že novinářka Jess odváděla lepší práci než policie, ta sice neměla téměř žádný prostor, ale dalo by se očekávat, že by měla mít větší starost s vyšetřováním. Míjely se tu dvě čajové linie doplněné myšlenkovými pochody postavy, která byla odhalena až na konci a navíc se v textu sem tam objevily i nějaké novinové články. Což bylo takové zpestření. Všechny tyto části tvořily zapeklitý případ, většina detailů spolu souvisela až tak, že to každý pochopí v úplném závěru.
Jess byla sympatická postava. Neustále byla v rozporu se svým povoláním, sebevědomím a spojením s rodinou podezřelé. Nemohla se rozhodnout, která její část by měla vyhrát, novinářka nebo kamarádka? Neustále budete vedení k určitému názoru na pachatele a celou tuhle situaci, až na úplném konci vám autorka začne plést hlavu, aby vás dokonale zmátla. A jak výborně. Nejdřív jsem si říkala, jaké se z toho klube průměrné čtení, ale ten konec byl fakt suprový.“... celý text
— luculi
