Ohlas písní českých / Ohlas písní ruských
František Ladislav Čelakovský
https://www.databazeknih.cz/img/books/73_/73127/ohlas-pisni-ceskych--73127.jpg
3
192
192
Kniha je rozdělena na dvě části, v té první (Ohlas písní ruských) je popisován život v Rusku. V těchto básních autor používá mnoho cizích (například ruských) slov a často se objevuje také nadsázka. Obsahuje například básně: Čurila Plenkovič, Smrt Alexandra, Bohatýr Muromec, ... Ve druhé části (Ohlas písní českých) kniha využívá starší lidové poezie, vyjadřuje nadčasové pocity, básně jsou laděny spíše romanticky, milostně. Poezie je z obyčejného života, z prostředí běžného světa. Obsahuje například básně: Cikánova píšťalka, Pocestný, ... ... celý text
Přidat komentář
Opět povinná školní četba. Ráda jsem si Čelakovského Ohlasy přečetla, proč ne, ale jednou mi to stačilo a již jsem se k dílu nevrátila.
Ohlas písní českých mě nadchnul, užila jsem si to. S ruskými písněmi přišla studená sprcha.
Nevím, zda se mám vůbec zapojovat k hodnotitelům, protože Ohlasy písní byly velký kalibr. Ohlasy písní českých se mi moc líbil, ale Ohlasy písní ruských teda byl po většinu času pěkný oříšek.
FFFFffffffffuuuuuuu! O hodnocení Čelakovského Ohlasů se fakt nehlásím, protože to vyžaduje větší kumšt, než jakým oplývám. Četba této dvojknihy byla pro mne - člověka študovaného, v jádru však stále prostého pobíječe much - doplněním základní neznalosti klasické české literatury a nasátím ovzduší národního obrození (a ježto jsem četl doslov k vydání z roku 1959, tak také sondou do druhého života tohoto díla). Ničím víc. Ruské ohlasy mi připadaly stravitelnější, protože se v nich něco dělo a nedělo se to prostoduchým rýmem jako v ohlasech českých. Zalíbení jsem však nenašel ani v jedněch říkankách. Ale jak říkám: kdo jsem já, abych soudil. A tak nesoudím.
Držím v rukách rozpadající se publikaci vydanou v roce 1939 k 150. výročí narození Františka Ladislava Čelakovského. Ohlas písní ruských byl sice zajímavý, ale mnoho mi to neřeklo. Ohlas písní českých se mi zamlouval daleko víc, asi i díky tomu, že jsou to hezky, víceméně pravidelně rýmované verše a že motivům básní/písní rozumím lépe. Dokonce mám pocit, že jsem už několik básní slyšela, jen nevím kde a kdy.
Sbírka krátkých básní, které vznikaly v době sílícího národního uvědomění a obrození, a které odrážely autorův obdiv k folklóru a folklórní tvorbě, nejdříve ruské a o 10 let později také české.
Námětem se staly básně lidové slovesnosti a výsledkem je oslava ruské a české přírody a povahy. O téměř dvě století později se stále jedná o krásné básně, ale přeci jen to není úplně můj šálek čaje.
Ohlasy jsem četla 2x, ani jednou to nemělo nic společného s maturitou. Oceňuji epické náměty z ruských bylin, ale obsah není zpracovaný tak, abych mě oslovil i přes nedostatek rýmů. Ohlas písní českých občas pobaví, ale to je tak všechno. Snad napodobují oba ohlasy své hlasy věrně, to posoudit nedokážu a už si nepamatuju, co jsme se o tom učili. Zapamatovatelných ale je jen pár kousků jako Vávra, Vrchní z Kozlova, Pocestý (známá písnička), Stasa Čarodějnice... Samozřejmě Toman a Lesní panna, tu si asi hodně čtenářů vybaví z čítanek. Přečíst nahlas verše "Švarný hochu, skloň se, skloň, jenom dále se mnou hoň!" představovalo ve druháku na střední pro některé zlatý hřeb dne. A asi bylo v čítance více ukázek, snad Luňák, protože "Chraň ji před luňákem, tím zlodějským ptákem." mi také zní jako něco, čemu jsme se jako puberťáci smáli. Každopádně si pamatuji, že už tehdy mi Čelakovského básně přišly poněkud neumělé a každou nadějnou mi něco zkazilo. Ani dvě přečtení celých ohlasů mě nepřesvědčily o opaku. Není to nejhorší obrozenecká poezie (na to už u mě aspirují Čech s Hálkem), ale za poklad české literatury bych to taky zrovna nepovažovala.
Rozhodl jsem se, že si přečtu knihu Ohlas písní ruských / Ohlas písní českých. Zpočátku jsem měl obavy, jestli mne kniha bude bavit a jestli všemu dostatečně porozumím, poněvadž poezie není moje parketa a navíc knihy byly vydány v době národního obrození. Ohlas písní ruských byl vydán v roce 1829, Ohlas písní českých v roce 1839, o 10 let později. Musím však říci, že se mi kniha líbila, celkově se četla dobře, většinou jsem všemu porozuměl, a pokud mi nebylo něco jasné, znovu jsem se musel vrátit k předešlému textu. Náročnější na četbu byl úvod k jednotlivých sbírkám, ve kterých autor popisuje, co čtenář v nich nalezne a zároveň srovnává jednotlivé sbírky. Některé básně (písně) se mi líbily více, jiné méně. Kniha je občas zařazována jako povinná četba.
Ohlas písní ruských - v této knize jsou zobrazeny epické básně o ruských bohatýrech. Autorovou inspirací byly ruské středověké eposy - byliny. Některá jména bohatýrů byla převzata z bylin - Ilja Muromec, Čurila Plenkovič, některá si Čelakovský vymyslel - Ilja Volžanín. V básních se zobrazuje také život ruského lidu - život mladých, jejich láska, poměr mezi dětmi a rodiči. Důležitou roli hraje také zobrazení přírody. V knize se vyskytují rusismy a užívá se přirovnání.
Ohlas písní českých - kniha je lyričtější a písňovější. V knize nalezneme milostnou tématiku i satirické básně. Neobsahují písně hrdinské. V knize se nachází balada Toman a lesní panna. Vzpomínám si, že jsme se museli na průmyslovce naučit některé sloky zpaměti. Některé se mi vybavují ještě dodnes. :)
Odlišnost lidové poezie ruské a české charakterizoval Čelakovský následovně: "Čítání písní ruských (tak mně aspoň vždy se vidí) podobá se procházce hlubokými hvozdy, mezi hustým, vysokým stromovím, vedle potvorně rozmetaných skalin, hučících řek a jezer; bavení se zas písněmi českými procházce šírým polem a lukami, kde oko toliko s nízkým křovím neb utěšenými hájky se potkává a sluch chřestem potůčkův aneb skřivánčím švítořením bývá zaměstnáván."
Velmi pěkné jsou ilustrace Mikoláše Alše. Na konci knihy se nachází slovníček k vysvětlení neznámých slov, což přijde určitě čtenářům vhod.
Četla jsem k maturitě, četla jsem i na vysoké ke státnicím. A i když mám obecně literaturu 19. století hodně ráda, tohle mi k srdci moc nepřirostlo. Některé básně/písně se mi líbily hodně, ale některé mi nic neříkaly a nepromlouvaly ke mně. Ale hodnotu svoji to určitě má, na tu dobu. To nepopírám a určitě to nechci nijak snižovat. Ale jako čtenář za sebe dávám 3 hvězdy, já si v tom prostě holt moc nepočtu.
Od knih jsem nic převratného nečekala, proto jsem ani nebyla zklamaná. Některé ohlasy mi přišly velice aktuální i na dnešní dobu. Takže za mě průměr.
Ohlas písní ruských má svou atmosféru, proto mu promíjím i jednoduchost formy – 4*. Ohlas písní českých je pro mě sbírka neumělých, rádoby lidových popěvků – 2*.
Ohlas písní českých se mi četl lépe než Ohlas písní ruských a to nemám žádný problém s ruskou literaturou. Některé lidové říkanky se mi zamlouvaly více, jiné méně...proto také pouze tři hvězdy.
Líbily se mi obě části sbírky, ať už epické byliny z Ruska, nebo české popěvky. Obojí má své, ale v obou se vyskytly i básně, které mě nijak neoslovily. Nicméně fakt, že je tato kniha 81. nejhůře hodnocenou příliš nechápu.
Měla jsem možnost číst jen Ohlas písní Českých, ale nepřestává mě fascinovat čtivost, leckdy i aktuálnost některých básní. Báseň Vávra u mě vede!
Souhlasím že knihy,které byly jako povinná četba nepatří do knih ,které by se měli zatratit nebo je vůbec nečíst.Tady by měla platit zásada, kniha se mi líbí nebo nelíbí a dost. Také by se do toho neměla plést politika.
Ideální hodnocení by bylo 3,5*. Kdo má rád atmosféru ruských plání a bohatýrů, ocení.
Některé básně se mi líbily méně, některé více. Nsouhlasím s odsuzováním knih jen proto, že patří do povinné četby, i v takových knihách se dají najít skvosty :) Nejvíce se mi líbily básně: Pocestný, Toman a lesní panna, Bohatýr Ilja Muromec.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1970 |  Ohlas písní ruských / Ohlas písní českých |
| 1940 |  Toman a lesní panna |
| 1951 | Ohlas písní českých |
| 2000 | Mudrosloví národu slovanského ve příslovích |
| 1954 | Domove líbezný |
Bylo moc fajn si připomenout Tomana a lesní pannu. Příběh, který si nesu už od ZŠ. Přiznám se ale, že zbytek knihy není moje krevní skupina.