Odlévání zvonů

Odlévání zvonů
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/244976/bmid_odlevani-zvonu-244976.jpg 4 32 32

Knížka je vlastně cyklický zpěv, v němž jsou jednotlivé oddíly, námětově různé, spjaty společnou atmosférou básníkových úvah o smyslu života a umění.

Přidat komentář

Ctenarka_ctouci
19.11.2023 5 z 5

Jedná se o tanec zamýšlené meluzíny melancholie.

Lenka4
02.02.2021 3 z 5

Ač je při odlévání zvonů pěkně horko, verše se zdají být poněkud chladné, bez jiskry.
Jen jednou jsem spatřil
slunce tak krvavé.
A pak již nikdy.
Zlověstně padalo k obzoru
a zdálo se,
že někdo rozkopl dveře pekla.
Ptal jsem se na hvězdárně
a vím už proč.
Peklo známe, je všude
a chodí po dvou.
Ale ráj?
Možná, že ráj není nic jiného
než úsměv,
na který jsme dlouho čekali,
a ústa,
která zašeptají naše jméno.
A pak ta krátká závratná chvíle,
kdy smíme rychle zapomenout
na to peklo.


LeHor
15.01.2020 2 z 5

Přečteno do ČV.

Sandik
19.04.2015 4 z 5

Seifertovu sbírku "Odlévání zvonů" charakterizuje všudypřítomný eros. Asi budu hodně ošklivý, ale obsahově charakterizuje většinu veršů větička z jednoho písňového textu Sváti Karáska, popisujícího komunistické vězení: "Píču vidím i v chlebový střídce" (tuším, že to je z písně "Ženský jsou fajn"). Přiznávám, že mě tahle "samčí" poetika trochu nudila a připadala mi, ve vší kráse a vynalézavosti verše, poněkud přízemní. Zajímavější to začne být teprve ve chvíli, kdy se, vedle ženských ňader, břich a klínů, básníkovi do jeho veršů začíná vkrádat stáří a smrt... Za obsah tři hvězdičky, za vynalézavé metafory pět...

Stilico
04.08.2012 5 z 5

Vzpomínky, bolest, krása a dávné milování. Ač mnohdy pesimisticky laděné, přesto krásné svou opravdovostí.

Autorovy další knížky

Jaroslav Seifert
česká, 1901 - 1986
1925  74%Na vlnách TSF
1971  86%Maminka
1999  95%Všecky krásy světa
1950  83%Píseň o Viktorce
1984  86%Býti básníkem