Odkaz - Pravdivý příběh bratří Mašínů
Barbara Masin
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/277557/odkaz-pravdivy-pribeh-bratri-masinu-0Rt-277557.jpg
4
54
54
Barbara Masin je dcerou Josefa Mašína - jednoho ze tří přeživších hrdinů této knihy. V dětství často slýchávala od otce úryvky napínavého příběhu. Kromě angličtiny mluví plynně německy a francouzsky a domluví se i česky, což jí v uplynulých třech letech pomáhalo v rozsáhlém výzkumu archivních pramenů ve Spojených státech, v Anglii, Německu a v České republice. Kromě toho zpovídala množství očitých svědků a účastníků událostí, jejichž svědectvími doplnila osobní prožitky hlavních hrdinů. V roce 2001 prošla společně se svým otcem Josefem Mašínem znovu celou trasu útěku. Výzkum prováděla ve Státním archivu USA, v Německém státním archivu (Bundesarchiv) v Lichterfelde u Berlína, v Public Record Office v Londýně a ve Státním archivu v České republice. Nalezla stovky stránek závažných dokumentů vztahujících se k případu, protokolů a pracovních zápisů týkajících se obrovské štvanice, stejně jako hodnocení operací východoněmeckých vojáků a důstojníků na všech velitelských stupních. Vzrušující příběh z pera kronikářky nejpovolanější, napsaný strhujícím stylem, dokazuje, že spor o odbojovou skupinu bratří Mašínů, který dodnes rozděluje českou společnost, je sporem o charakter národa.... celý text
Literatura faktu Válečné Biografie a memoáry
Vydáno: 2005 , Mladá frontaOriginální název:
The Testament, 2006
více info...
Přidat komentář
Velmi čtivá a podrobná publikace o bratrech Mašínových a jejich malé, ale velmi radikální protikomunistické skupině. Dcera Josefa Mašína podrobně vyslechla otce, strýce i jiné pamětníky, prostudovala literaturu a také archivní prameny v USA, Velké Británii, Německu a České republice. Na druhé straně je na textu velmi patrné, že ho napsal potomek protagonistů knihy. Barbara Masin líčí i dědečka Josefa (1896–1942) jako velkého hrdinu, což rozhodně není v rozporu se skutečností. Podle knihy to ale vypadá, že byl nejhrdinštějším čs. legionářem v Rusku, strůjcem úspěchů u Zborova nebo Bachmače. Stejně tak popisuje Barbara jeho zásluhy v protinacistickém odboji. Těžiště tzv. Tří králů však ve skutečnosti nespočívalo v rozmístění dvou tisíc bomb (napsala B. Masin!), nýbrž v rozsáhlé zpravodajské činnosti. Popis aktivit bratří Mašínových a jejich přátel v letech 1951–1953 se pak nese v duchu, že to byla jediná skutečná protikomunistická skupina s rozsáhlou ozbrojenou činností v Československu. O tom se dá podle mě s úspěchem polemizovat, v ČSR provedly ozbrojené činy např. též skupiny Černý lev 777 a Hory Hostýnské, navíc pár let před Mašíny. Činnost těchto skupin byla rozsáhlejší a ne tolik kontroverzní. Barbara Masin nedělá rozdíl mezi nacisty a komunisty, nebo dokonce považuje komunisty za horší na základě počtu jejich obětí. Co se týče našeho území, byli ovšem nacisté mnohem vražednější než komunisté. Hodně kontroverzní je též obhajovat likvidaci řadových ozbrojených policistů-příslušníků SNB. Jinak často velmi kritizovaní čs. partyzáni přepadli od října 1944 do konce války desítky, ne-li stovky, četnických stanic, a není mi známo, že by přitom četníky zabíjeli (zároveň partyzáni provedli řadu diverzních činů, zejména výbuchy na železničních tratích, či přepadů menších skupin německých vojáků). V čem je Barbara Masin naopak velmi objektivní, je líčení toho, jak nás Francie a Británie nechaly na podzim 1938 na holičkách. Stejně tak povzdech nad tím, že Američané ve skutečnosti neměli v úmyslu osvobodit východní a střední Evropu od komunismu, ačkoliv západní vysílací stanice jako RFE nebo Hlas Ameriky dlouho tvrdily něco jiného. Mašínové a spol. se vlastně stali oběťmi lživých zpráv a štvaní těchto rozhlasů. Místo, aby si to natvrdo přiznali, mají silné řeči (dnes již samozřejmě jen Josef Mašín), že každý komunista v ČSR byl legitimní cíl, na který mohli střílet. A koneckonců i Václav Havel, Mašíny tolik nenáviděný, byl na Západě nekriticky oslavován. Na rozdíl od Mašínů či jejich horlivých zastánců dobře vím, že náš národ neměl zase tak málo hrdinů, jak se často tvrdí. V prvním odboji šlo především o cca 100 tisíc legionářů a v druhém odboji o dalších cca 100 tisíc účastníků protinacistického odboje v tzv. protektorátu. Hrdinové protikomunistického odboje jsou pro mě osobně zejména převaděči jako byli bratři Hasilové nebo František Gajda, někteří agenti západních zpravodajských služeb (napadá mě fenomenální Štěpán Gavenda), přejezd tzv. vlaku svobody do Bavorska v září 1951 nebo úlet tří Dakot na jaře 1950, z protikomunistických skupin především Černý lev 777, Hory Hostýnské či skupinka z Hodonína, jež fyzicky odstranila příslušníka Státní bezpečnosti, nikoliv řadové vesnické "esenbáky" jako Mašínové. U nich a Paumera oceňuji zejména jejich neuvěřitelný přechod přes NDR do Západního Berlína v říjnu 1953, kdy měli neuvěřitelné štěstí, které ale v tomto případě přálo do velké míry připraveným. Kauza bratří Mašínů a spol. bude českou společnost rozdělovat i v budoucnosti, ostatně podobně rozporuplné názory panují v USA okolo indiánského odporu (např. v souvislosti s brutálními činy Apačů vedených Geronimem či Viktoriem) nebo v případě činů Johna Browna a jeho synů, kteří bojovali se zbraní v ruce proti otrokářům ještě před vypuknutím občanské války, tedy v době "oficiálního" míru. Howgh!
Silný příběh, výborně zpracovaný. Příběh hrdinství, odvahy, ale i toho, jak je moc zrádná... Lidé žijící mezi druhou světovou válkou a dobou komunistického teroru měli těžký život. Ta nedůvěra, strach, bezmoc... Pokřivené charaktery v pokřivené době... Obdivuji tu vůli a sílu postavit se na odpor režimu. Vražedného režimu, který se snažil zlomit touhu po svobodě a demokracii..
K zamyšlení je i závěr knihy, kdy jsme konfrontováni slovy o převlečení kabátů a příliš hladké revoluci..
Vynikající kniha. Čte se jedním dechem. A je nesmírně přínosná, poněvadž autorka osvětluje věznění jednoho z bratrů a pak jejich neuvěřitelnou cestu na Západ.
Tato výprava je neuvěřitelná, jak na bratry Mašíny bylo nasazeno obří množství policistů, německých milicionářů i vojáků, ta statečnost kdy v lese čelili obrovské přesile, to je něco neuvěřitelného. Vřele doporučuji k přečtení.
Krásně sepsaná kniha i se zdroji.
Celá rodina Mašínů jsou pro mě hrdinové. Škoda, že takových hrdinů jsme neměli víc. Poslední kapitoly jsou naprosto pravdivé a je smutné, že komáři jsou pořád u kormidla.. Mraky komančů bude tvrdit, že to bylo nefér... Přál bych jim zažít svůj sen na východě jako naši kteří se vydali do SSSR v rámci projektu Interhelpo
Príbeh je plný napatia a líči osudy rodiny Mašínových a ich odboja, najma Josefa. Zacal s bojom proti nemcom cez vojnu a neskor proti sovietom a ich režimu. Pri svojej "púti" do zeme zasnubenej, zapadneho nemecka, išiel doslova cez mrtvoly, co sa jeho vnučka samozrejme snaži obhajiť, aj ked eticky to samozrejme nie je uplne košer. Ale však rodina na prvom mieste.
Na jedné straně čtivá kniha s množstvím zajímavých informací a na straně druhé pokus autorky obhájit neobhajitelné. Ta hranice mezi činy hrdinů a činy vrahů je totiž velice tenká, jejímu vytyčení se autorka záměrně vyhýbá.
Výborně sepsané osudy rodiny Mašínů, kteří nikdy nezůstávali stát stranou a vždy bojovali ze svého přesvědčení za tu svojí "správnou" věc. Velký obdiv přes Josefem Mašínem st., který jako jeden ze Tří králů dokázal hodně zatápět okupantům a stejně jako jeho synové, kteří se nebáli postavit další diktatuře.
Tohle je prostě síla.Smekám před celou rodinou Mašínů a jejich spolubojovníky.Josef Mašín st.je bez diskuze jeden z největších hrdinů obou světových válek a proto naprosto chápu následné činy jeho synů.Bez diskuse.
"Odkaz..." je velmi podobný knize "Zatím dobrý". V podstatě se jedná o stejný příběh vyprávěný podobnými slovy. "Odkaz ..." je ale více tendenční, což není asi tak překvapivé, když ho napsala dcera jednoho z hlavních protagonistů. Osud bratří Mašínů je skutečně neuvěřitelný, a to bez ohledu na to jestli s nimi sympatizujeme nebo nikoli. Především dramatický útěk Německem do Západního Berlína si nezadá s dobrodružným thrillerem. Upřímně, stále se mi nechce věřit, že se to odehrálo skutečně takto. Nemohl jsem si ale zároveň nepovšimnout značné naivity mladých Mašínů (a jejich přátel), ale, svým způsobem, i jejich otce. Na druhou stranu těžko hodnotit z pohledu dnešní dějinné zkušenosti jak mohli vnímat dobu její tehdejší současníci navíc bez informací, které máme dnes k disposici. Samotná kniha je napsaná dobře, dramaticky, děj má spád, přestože se vlastně jedná o literaturu faktu. Osobně bych dal přednost zpracování látky v knize "Zatím dobrý", které je minimálně více objektivní. Na druhou stranu bych považoval za poněkud zjednodušené označit tuto knihu jako "odpad" jenom proto, že s činy Mašínů nesouhlasím.
Přečteno v rámci čtenářské výzvy. Kniha mě hodně nadchla zpracováním, už od začátku mě vtáhla do děje. Takle by se měly psát knihy, ne to, co je nám v knihkupectvích předkládáno jako bestsellery. Hodně silné jsou poslední dvě kapitoly.
Výborně čtivá kniha. Osvětluje spoustu situací.
Kdo je označuje za vrahy, tak nechápe, že Mašíni vždy střileli jen v situacích, kdy jim šlo o jejich samotný život nebo uvěznění (které by vedlo k trestu smrti).
Jejich rodiny a přátelé dopadli katastroficky (režim všechny popravil anebo jinak zlikvidoval).
Zajímavé, že kdyby šlo o boj proti nacismu, tak by proti Mašínům nikdo nic neřekl... (viz pomník generála Mašína (jejich dědečka v Poděbradech)).
Za mě supr kniha a všem doporučuju, aby si ji přečetli než ji začnou posuzovat.
Jedna z nejzajímavějších knih podle pravdivého příběhu, které jsem kdy četla. Během četby jsem na Mašíny několikrát změnila názor a celý příběh ve mně zanechal hluboký zážitek. Před tím, než jsem knihu četla, jsem o celé akci moc nevěděla. S některými věcmi douhlasím, s jinými ne, svůj názor však nikomu vnucovat nebudu. To spíš rovnou doporučím tuhle knihu.
Za mě za absolutních 5. Je to čtivé, podpořené výzkumem v různých archivech (prý ignoruje fakta - haha). Ty co Mašíny nenávidí kniha určitě nepřesvědčí (i když pochybuji, že ji četli), pro ty co Mašíny podporují to je spousta zajímavých informací a určitě by si to měli přečíst ti, kteří o této kauze nic nevědí.
Výborná kniha o jedněch z mála našich hrdinů, kteří se nebáli postavit komunistům se zbraní v ruce a dosmrti jim to v téhle zbabělé společnosti, kde každej kdo má odvahu a páteř se vymyká, bude vyčítáno. Mám to štěstí, že jsem tuto knihu dostal podepsanou od pana Milana Paumera.
Je na každém čtenáři, aby si udělal obrázek o činech a motivech bratří Mašínů. Osobně si nemyslím, že to byli sprostí vrazi. Byli to spíš svým založením vojáci, kteří vedli svou osobní válku proti zlu, jak je to učil jejich otec. Ačkoliv osobně bych se touto cestou těžko vydával, jejich motivům rozumím.
Subjektivní pohled zaujatého rodinného příslušníka na případ bří Mašínů, ignoruje fakta a přetváří si je podle potřeby. Opak toho co prováděli s případem bří Mašínů komunisté. Nejedná se o seriózní dílo, ale o fikci.
Vrazi, nebo hrdinové? Autorka, ač dcera jednoho z Mašínů, se snaží nezaujatě popsat kořeny své rodiny + jak se zběhlo to, že kluci museli z poválčené republiky utéct. Během útěku zažijí hodně těžkých chvil... přeci jen jde po nich tisíce příslušníků policie a armády. Knihu doporučuji i těm, co je válečné knihy nezajímají, a nebo kdo jsou skeptičtí k odvaze těchto našich velkých hrdinů.
Příběh bratrů Mašínů, pro mě odvážných mužů, kteří se nebáli postavit odpornému bolševickému režimu, který v této knize převyprávěla dcera jednoho z nich Barbara Masin. Jejich příběh je tak notoricky známý, že netřeba psát o jejich příběhu, ale jen a hlavně to, že i když jsou pro mnoho lidí kontroverzních, což chápu, tak by se také čtenář měl zamyslet v jaké době žili a že jinak se na tyto jejich činy pohlíží sedmdesát let zpátky než v době, kdy jim šlo o život. Jejich dramatický útěk je v této knize skvěle popsán, stejně jako utrpení jejich příbuzných, kteří v této zemi zůstali. Státní vyznamenání dostávají lidé, kteří byli spjati s tímto odporným režimem, ale vyznamenat ty, kteří se nebáli bojovat, to se každý bojí