Odveta
George Jonas
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/455765/odvetaqBhYRz-yrr-.jpeg
4
33
33
Skutečný příběh jedné izraelské protiteroristické operace - monografie věnovaná izraelské odvetě za únos a zavraždění izraelských sportovců na Olympijských hrách v Mnichově 1972.
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 1996 , AcademiaOriginální název:
Vengeance: The True Story of an Israeli Counter-Terrorist Team, 1996
více info...
Přidat komentář
Skvělá kniha, která se sice nečte snadno, ale nelze odložit, dokud se nedostanete na poslední stránku. Tvrdá odpověď arabským teroristům zodpovědným za masakr izraelských sportovců na OH v Mnichově. Nejen. Hlavní hrdina Avner mi sice nebyl příliš sympatický kvůli své nekritické adoraci Ameriky a odtažitemu vztahu k rodné zemi. Mimochodem kdosi zmínil vynikající film Stevena Spielberga Mnichov který je remakem neméně skvělého filmu Meč Gideonuv z osmdesátých let. Doporučuji všem.
Když jsem ve středu před třemi dny z výšky 192 m sledoval z horní plošiny vysílače Olympiaturm město, velikostí srovnatelné s Prahou, cvakal zrcadlovkou do všech stran a dole pod sebou pozoroval areál olympiády, vzpomněl jsem si na Spielbergův film Mnichov, a hned v pátek po návratu se pustil do četby. Pomsta ve stylu oko za oko, zub za zub, vražda za vraždu, je tu popsána velice zevrubně, skoro polopaticky, občas až monotónně, ale s přesvědčivě znázorněnou přeměnou odhodlaných mstitelů v unavené a pochybující štvance. Izrael – svérázný a jedinečný stát, pro jehož politiky byli, a stále jsou, jeho lidé vždy na prvním místě. Kromě spletitého pátrání a nebezpečných akcí agentů autor popisuje i vztahy uvnitř izraelské společnosti a také křehkou pozici tohoto kousku země přeplněného historií, nuceného nepřetržitě obratně lavírovat mezi velmocemi, a to za stálého nepřátelství nejen všech svých sousedů, ale i většiny levicových i pravicových aktivistů po celém světě.
85 % (zatím 26 hodnotících s průměrem 88 %).
…
„Piloti bombardovacích letadel se nemusí koukat vpravo vlevo,“ říkával Carl, „a dělostřelectvo se taky nemusí koukat vpravo vlevo. Dokonce se můžou i splést. Ale my nesmíme.“
Avner a Hans chápali, jak to myslí, ale Stevea a Roberta to jenom popouzelo. „Proboha,“ říkával Robert, „když mechablim vyhodí do vzduchu autobus plný židovských dětí, mají z toho škodolibou radost. Postřílejí samopalem těhotné Židovky a jsou na to pyšní. A nedělají to omylem; jdou po ženách a dětech schválně. Schválně, proboha! Tak o čem to tady furt žvaníme?“...
Dávam "jen tři" hvězdy..z duvodu že to byla zajimavá kniha, ale na mě až moc detailu a novinařiny..fakta jsou dobrá ale ..někdy míň znamená víc ;)
Napětím a dramatem napěchovaná kniha zabývající se událostmi před, během i po masakru Izraelských sportovců během olympiády v Mnichově roku 1972.
Kdo viděl Spielbergův film Mnichov z roku 2006, rozhodně by si tuto knihu neměl nechat ujít - je to neskutečně silný příběh, kde můžeme o řadě informací i jejich zdrojů pochybovat (jiné prameny a dokumenty líčí některé události odlišně), ale ve světě špionáže a tajných služeb není jisté absolutně nic a takový dojem by si měl odnést i čtenář.
Než knihu dočtete, dozvíte se mnoho o izraelské společnosti a mentalitě, rozložení sil v Evropě během studené války, kdy byl terorismus oběma velmocemi podporován a zažíval skutečně zlaté časy. Autor dovede události popisovat velmi živě a řadu stránek jsem si musel označit pro opětovné přečtení či zapsání dosud neznámých a nepoznaných informací i souvislostí. Stejně jako ve Spielbergově filmu je i zde samotný masakr izraelských atletů rozdělen do více částí napříč celou knihou a v detailech, které jsou obtížně dohledatelné kterýmikoliv jinými prameny (jako řada věcí v knize), což sám autor zmiňuje a často doplňuje text poznámkovým aparátem.
Rozhodně se nejedná o snadnou četbu, rozhodně se nejedná o odpočinkovou četbu a rozhodně se nejedná o bezmyšlenkovitý dobrudružný příběh. Jedná se o závažné svědectví (bez ohledu na to, zda je vždy na 100% zcela přesné) a ukazuje nám motivace a způsoby obou stran dlouhého izraelsko-palestinského konfliktu, což je pro nás o to přínosnější, že se i nás tento boj s terorismem a islamismem začíná týkat více, než bychom si kdy dříve pomysleli.
Velmi obsáhlý popis událostí po "Olympijském masakru" v Mnichově. Ačkoliv se vedou debaty o pravdivosti Avnerova příběhu, mne se příběh zdál skutečný, i když byl plný překvapení a zvratů. Stejně jako Jonas sdílím názor, že si Avner nemohl všechno vymyslet jen tak na koleni, včetně přesných detailů, které si člověk běžně nepamatuje.
Nevyhnete se zamyšlení nad tím, jestli akce měla vůbec nějaký smysl, a také jak moc byla úspěšná. A lze s terorismem vůbec bojovat, aniž byste Vy sami neporušili morální a etické zásady? Odpovídat na zlo zlem? Nebo je snad vražda provedená teroristy horší, než vražda provedená bojujícími proti terorismu? Na druhou stranu je to obětování sama sebe pro "vyšší" cíl (tajnou službu, armádu, potažmo vlast, tedy Israel) a mělo by tedy být uznáváno ?!
Čakal som od uvedeného titulu trochu viac. Ale i napriek tomu som ho dočítal.
V posledních týdnech rezonují ve všech světových médiích otázky a úvahy, zda má Izrael právo na obranu a pomstu za útok na své území a lidi? Příběh odvety za zabité izraelské sportovce na olympiádě v Mnichově dává na tuto otázku kladnou odpověď. Operace Boží hněv, velmi precizně a civilně připravená, měla všechny atributy akčního filmu. Povedla se pouze na půl, protože při ní zemřel nevinný marocký číšník! Vždy by mělo platit, že pomsta za příkoří nesmí zasáhnout nevinné! To platí pro obě strany konfliktu.