Odvážná zpověď
Benoîte Groult
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/184222/odvazna-zpoved-yUB-184222.jpg
4
11
11
Benoîte Groult se ve svém netradičním životopise svěřuje s obtížemi, problémy a neúspěchy svého dětství, dospívání, profesionálního i soukromého života, přičemž se snaží najít a pochopit motivy svých názorů a činů. Čtenář tak dostává do ruky nezvykle upřímnou, břitce ironickou a nesmírně vtipnou zpověď "ženy svého věku", jež dokázala - byť ne vždycky tak rychle a úspěšně, jak by si představovala - překonat spoustu ustálených zvyků, nedostatek sebedůvěry i vlastní pasivitu a najít cestu, na jejímž konci teď stojí svobodná, moudrá a vyrovnaná žena s pocitem, že přes všechny mladistvé omyly, neopětované lásky, manželské nevěry, neúspěchy v práci a nekonečný shon v obtížné roli matky, milenky, hospodyně a intelektuálky byla vlastně šťastná.... celý text
Literatura světová Pro ženy Žurnalistika, publicistika
Vydáno: 1998 , Knižní klub , EuromediaOriginální název:
Historie d´une évasion, 1997
více info...
Přidat komentář
Ležela chudinka spolu s dalšíma knihama u popelnice a byla úplně nečtená, zachovalý obal , jen zažloutlé stránky. Knižní klub. A žádný komentář tady i když byla vydána už v roce v roce 1998 , tak jsem jí chtěla dát šanci a alespon si ji pročíst , ale tak mě zaujala , zabrala jsem se do čtení, Názory této ženy která v dětství i dospívání prožívala rub feminismu ,poznala co ženy omezuje , otevřeně hovoří o manželství co měla ráda co zase nemusela , na svou dobu , ve které žila si dovoluje dost a její názory se mi líbily.
Štítky knihy
životopisy, biografieAutorovy další knížky
| 1993 |  Koráby lásky |
| 1995 |  Na jedné lodi |
| 1996 | Utajená tvář lásky |
| 1996 |  Budiž žena! |
| 1998 | Odvážná zpověď |
Jako první jsem opravila zdejší žánrové zařazení, protože ne - nejde o román. Základem textu jsou autorčiny vzpomínky na dětství, na mnohá manželství, porody a potraty. Tyto její paměti jsou prokládány přepisem několika interview, které s ní vedla šéfredaktorka francouzského společenského časopisu Josyane Savigneauová. Ústředním tématem jejich rozhovorů byl feminismus, postavení ženy ve Francii, dlouhotrvající únavný boj o zrovnoprávnění franc. žen, jehož B. Groultová byla dlouholetou přední představitelkou, a to jak ve své roli publicitky, spisovatelky, tak i veřejně činné aktivistky. Právě její působení v komisi prosazující zavedení jazykové úpravy francouzštiny cestou vytvoření a kodifikace názvů různých povolání v ženském rodu, mne nesmírně překvapilo; pro nás musí být nepochopitelné, že ještě v 70-tých letech Francie a francouzština nazývaly vědkyně, poslankyně, předsedkyně, spisovatelky .... výhradně mužským rodem a mocní muži - politici, vědci, publicisté - se tvrdě bránili zavedení ženské verze pojmenování stovek povolání, které sice už "mohly" ženy vykonávat, ale pořád to bylo bráno jako jakýsi vpád do ryze mužských sfér. Pozoruhodná byla i lhostejnost, dokonce až výsměch mnoha Francouzek vůči tomutu tématu.
Snad ryze literární formu má závěrečná moc hezká autobiografická "povídka" o tom, jak dva staří manželé (ona a muž, za něhož je autorka již 44 let vdaná), jimž je už přes 70 let, pěstují svou celoživotní zálibu - vyjížďky a rybolov na moři. Nezdolnost této dámy, která se výrazně zapsala do evropské literatury i francouzského veřejného života, z toho textu jen čiší.