Odložená spravedlnost (2020)

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Odložená spravedlnost. Přihlašte se a napište ho.

Nové komentáře (38)

25.11.2024 5 z 5

Knížka začíná soudním procesem se zkrachovalým umělcem, drogově závislým Josefem Sklenářem. Je to on, kdo stojí za zmizením sedmnáctileté rusovlásky Lenky Kulichové? Vše nasvědčuje, že ano. Tělo není, ale osobní předměty Lenky nalezené v bytě Josefa ano.
I tak jako v předchozí knize figurují postavy propojené společnou minulostí. Spolužáci z gymplu přezdívaní Seržant a Puťák převezmou pátrání na vlastní pěst i z důvodu osobní zainteresovanosti.
Na povrch vyplouvá pravda, která odkrývá daleko brutálnější pozadí případu, které se netýká jen Lenky, ale i dalších pohřešovaných rusovlasých žen.
Naprosto skvěle jsou vykresleny charaktery všech postav, které jsou v příběhu pospojovány. Soudce, státní zástupkyně, samotný obžalovaný, ale i prominentní členové vyhlášené pražské advokátní kanceláře.
Čepek je mistr ve vytváření klamných stop. Když už si myslíte, že víte, tak vzápětí je vám jasný, že to co víte, je jedno velký kulový.
Jsem se v tom českým rybníčku pěkně zabydlela a zatím se mi z něj vůbec nechce :)

21.07.2024 3 z 5

Ctv

(SPOILER) Z knihy mám dost rozporuplné pocity a ať to v duchu probírám jak chci, kloním se spíš k těm negativním.
Ne, že by se to nedalo číst. Už podle hodnocení zde je zřejmé, že kniha si své obdivovatele našla. Ale na mě to bylo tak trochu jako když pejsek s kočičkou pekli dort.
První část knihy, kdy se díváme na soudní proces s J. Sklenářem, je psaná tak, že jsou jednotlivé kapitoly pohledy zúčastněných osob. Dobrý nápad, to mi vyhovovalo, ale dost mě na tom iritovaly ty jejich obsese. Jedna má ráda latinské citáty, tak je tam autor cpal všude. Další má rád Kafku, tak všude vidíme názvy jeho děl. Další si rád počítá, tak s ním neustále hledáme souvislosti mezi čísly a životem. Věci, které nemají s dějem nic společného a stačila bych jich tam špetka, ne deset lžic.
Další část knihy už je psána jinak a nechápu tu změnu. Vadila mi. Nevyhovoval mi chaos v postavách, zbytečná komplikovanost. Proč se jedné postavě tajemně říká muž s vousy, aby byla stejně o pár stránek jeho totožnost odhalena a aby čtenář zjistil, že k utajování nebyl žádný reálný důvod. Jen to člověka mate.
V polovině knihy se domníváte, že víte, kdo je pachatel, protože všechny indicie zcela jednoznačně vedou k němu. Nejen indicie, ale i náznaky od autora. Nakonec se ale dozvíte že je to někdo úplně jiný. Někdo, kdo je v celé knize dost podružnou postavou a nevěnuje se mu (až na posledních pár stránek) téměř žádná pozornost. Mám ráda když mě autor vodí slepými uličkami, ale tohle už bylo moc. To, co mi u Sametových iluzí imponovalo, mi tady vadilo. Možná se mi kniha netrefila do nálady, možná tady těch zamotanců už bylo na mě příliš. Tady jsem si skoro začala dělat poznámky abych se neztratila v postavách, ale pak jsem se na to vykašlala a prostě četla většinu času lehce zmatená. Možná proto mi unikly indicie naznačující kdo je ve skutečnosti vrah.
Každopádně s panem Čepkem nekončím.