Odumírání lidskosti

21.06.2024

V Odumírání lidskosti se autor věnuje úpadku morálních hodnot a lidskosti v moderním světě. Kniha je rozdělena do čtyř částí, v nichž Lorenz postupně identifikuje klíčové faktory přispívající k tomuto jevu a připomíná čtenáři, že naše budoucnost není předem dána, ale leží výhradně v našich rukou. Nechybí ani bezpočet příkladů z různých odvětví, jako je technologický pokrok, narušení sociálních struktur či ničení životního prostředí.

Kniha je silnou a provokativní kritikou moderní společnosti, která není postavena na populistických výkřicích, ale na srozumitelných příkladech a odkazech na práce jiných filozofů a vysoce inteligentních lidí. Na druhou stranu je z knihy patrné, že byla napsána v kontextu své doby, kdy neexistovaly další nebezpečné faktory ohrožující mladou generaci, jako je kontakt s technologiemi od kolébky v podobě chytrých telefonů a sociálních sítí.

Přesto toto dílo nutí k zamyšlení a připomíná, jak důležité je udržovat spojení s přírodou a nepodléhat manipulačním technikám ve stylu chléb a hry. Doporučuji tuto knihu každému, kdo se zajímá o etiku, společenské vědy a budoucnost lidstva.

10.09.2021

Jak sám autor sděluje, každá indoktrinace je zkázonostná....já jsem dal tuto knihu plnou odborných výrazů až na druhý pokus. Střídají se v ní hutné nestravitelné pasáže s naprosto logickými a pochopitelnými. Obecně za mě řada pravd, ze kterých naskakuje husí kůže. Přesto si dovolím v širším kontextu zůstat pesimistou co se týče autorova optimismu o nastoleném samospásném vývojovém trendu společnosti a spíše sdílím názory poplatné nevratnému procesu úpadku až zániku . Druhá polovina titulu je srozumitelnější, konkrétnější a čtivá. Určitě plánuji jeho druhý titul s názvem "8 Smrtelných hříchů civilizace" nebo v knze zmíněný titul "Tiché jaro" od R. Carsonové, který v češtině právě vycházi.

20.05.2021

Před touto knihou jsem četl od stejného autora známější knihu Takzvané zlo. Takzvané zlo mě příliš nezaujalo, a proto jsem od této knihy příliš nečekal. Možná i pro to pro mě byla tato kniha celkem příjemným překvapením. Některé věci jsou sice sporné, ale i ty jsou zajímavé k zamyšlení. Kniha je rozdělena na čtyř části. První se snaží ukázat, že náš osud není jasně dán. Přestože existují proroci, kteří ukazují nutnost skvělé budoucnosti nebo její nevyhnutelné (sebe)zničení, náš ostud je v našich rukou a není předem dán. Jak optimističtí, tak pesimističtí proroci se podle autora snaží vzdát se odpovědnosti za budoucnost světa která na nich leží tím, že jeho osud považují za nezvratný. Nemožnost předvídat budoucí evoluci je ilustrována na mnoha příkladech, hlavně z biologické evoluce. Druhá část se zabývá subjektivními prožitky a ukatuje, že jsou stejně nutné jako věci materiální. Odkazuje se na Kantovu etiku. Třetí část ukazuje, že bychom materiální věci neměli upřednostňovat, i když nás k tomu současná civilizace bude motivovat a že nejsme geneticky naprogramováni k tomu, abychom obstáli ve světě, který tvoříme. Čtvrtá část se zabývá tím, že přebujelá technokratická organizace zbavuje lidstvo svéprávnosti, čemuž musíme čelit tím, že budeme uznávat nemateriální hodnoty. Celkově je však autor spíš optimistický. Tvrdí že jen před několika desítkami let si problém neuvědomoval vůbec nikdo, dnes už o problému veřejně diskutuje čím dál více, což může předznamenávat řešení.

„Spolu s Erichem Frommem zastávám názor, že těžkým psychickým poruchám může v situaci životních tlaků dnešní civilizace uniknout jen ne zcela normální člověk.“

06.04.2019

Asi se nebudu příliš rozepisovat. Vzhledem ke svému vzdělání se nedovolím dílo jakkoli kritizovat, tedy posuzovat správnost překládaného, jenom poznamenám, že to stojí za přečtení a zauvažování. Pro mě je to kniha, ke které je potřeba se vracet, a časem si z ní odnést více.

23.10.2017

Již pozdější kniha Lorenzte, kdy v mnohem hlubší ale snad také nadějnější formě rozvíjí myšlenky Osmi smrtelných hříchů… Mám Lorentze rád právě pro velmi odlišný přístup k člověku, než většina jiných vědců, myslitelů. Upozorňuje na „živočišnou“ podstatu člověka. Na naši vázanost na tělo. Na způsoby myšlení a chování, ke kterým velmi snadno a přirozeně tíhneme. Avšak právě tyto nestačí reagovat na prudký vývoj civilizace, vztahů mezi lidmi, způsob lidského života. A z toho pak pramení problémy, které kolem sebe vidíme a jejichž jsme součástí. Lorentz ale není pesimista. Výše popsané nebere jako prokletí. Zajímavé, že skrze etologii, případně biologii dochází k podobným závěrům a podobnému světonázoru jako Karl Popper a jiní filosofové, kteří vycházejí z úplně jiného myšlenkového prostředí.

09.10.2016

Jedna z mnoha zajímavých knih od tohoto velkého vědce a částečně i filosofa. Nahlíží a ukazuje zajímavou perspektivu na spoustu "vzorců chování a uvažování".