Odložená spravedlnost
Petr Čepek
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/470113/bmid_odlozena-spravedlnost-6hi-470113.png
4
90
90
Spolužák Seržant série
< 2. díl >
Kdosi nemilosrdně rozhodl o osudu krásné rusovlasé gymnazistky Lenky. Je však pachatelem drogově závislý zkrachovalý malíř, který byl postaven před soud? Sedm různých aktérů soudního procesu představí během jediného dne svůj osobní pohled na sedmnáctiletou Lenku i na obžalovaného malíře. Každý z nich má v hlavě několik indicií, které mohou vnést do případu nové světlo. Jenomže tyto důležité informace u soudu nezazní. Teprve později se indicie postupně dozvídá muž přezdívaný Seržant, pomáhající kamarádovi Puťákovi při pátrání po unesené mladší sestře, rusovlasé Pavlínce. Existuje snad spojení mezi zmizením Lenky a pohřešováním dalších krásných dívek s vlasy barvy medu? Žije v Praze mezi námi bez povšimnutí sériový vrah? Odloží se spravedlnost na neurčito, nebo jí bude učiněno zadost? Jak je v románech Petra Čepka zvykem, nic není takové, jak se na první pohled zdá a minulost nikdy nespí. Autor v příběhu dovedně kombinuje soudní drama, detektivku a výpověď doby přelomu milénia. Nabízí čtenářům hru kočky s myší, kde se teprve na samém konci ukáže, komu náleží role šelmy a kdo sehraje nevděčnou úlohu hlodavce. Detektivní román Odložená spravedlnost rozhodně nebudete chtít odložit.... celý text
Přidat komentář
Tak tohle bylo počteníčko. Chytrá kniha, nevím, kam ji zařadit a tím mě asi dostala. Krásně vykreslené postavy, které nejsou jednobarevné, motivy a zápletky, které se prolínají, spojené historickými reáliemi a nakonec nečekané rozuzlení. Máme dalšího skvělého autora!
Četla jsem dříve než Sametové iluze, ale vůbec to nevadilo. Styl psaní se mi líbí a budu se na další knihu moc těšit. Postupné náznaky možného pachatele a prolínání osudů hrdinů.. vážně dobré, nešlo odložit :))
Výborná kniha! Netradiční způsob vyprávění příběhu, ale jak si na něj čtenář zvykne, už se od knihy prostě nemůže odtrhnout. Skvěle vykreslené postavy a jejich uvažování. Moc pěkná čeština, úplně jsem se zamilovala do věty: „Na pokojových hodinách právě velká ručička dohání svou menší pomalejší sestru přesně na číslici dvanáct.“ Takhle barvitě napsat, že bude půlnoc, to dokáže jen opravdový literární umělec. Doposud jsem autora neznala, ale určitě si přečtu i Sametové iluze.
SPOILER!!! Moc mě mrzí, že se v knize Hana Kanymerová nedočkala své „spravedlnosti“. Už se jednu chvíli zdálo, že se jí splnilo vysněné přání, jenže nakonec to bylo všechno úplně jinak. Holt, život není spravedlivý.
Románově zpracovaná detektivka moji čtenářskou dušičku vždy potěší a tady tuto jsem si užila, je výborná. Děj je bohatý, literární styl příjemný, celá kniha je lehce prošpikovaná humorem a to já mám ráda.
Kniha je rozdělena na dvě části. První část odehrávající se u soudu v závěru roku 1999 je podána z pohledu všech zúčastněných. Jazyk, kterým je příběh zrovna vyprávěn, odpovídá postavě, do jejíž mysli právě nahlížíme. Minimálně v jednom případě je to úsměvné počtení. Autorova znalost práva a soudního prostředí je tady znát a je plusem této části.
V druhé části knihy, která je více detektivní a odehrává se v květnu 2005 (mimochodem malou kulisu tu tvoří MS v hokeji v tom roce, to ocení fanoušci :-)) se setkáváme s postavami z autorovy předchozí knihy Sametové iluze Seržantem a Puťákem, který se zotavuje z dávného zranění. Společně tato povedená dvojka pátrá po další zmizelé dívce, nevlastní sestře Puťáka.
Dvě zdánlivě nesouvisející části do sebe zapadnou v překvapivém a napínavém finále.
Odložená spravedlnost je dokonale promyšlený příběh s výborně vykreslenými postavami a společenskými a politickými reáliemi příslušné doby, který rozhodně stojí za přečtení. Navíc musím pochválit nápaditě provedenou obálku, ta je povedená.
K pochopení této knihy není nutné mít přečtené Sametové iluze. Děj na sebe nijak zásadně nenavazuje.
Toto je má první dočtená kniha v letošním roce a určitě to byla dobrá volba. Připojuji se ke předchozím kladným hodnocením. Příběh byl strhující, nesmírně barvitý, postavy jsou výborně vykresleny. Bavily mě lehké ironické poznámky spojené situací v letech, kdy se příběh odehrával. Autor prokázal nejen vynikající znalost soudního prostředí, ale i dalších oblastí. Předešlou knihu Sametové iluze jsem četla loni a určitě si ji přečtu znovu, abych si připomněla postavy, které se objevily i zde.
Za posledních 15 let jsem třikrát četla pouze jedinou knihu - Stoletého staříka. A pak tuhle :-)
Nepovažuji ji za detektivku, spíš za skvělý psychologický román. Dokonalý pohled do všemožných lidských duší i osudů, do profesí... Je toho tolik, co mě na autorových knihách baví. To dokonalé zacyklení všeho se vším. Paralelní vesmíry s poutavou provázaností.
Trošku mě mrzí, že z mého pohledu byli čtenáři ochuzení o grafické ztvárnění Sklenářových myšlenek, které nabízí kniha Soud - pro mě to byla lahůdka.
Nemůžu si pomoct, už se těším na další knihu.
(SPOILER)
Kniha je rozdělena do dvou částí. V první sledujeme soudní proces, ve kterém je za únos a vraždu sedmnáctileté dívky odsouzen narkoman Josef Sklenář. To samozřejmě není nic neobvyklého, zajímavým prvkem je zde však to, že období jednoho dne sledujeme pohledem několika lidí spojených s tímto soudním procesem - pohled samotného Sklenáře, jeho advokátky, soudce, svědkyně a státní obhájkyně. Díky tomu je samozřejmě první část knihy poněkud pomalejší, jelikož se neustále vracíme k těm stejným událostem pohledem několika lidí. Sklenářův soud je nakonec odložen pro nedostatek důkazů, brzy po něm však podezřelý Sklenář umírá ve vazbě na zástavu srdce.
V druhé části už přichází více dynamičnosti a děj se začne odvíjet jakožto standardní thriller. I zde je však několik motivů, které vás svou originalitou jistě překvapí. Mimo jiné i to, že na konci první části jste zcela přesvědčeni o tom, kdo je vrah, ale ono to ve finále není až tak zřejmé :) Z důvodu únosu další dívky velmi podobnému případu, za který byl souzen Sklenář, se znovu začíná odkrývat několik let stará záležitost a na povrch vyplouvají zajímavá zjištění.
Musím říct, že mě tahle knížka z právnického prostředí velmi bavila, ostatně šla jsem do ní bez větších očekávání. Přece jen - český thriller - neznám moc novodobých signifikantních děl z tohoto odvětví. Ale tohle bylo opravdu super, zamotané, napínavé, a pokud máte chuť na detektivní thriller odehrávající se na konci devadesátek a na počátku 21. století v Praze, určitě sáhněte po Odložené spravedlnosti.
Myslím si, že by z toho mohl být výborný český film (úplně tam vidím Vetchého :)).
Konečně se mi dostalo do rukou i papírové vydání románu Odložená spravedlnost, který je volným pokračováním Sametových iluzí a je stejně skvělý, jako Iluze. První polovina se odehrává u soudu, u kterého je obviněný Josef Sklenář souzen jako vrah a tato část byla velmi zajímavá, protože je psána z pohledu obžalovaného, obhájkyně, státní zástupkyně, svědkyně a dalších a druhá část už je strhující a napínavé detektivní pátrání. Taxikář s přezdívkou Seržant pomáhá kamarádu Puťákovi hledat sestřičku Pavlínku která zmizela a mají podezření, že ji unesl sériový vrah. Autor si s námi stále pohrává, napětí graduje až k překvapivému závěru, kdy zjišťujeme, že vše do sebe opravdu bezchybně zapadá.
Odložená spravedlnost je originální, skvěle napsaný a napínavý český detektivní román, který vřele doporučuji.
Odložená spravedlnost pro mě byla obrovským překvapením!
Na začátku jsem si nebyla jistá, jestli mi kniha sedla, první část mi přišla poměrně zmatená a já nevěděla, o co jde. Nicméně jako celek je příběh opravdu pecka a navíc má skvělou českou atmosféru.
Moc českých krimi knížek jsem nepřečetla, ale o to víc si je užívám a v budoucnu si chci určitě přečíst další.
V knize je hodně pohledů, ale díky rozdílným postavením u soudu se v nich vůbec neztrácíte a každou postavu můžete nějakým způsobem poznat.
Moc se mi líbil autorův styl psaní! S každou postavou se tak trochu měnil. Například pohled diváka v první části byl přímý a v pohledu státní zástupkyně byla spousta právnických výrazů. Díky tomu působil příběh mnohem reálněji. Taky se mi moc líbila hra se slovy v první části a to, že popisuje jen jeden den.
Co se týče druhé části, líbila se mi o něco víc. Tady už příběh zabíral několik dní.
Díky časové ose jsem si připadala, jako bych byla součástí příběhu a mohla jsem se do něj naplno vžít.
S postupujícím dějem jsem měla možnost přicházet případu na kloub, ale vždycky jsem byla vedle. To pro mě udělalo příběh nepředvídatelným.
Konec pro mě byl překvapením, vůbec by mě nenapadlo, že to takto dopadne.
Za hodně omáčky okolo a pár nedotažených drobností ode mě kniha nemá plné hodnocení, ale určitě ji můžu doporučit. Celková atmosféra na mě totiž neskutečně zapůsobila a já si ji užila naplno!
Výborně vymyšleno, skvěle napsáno. Autor, jenž nepíše detektivku se sarkasmem odkapávajícím z každého řádku a od hlášky ku hlášce (nic proti Goffovi, Kopřivovi ani Grisovi... nicméně tohle je vážně jiná liga); Čepek tvoří psychologický román s detektivní zápletkou věcně a zároveň empaticky. Postavy s jasnými charaktery, přesně servírované indicie, napětí gradované k nesnesitelnosti. První, soudní část - křížovka, druhá, mezi fantasmagorií a realitou - labyrint. Hra se čtenářem, kterému ("sametová") iluze, že je na tohoto autora příliš chytrý (pachatel je přece jasný od padesáté strany nejpozději!), vydrží až do předzávěrečného zúčtování; navíc zábavnost tkví ve střídání úhlů pohledu, dramatické struktuře děje a živoucích detailech. Potěšující poklona mé oblíbené Haně Hegerové. A mimochodem - byla jsem jediná, kdo se na konci dojal? p.s. Na Kosmasu mají v elektronické podobě Čepkovo SNAD!
Jeden zcela neobjektivní komentář:
Odloženou spravedlnost jsem sice nepsal tolik let jako Sametové iluze, ale mám k ní stejný "fotříkovský" vztah. Pět hvězdiček je to nejmenší, čím mohu tuto dobrou detektivku s perfektní obálkou geniálního Ondřeje Mikuleckého vybavit na cestě ke čtenářům.
Vynikající čtivo velmi volně navazující na Sametové iluze. V těch jsem se občas ztratil tady určitě ne. První část je odlišná od druhé. Zajímavé, psát z pohledu aktérů a skvělé vykreslení postav a jejich myšlenek. V druhé části se vracíme k našim známým a dalším novým postavám v luxusním detektivním příběhu a řádně napínavém závěru. A použití písní H. Hegerové jen třešnička na dortu.
Konečně ! Řekla jsem jsem si , když Odložená spravedlnost vyšla , ostatně jako každý ( myslím ) čtenář knížky Sametové iluze . Těším se na další autorovy počiny
Po dočtení knížky mi docházejí slova a převládá neskutečné množství emocí.
U mě stojí pan Petr Čepek na prestižním místě mezi nejlepšími českými autory, a těch opravdu moc není. Už kniha Sametové iluze byla brilantní a Odložená spravedlnost vedle ní bez problémů obstojí. Příběh je napínavý a navíc nám přináší pohled na naši nedávnou minulost / ani se to nezdá jak roky letí/. Znalost prostředí soudu, práva i české politiky knize dodává a věrohodnosti a čtivosti.
Příběh sám, nutí čtenáře číst velice pozorně a přemýšlet. Musím přiznat, že autor mě dokonale zmátl a to byl určitě jeho záměr, který se povedl.
Konec je dokonale uzavřený a do nejmenšího detailu vše zapadne přesně na své místo.
Pro ty, kterým se líbily Sametové iluze, i v tomto volném pokračování se setkáte se svými oblíbenými hrdiny z této knihy jako např. Puťák , Seržant, Slepička a další. A samozřejmě, také se spoustou nových postav. Žádná postava není jen kladná nebo jen záporná, a proto ve vás vyvolají nezměrné množství emocí.
Tento příběh je o něčem úplně jiném, takže není nutné číst obě knihy. Přesto doporučuji obě v libovolném pořadí.
Pro mě se jedná o bezkonkurenční knihu, která bude mít své čestné místo v mé knihovně. Velmi doporučuji.
A moc si přeji, aby pan Petr Čepek napsal něco dalšího.
Hodnocení 4,5⭐/5⭐
Je to český krimi příběh, který je v tvrdé vazbě se zajímavou obálkou.
Detektivní román se odehrává v České republice, a první polovina příběhu se odehrává v podstatě během jednoho dne. Dne, kdy se koná soudní přelíčení ve věci zmizelé sedmnáctileté dívky. Hlavním a taky jediným podezřelým a obviněným je Josef Sklenář. Je to zkrachovalý galerista, od kterého odešla kdysi dávno jeho rodina. Jeden z důvodů byl ten, že se velice vyznal v drogách a také je požíval. A to byl také jeden z důvodu proč nyní seděl na „trestné lavici“ . Údajně zavražděná dívka Lenka Kulichová si psala deník, který poskytla policii její sestra Klára. Důkazy mluví jasně. Bude Josef Sklenář se tento svůj čin odsouzen? A je opravdu on ten vrah? Jaktože se dívčino tělo nenašlo?
V druhé polovině knihy, která se odehrává o pár let později, se ztratí další dívka. Policie toho moc nevyřeší tak se do toho musí pustit příbuzní oné ztracené dívky. Souvisí tento případ nějak s tím, co kdysi uzavřeli? Najde se ztracená dívka?
Kniha mě velice bavila. Z prvních pár stránek mě až mrazilo. Ale poté se to otočilo a první polovina byla skvěle čtivá a občas jsem se i zasmála. Je totiž psaná z pohledu více osob. Od diváka Slepičky, obhájkyni Zemanové, obviněnému Sklenáři, statní zástupkyni Rabtejnovou, zaměstnankyni pošty, soudního psychologa až po soudce. Každý z nich má specifický styl vyprávění, a to mě opravdu bavilo. Také tam bylo plno právních názvu, které ovšem byli vzápětí hezky vysvětleny. Dalo se krásně nahlédnout do psychologie těchto lidí, postavy jsou tak barvitě vylíčeny, že jsem měla doslova pocit, že je znám. Samozřejmě z příběhu a vypovědí svědků, získáváme indicie k vrahovi.
Druhá polovina knihy je už vyloženě detektivní. Baví mě o trochu míň, než příběh ze soudní síně. Ale moc mě bavilo jak postavy postupně přicházeli na indicie, které nás občas měli zmást. Popravdě, každou chvilku jsem si myslela, že je vrah někdo jiný. Měla jsem asi 4 nebo 5 potencionálních pachatelů. Ovšem gradující konec, který všechny indicie spojí a vytvoří z toho jasnou neočekávanou odpověď.
"Omnis habet sua dona dies." Jak by řekla paní Rabštejnová, aneb každý den má své dary!
Odloženou spravedlnost rozhodně neodkládejte, protože tato kniha stejně jako její předchůdkyně je skvělá. Možná o malinko více se mi líbila první část knihy, kde bylo z různých pohledů nahlídnuto do soudního procesu, kde každá osoba měla svůj specifický styl vyprávění. Specifický projev různých postav byl patrný i v druhé části knihy, kde mi malinko trvalo se v tom vyznat. Každopádně příběh je skvěle promyšlen do nejmenších detailů.
Také mě velmi pobavilo rozdělení advokátek do pěti kategorií - šprtny, mimoňky, sufražetky, sibyly a fifleny. Docela by mě zajímalo, zda se z tohoto rozdělení dá nějak vybočit, abych věděla, jakým chybám se do budoucna vyhnout.
Děkuji za skvělý příběh.
Vytoužené volné pokračování jedné z mých nejoblíbenějších českých novinek roku 2019 Sametových iluzí. Příběh i samotný žánr knihy se od Iluzí dost liší, ale styl psaní je stále na skvělé úrovni, a to je hlavní. Rozdělení knihy na soudní proces viděný očima snad všech zúčastněných a následné pátrání po šesti letech byl skvělý nápad. Děj je hutný, postavy skvěle vykreslené, a hlavně se vracejí staří známí jako Seržant, Puťák a (bohužel) i blbec Slepička. Závěrečné rozuzlení je skvěle neočekávané a krásně zavřelo hubu mým případným výtkám o předvídatelnosti děje. Opět jde také o skvělé retro odehrávající se v roce 1999 a 2005. Je to zkrátka radost si přečíst něco co má promyšlený děj, oku lahodící jazyk psaní a hlavně, kde autor naprosto přesně ví, co dělá (pan Čepek je právník, a tak hlavně první část odehrávají se u soudu působí 100% autenticky). Po tomhle všem je 5 hvězd samozřejmost :).
Štítky knihy
detektivní a krimi romány 80. léta 20. století 90. léta 20. století krimi české detektivky a krimi
Autorovy další knížky
| 2019 |  Sametové iluze |
| 2020 | Odložená spravedlnost |
| 2023 |  Taxikář |
| 2020 | Ať žijí auta! – Pohádky z Brzdína |
| 2018 | Soud |
Popravdě knihu jsem si koupila proto, že mě zaujalo, že autor této knihy všechna svá díla hodnotí v komentářích a měla jsem nutkavou potřebu zjistit jestli "nelže" a "nechválí" se neoprávněně. Opravdu mě to nezklamalo. Je to napsané poutavě, bavila mě hezká čeština. Vlastně mě to bavilo se vším všudy. Mám ráda české autory s českou tématikou, české povahy...... no prostě doporučuji k přečtení a budu se těšit na další knihu od Petra Čepka.