Oheň přestal plápolat

25.03.2023

doslova husté čtení...v rámci "romského" období...autorka podala několikagenerační výpověď, v podstatě historickou fresku z pohledu Romů... Jednoduchým jazykem se snažila postihnout toho co nejvíc...tradice, soužití v komunitě, v táboře... Jak se střídají panovnící (Marie Terezie to začla), tak se střídají postihy a represe. Soužití Slováků, Maďarů a Romů má trhliny. Čím dál hlubší. A trhliny jsou i mezi romy navzájem..Olaši, čeští a polští Romové se s těmi slovenskými kolikrát utkají doslovně na nože. A co teprve vztah a láska bílého a cigánky ? či naopak ? může to dopadnout dobře ? dá se to vůbec v těchto dobách přežít ?
Dá se vůbec přežít ? příběh začíná starou Fánou, vědmou, která přichází se svjí tlupou na SLovensko...dále v hlavních rolích vystupují její děti a její rod... až poslední z nich, Rézi druhá, dokáže přežít i holokaust. S její šancí na nový začátek příběh končí.
DOzvídáme se spoustu o životě Romů...vztahy partnerské, rodičovské,svatební i pohřební zvyky. Samozřejmě nechybí bylinky, čáry, věci mezi nebem a zemí. Spousta bolesti, smrti, ale i života a naděje. Vše psáno trochu z rychlíku, velmi nahuštěné (jak už jsem zmínila ze startu :)) asi díky tomu, kolik toho autorka chtěla zaznamenat do této útlé knížky, halda jmen je taky docela matoucí.
Dojem trochu kazí velmi jednoduchý styl psaní, občas docela krkolomný sloh, a pak něco, za což pravděpodobně autorka nemůže - spíše korektor - pravopisné chyby, občasné záměny jmen a chybějící písmenka ve slovech (registrovala jsem hlavně v poslední čtvrtině knihy). Celkově však hodnotím jako velmi dobré, už jen za to, jaký kus práce autorka pro své lidi udělala.