Sametové iluze
Petr Čepek
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/420642/bmid_sametove-iluze-rkl-420642.jpg
4
170
170
Spolužák Seržant série
1. díl >
Šest spolužáků a jedno skryté tajemství! Sametové iluze vás provedou životy několika spolu osudem spojených postav, které prožívají nelehké časy v Československu 80. let a Česku 90. let. Nechte se vtáhnout do děje barvitým příběhem nesmyslné pomsty, ve kterém nikdo není bez viny. Zákeřnost, nenávist či pokrytectví představují pouze zlomek nástrah, s nimiž se musí porvat jednotlivé postavy v románu. Když za podivných okolností zemře hlavnímu hrdinovi spolužák, skvělá kamarádka a později také jeho učitelka angličtiny, pouští se sám do pátrání, jež mezi těmito třemi úmrtími odhalí překvapivé souvislosti. Několik zdánlivě uzavřených napínavých a čtivých příběhů, které se v závěrečné části románu spojí do vzrušujícího vyprávění o nesmyslné pomstě, ve kterém nic nezůstane takové, jaké se na první pohled zdálo.... celý text
Přidat komentář
Zajímavé, pozoruhodné, ale poněkud příliš překombinované. Na knize oceňuji, že vnesla do české literatury ping-pong - sport, se kterým jsem se v takovém rozsahu a významu pro dějovou linku v literárním díle ještě nesetkala (kromě Forrest Gumpa :=)
Jako generační souputník autora oceňuji to doslova "husté" zakomponování všech možných reálií, událostí, reálných osob a veřejně známých příběhů ze 70. - 90. let do tohoto románu, mnohé epizody mi připomínaly vlastní zážitky. Na druhou stranu však předpovídám, že právě všechny ty zmínky o mazáckém teroru po dobu ZVS, dávných olympiádách, kupónové privatizaci, převlékání kabátů po "sametu", rozjezdů podnikatelských kariér, plíživé hrozbě neznámé strašlivé nemoci AIDS atd. - to všechno bude mnoha současným mladším čenářům natolik cizí a vzdálené, že význam těch epizod pro vyznění příběhu ani nedocení, resp. nerozklíčují.
Úmrtí je v románu hodně, což jistě přiláká hodně čtenářů, ale chvílemi je příběh docela melodramatický.
Děj je opravdu poutavý, bohatý na dramatické osobní příběhy postav, jejichž vztahový propletenec jsem však už v poslední třetině nedokázala plně vnímat a chápat. Postavy příběhu však dopadly podobně jako já - vlastně nikdo z nich se nikdy beze zbytku nedozvěděl, jak to všechno bylo doopravdy. Vzájemné lži, úskoky, podrazy a absence otevřeného dialogu všech spolužáků po dobu studia a pak i po letech jenom vršily zášť, nepřátelství, neporozumění, k žádné "katarzi" nikdy nedošlo. Smutný obraz těch let.
Nový objev a přitom český autor!
Moc se mi líbilo vyprávění, bylo dobře vymyšlené, zamotané, s uvěřitelnými postavami z českého prostředí.
Jako první díl série to bylo hodně dobré.
Autor se zařadil mezi moje oblíbené a určitě si přečtu pokračování série.
Tohle bylo super. Moc se mi to líbilo, jak každý detail do sebe zapadl. Určitě si přečtu i další díly.
Aby to nevypadalo, že zcela nepokrytě nadržuji českým spisovatelkám, poohlédnu se občas i po knize od některého z jejich kolegů.
Tentokrát se mi to opravdu vyplatilo. Perfektně vykreslená doba a do ní zasazené vzájemně propletené příběhy hned několika postav. Bavil mě autorův styl. Zdánlivě nahodilé přeskakovaní z jedné doby a místa do jiných si udrželo moji pozornost až do konce, kdy každý střípek zapadl na své místo.
Pokud o této knize uvažujete, doporučuji si pro čtení vyhradit dostatek času, protože je asi nejlepší ji zvládnout na "jeden zátah ".
Z knihy jsem byla první polovinu naprosto nadšená, unešená. Cca v půlce mi začínalo na mysl přicházet rčení "méně je někdy více" a to v souvislosti se spletitostí a zamotaností příběhu. Ta byla dána přeskakováním v čase a příbězích jednotlivých postav. Ale od tří čtvrtin jsem se začala na čtení znova pořádně soustředit a vrátila jsem se k prvotnímu nadšení.
Ano, kniha je psána dost komplikovaně. Pokud ale budete číst soustředěně, možná budete z příběhu nadšeni stejně jako já.
Hrdinové jsou opravdoví, uvěřitelní - nejsou to ani Mirkové Dušínové, ani odsouzeníhodní zlouni. Ale vy to jako čtenář nevíte od začátku. Právě přesunem v čase a mezi postavami je postupně poznáváte. To, co se vám na jedné straně zdálo tak jasné a průhledné najednou o dvacet stránek později už tak jasné není a po dalších třiceti najednou vidíte, že všechno bylo úplně jinak. Autor geniálně klouže mezi příběhy, různé drobnosti mají své konsekvence později v knize a to je kouzelné. Vykoukne na vás maličkost, kterou skoro ani nezaregistrujete, ale mnohem později vám cvrnkne do nosu jako oříšky pana Menšíka a vám se rozsvítí. Tohle nepochytí čtenář, který se na obsah nesoustředí. Na každé druhé stránce má pro vás autor nějaké odhalení, překvapení, objev.
Absolutně nechápu, jak pan Čepek mohl všechny tyhle věci vymyslet, pochytat, propojit. Přirovnání k puzzle od Chytuš je naprosto trefné - do doby, než to celé složíte, nevidíte celý krásný obrázek. Dá to práci, chvíli to trvá, ale výsledek stojí za to.
Osudy jednotlivých postav, vykreslení doby a různých běžných životních situací, svět vojny, stolního tenisu, historické souvislosti - to už je jen třešnička na tomto skvělém a plnotučném dortu.
Báječný príbeh. Veľa postáv a veľa sa tu toho deje. Musíte mať oči na stopkách, aby vám nič neuniklo. Každá maličkosť súvisí s inou, musíte sa sústrediť a čítať pozorne, aby ste tie súvislosti nestratili. Naviac bohato spestrené odkazmi na kultúrne, športové i politické udalosti a osobnosti danej doby. Paráda.
Výborné, kdo zná reálie Československa. Na první pohled situace, které spolu nesouvisí. Stojí za to číst až dokonce. Pokud je čtenář pozorný, tak přijde i na spousty ukrytých souvislostí, viz doslov knížky.
Neobvyklý román českého autora vás zavede do období komunismu a doby po sametové revoluci. Je velmi znát, že autor tuto část naší nedávné historie prožil. Když jsem se přenesla přes drsný začátek a zvykla na značně hovorovou češtinu z úst mladých aktérů, která mi k nim někdy "neseděla", rozvíjel se přede mnou zapeklitý příběh šesti spolužáků sportovního gymnázia v různých časových rovinách. Vůbec se mi nepletly osoby, ani mi nevadilo časté střídání doby, naopak mi to přišlo zajímavé, postupně se mi vyplňovaly jednotlivé díly skládačky a teprve poslední dílek odhalil celou skutečnost. Nedokážu sdělit, do jaké míry má na mém zaujetí příběhem (vždy jsem se nemohla dočkat, až zase vezmu knihu do ruky) vliv fakt, že jsem v této době vyrůstala. Domnívám se, že je kniha zajímavá a poučná i pro mladší ročníky, které tuto dobu nezažily.
Bohužel nesdílím nadšená hodnocení některých čtenářů. Podle zdejších komentářů jsem čekala úžasný, rozvětvený román z nedávné minulosti. Jenže jsem byla doslova zahlcena nepřehledným dějem s mnoha postavami a neustálým přebíháním v čase. Musela jsem se hodně soustředit, abych neztratila orientaci a souvislosti a přiznávám, že mě to docela štvalo. Nebaví mě při čtení stále přemýšlet, kdo je kdo a co se už odehrálo a co se vlastně teprve odehraje...
Na druhou stranu mě potěšilo, že se někdo pustil do tak podrobného vylíčení naší předrevoluční i krátce porevoluční reality. Takových knih jsem zatím moc nenašla. Připomněla jsem si všechno, co se nás tehdy tak bytostně týkalo a na co se rychle zapomíná. A hlavně to, o čem naše děti už vůbec nic nevědí, protože jim to připadá jako středověk...Petru Čepkovi proto patří za to, jak podrobně a reálně, i s jak velkou dávkou osobních znalostí dokázal nedávnou českou minulost vylíčit, velké uznání.
Sametové iluze...
V případě, že byste zakoupili, stejně jako já, najednou dvě knihy Petra Čepka, a to Sametové iluze a k tomu Odloženou spravedlnost, tak si nejprve přečtěte Sametové iluze... Já zvolil opačný postup a tak jsem o pár událostech věděl, jak dopadnou... Bohužel o tom nebyla nikde ani zmínka, rovněž zde na databázi knih to není vedeno jako série... ;-)
Budete se pohybovat převážně v sedmdesátých a osmdesátých letech komunistického Československa, druhou linku knihy pak tvoří období po vzniku samostatné České republiky... Období budete různě střídat... ;-)
Vůbec mě nenapadá, co bych mohl na knize vytknout... Úplně jsem se přenesl v čase do komunistického Československa...
Domnívám se, že knihu ocení zejména čtenáři mé, případně i starší generace, ale rozhodně by neměla uniknout i mladším čtenářům...
Druhá kniha Petra Čepka, která se mi dostala do rukou a opět naprostá pecka...
To bylo super, super, super. Náhod a propletenců, kdy se nakonec každý znal s každým, bylo víc než by bylo zdrávo a od poslední čtvrtiny jsem se už trochu ztrácela v postavách, ale co bylo třeba jsem si dohledala a nakonec vše zapadlo do sebe. Tu dobu jsem nezažila a přiznám se, že popis vojny mě málem donutil knihu odložit, ale nakonec jsem ráda, že jsem vydržela :) Úžasně čtivé.
Dobře napsané. Dobře se četlo. Zajímavá zápletka a osobní pohledy jednotlivých protagonistů Hlavně první polovina. Pak už trošku překombinované. Myslím, že asi hodně autobiografické. Člověku vytanula v mysli nejedna nahořklá vzpomínka na mnohé trapné a nedůstojné situace, které jsme v těch totalitních dobách ve věku Čepkových hrdinů zažívali - stejně jako oni. Škoda, že se knize nedostalo lepší propagace. Mnohonásobně větší kvalita než mnoho současných autorů chrlících „bestselery“ .
Přiznám se, že po prvních stránkách jsem chtěla knihu odložit. Neměla jsem žaludek na popis šikany na vojně a už jsem měla knihu zavřenou, že to nedám. Pak jsem si ale řekla, že když má kniha tak vysoké hodnocení, že tam musí něco být ... něco, co zaujme. Tak jsem knize dala druhou šanci. A pak už jsem ji nemohla odložit.
Moc se mi líbil propletenec postav a také situace, kdy se různé maličkosti zmíněné jen tak na okraj začaly propojovat a dávat celkový obrázek příběhům. Super vykreslená doba komunismu i devadesátek.
Jsem ráda, že jsem nakonec vydržela, stálo to za to.
Kniha je napsána chytlavým jazykem kdy vám stránky téměř sami prokluzují mezi prsty. Občas musím uznat že jsem se ztrácela v postavách. Jednak jich bylo dost a když si ke každé ještě přidám přezdívku tak se dostanu do docela složitých pavučin. Nicméně jak celek je příběh opravdu zdařilý a určitě si zaslouží šanci.
Skvele ve vsech ohledech.
Dej ma spad, zadne nudne tahle prostoje, i kdyz autor casto preskakoval z minulosti do pritomnosti, vsechno davalo svuj smysl; nejvic se mi na tom prave libilo to, jak dokazal propojit jednotlive postavy do celkoveho obrazu.
Prostredi zakomponovane do skutecnych deju te doby, postavy hezky vyprofilovane, ale s prostorem pro ctenare, aby si mohl vytvorit vlastni nazor...jednoznacne doporucuju.
Nedokázal jsem se skoro odtrhnout, situace jako živé. A nejvíc oceňuju, jak dokázal autor jak normalizaci, tak devadesátky popsat komorně, postavy jsou opravdu životné postavy, ne jen typové figurky, které mají sloužit jako ilustrace doby. A autor taky sám nijak přímo nekritizuje, netepe nešvary, nechává jen před čtenářem vyvstat kulisu doby tak, jak ji prožívají hrdinové knihy. Skvělé, pro mnohem lepší než Báječná léta pod psa i další tituly.
Šikana na vojně byla, to jsou nepříjemné vzpomínky, muži by mohli vyprávět, ale raději vzpomínají na kamarády, politika škoda slov - byla a je smutná. Obojí ale dokresluje obraz té doby.Kniha jako taková je pěkná skládačka, zvědavost s počtem odečtených stránek stoupá. Doporučuji přečíst, zápletka je jako puzzle. A dovolím si nesouhlasit s Osicí, mě doslov zaujal a brala jsem ho jako pochvalu autorovi.
Sametové iluze jsou skvělé. Obzvlášť pro nás, kteří jsme onu dobu prožili ve stejném věku, jako hlavní hrdinové knihy. Dokonale jsem se vrátila v čase. A často přemýšlela, jestli doba předrevoluční byla tak nepestrá (nebo jak to mám nazvat), vždyť já tohle stejné prožila. Styl psaní, děj, zápletky i rozuzlení mě nenechaly spát. Opravdu výborné čtení. Takže v blízké době určitě sáhnu po dalším titulu od autora.
I když příběh party spolužáků knihou Sametové iluze začíná, tak pro mě touto knihou prozatím končí. Určitě to není tím, že by mne málo zaujala. Jen jsme četla knihy v opačném pořadí:-) Strašně moc jsem si ji užila, jednotlivé osudy postav se pěkně proplétají, ale těch tajemství je tam podle mě víc než jenom to jedno avizované:-) Moc mě potěšilo, že byla pozornost věnována i Ondrovi Kepkovi. Ten byl pro mne doposud postavou nejhůře uchopitelnou. Všem časovým rovinám je věnovaná velká péče. Dočítala jsem úplně nadšená. Pak jsem si ale přečetla i kraťoučký doslov, který je podle mého názoru nedůstojný. Zanechal ve mně nepříjemnou pachuť. Kdyby si ho napsal sám autor a zmínil v něm své osobní zkušenost se stolním tenisem nebo inspiraci, která ho k napsání vedla, tak bych byla maximálně spokojená.
Petr Čepek, resp. jeho knihy jsou zářným příkladem toho, že by měl spisovatel psát o tom, co zná. V případě Sametových iluzí je tím důvěrně známým tématem stolní tenis. Skvěle mu to funguje, je vidět, že je v tématu jako doma. Bavilo mě, že jsou do knihy zakomponovaní skuteční pingpongáři a skutečné zápasy. Match J. Dvořáčka a J. Hiltona z r. 1980 jsem si dohledala:-) … Myslím, že i na té chmelové brigádě autor byl. Já bohužel žádnou školní brigádu nezažila:-) Vezmu to zkrátka, hodně mě baví, jak je příběh prostoupen skutečnými událostmi, např. údajné usmrcení studenta Šmída na studentské demonstraci 17. listopadu 1989. Doba před revolucí a těsně po ní pro mě představuje velkou neznámou, nemám s ní prakticky žádnou osobní zkušenost (matně si vzpomínám, že jsem oslovovala učitelky soudružko), proto mě lákají beletristicky zpracované příběhy z této doby. A tenhle opravdu stojí za přečtení. Doporučuji. Knihu jsem koupila i své tetě, tak doufám, že se jí bude líbit stejně jako mě:-)
Štítky knihy
česká literatura Československo 80. léta 20. století šikana pomsta 90. léta 20. století české romány základní vojenská služba, branná povinnostAutorovy další knížky
| 2019 |  Sametové iluze |
| 2020 | Odložená spravedlnost |
| 2023 |  Taxikář |
| 2020 | Ať žijí auta! – Pohádky z Brzdína |
| 2018 | Soud |
Na cca třista stranách najdeme velmi rozsáhlý, komplikovaný, zajímavý a propletený příběh šesti kamarádů, který se táhne po několik let.
S hrdiny sdílíte jejich život od 70.let. Sledujeme nejen drama z jejich života, ale i ze světa. Kniha nabízí pohled do života lidí v tehdejším Československu a přibližuje také jeden sport.
V příběhu se dozvíme jak všechno co se hrdinům stalo souvisí se vším. No a tady musím nakonec přiznat, že jsem své hodnocení trochu stáhla.
Nápad je super, provedení je ale tak bohaté a komplikované, že při čtení musíte dávat velký pozor a opravdu se plně soustředit.
Často se střídají pohledy postav i časové úseky. Stačí malá nepozornost a jste ztraceni. Je mi líto,že třeba autor nezvolil kapitoly s názvem postav a roku. Pro čtenáře by to bylo pak snazší.
Přes to všechno se mi ale kniha líbila a dávám kladné hodnocení.