Okamžiky štěstí
Patrik Hartl
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Příběh se mi moc líbil a určitě byl velmi čtivý. Začala jsem Veronikou, ale víc mě asi bavil příběh Jáchyma. Co ale musím trošku vytknout - některé situace mi přišly tak málo pravděpodobné... Ale tak co už :-)
Kniha se mi tak nelíbila, jako dvě předchozí, ale přečetla jsem ji za dva dny, takže čtivá , určitě a zajimávý námět . Za mně super, odpočinková četba :-)
Tak nějak mě víc bavil Jáchym a jeho příběh mě víc bavil, život Veroniky byl takový nudnější...respektive nebavilo mě to číst, už z jejího pohledu když jsem to znala z pohledu Jáchyma. Musím říct, že to bylo i trochu celé vyhrocené ...respektive tolik náhod a situací...a na muj vkus i moc sexu ve smyslu střídání partnerů :) ale proč ne, bavila jsem se a chytám se i na Erotikon :)
To je tak krásně napsaný. Nebyl okamžik kdy bych se nudila nebo měla touhu přeskakovat. Nejlepší jak se tam vše proplétalo do sebe. Smekám. Opravdu vydařená knížka. Určitě si jí ještě jednou přečtu.
Je to moje prvotina od tohoto autora. Po přečtení části Veronika jsem měla pocit, že Jáchyma už číst nemusím, že to vlastně musí být to samé, ale ne a stojí to za čtení. Doporučuji jako čtení na dovolenou.
Nemohu knize upřít to, že pohled ze dvou směrů byl zajímavý. A určitě nebylo lehké to napsat tak, aby čtenáře bavil nejdříve jeden pohled a pak následně ten druhý, když už děj víceméně znáte. Ale bohužel mě velmi zklamalo vztahové pojetí ve smyslu Ordinace v růžové zahradě a to "každý s každým"... Škoda... Mohla to být zajímavá kniha...
Úžasná oddechovka, ostatně od Hartla bych nic jiného ani nečekala. Ideální čtivo v tomhle chladivém počasí.
Tak si říkám, co vede čtyřicetiletého chlapa k tomu, aby napsal takovouhle knížku? :-) Jako by to psala mladá nezkušená elévka. Bohužel, nedočteno.
Kniha má pořád ten pohodivý nádech a čtivý příběh,jako předchozí dvě autorova díla. Každopádně to už není takříkajíc ono.
Musím ale uznat,že provázanost obou příběhů je vážně neuvěřitelná! I když čtěme příběh dvou sourozenců,každý ten svůj vypráví o tolik jiným způsobem,že až na ono provázání obou příběhů, má člověk pocit,že čte dvě různé knížky. Skvělý!
P.S. za mě bych začala příběhem Veroniky. Asi bych k ní tolika nepřilnula a neměla pro ní tolika pochopeni,kdybych si nevyslechla nejdříve její příběh. Za to Jáchym je miláček z obou stran :)
Mě kniha bavila. I její netradiční pojetí. Většina autorů by asi střídala kapitoly. Jedna kapitola příběh Veroniky, další Jáchyma. Já začala Veronikou a Jáchym mi pak doplnil tzv. hluchá místa příběhu a pohled z jiné strany. Nakonec se mi Jáchym asi líbil o něco víc.
Hodně zajímavý formát, Hartlovy knihy mám ráda. Začala jsem Jáchymem, ten mne bavil nakonec víc. Líbilo se mi, že jsem se nakonec dozvěděla pohled na stejné věci i z pohledu druhého sourozence a i o těch věcech, o kterých ten druhý neměl ani tušení. Víc mě bavila Jáchymova část, zajímalo by mě nakolik to ovlivnila volba toho, koho jsem četla jako první i když si myslím, že to byl vážně Jáchym, kdo mi byl bližší. Bohužel ze všech tří "Hartlovek" se zařadila na konec.
Kniha mě velmi bavila, musím říct, že jsem nejprve četla příběh Veroniky a poté mě ze začátku Jáchymův příliš nenadchnul, což se ovšem po několika stránkách změnilo. Ale změnil se i můj prvotní pohled na Veroniku. Rozhodně zajímavě zpracované čtení.
Po přečtení některých recenzí, jsem se na knihu ani moc netěšila a říkala jsem si, že to bude nějaká slátanina. Nějak jsem si neuměla představit příběh, který je vyprávěn dvěma lidmi. Ale musím říct, že mě kniha nadchla. Příběh byl místy smutný, místy vtipný, ale jedna strana krásně doplňovala tu druhou. Přečetla jsem ji během dvou dnů a když jsem ji dočetla, bylo mi líto, že už je konec.
Od autora jsem četla obě předchozí knihy, přičemž z erotikonu jsem byla nadšená. Začala jsem příběhem Veroniky, který jsem četla až do brzkých ranních hodin - nemohla jsem přestat. Moc se mi líbil. Jáchym byl kluk, kterého bych chtěla potkat, kdybych neměla svého super chlapa :-) Velice se mi líbil jazyk vyprávění - sprostými slovy autor nešetřil, což bylo jako u nás doma. Líbilo se mi, jak jsou postavy podnikavé - každý měl nějaký nápad, jak začít vydělávat a nebál se ho realizovat. Propojení Jáchyma a Amy už na mě bylo sice moc, ale jo.. Akorát by autor mohl vynechat líčení snů - to jsem vůbec nemohla skousnout a gor když byl sen delší než jeden odstavec. Celkový dojem - super oddechovka.
Začala jsem čtením Jáchymova příběhu a musím říct, že chvílemi jsem se dost nudila a musela jsem se do čtení nutit. Po přečtení Jáchyma jsem knihu chtěla odložit, ale nedalo mi to a začetla jsem se i do příběhu Veroniky, který se mi četl mnohem lépe a připadal mi zajímavější i reálnější.
Začala jsem příběhem Veroniky, který nebyl špatný a přečetla jsem ho poměrně rychle, u Jáchyma už jsem bojovala s tím, abych knihu vůbec dočetla, do jeho příběhu jsem se nedokázala začíst. Velké množství propojených osudů postav mi chvílema připomínalo knihu Bábovky.
Všem co si chtějí pobrečet smíchy doporučuji Show Jana Krause s Patrikem Hartlem, kde právě tuto knihu představuje: https://www.youtube.com/watch?v=ChWAK7j1BCc
Knizku jsem dostala od me kamaradky, ctu ji za behu. Zacala jsem Jachymem, zatim to neni spatne. Jsem zvedava jaka bude druha cast.
Knihu jsem ani nedočetla, hloupý děj, hloupé postavy. Všichni ve vztazích zahýbají, jde předem vyvodit, kdo kde s kým skončí. Ještě tam zamíchá Mexiko, tantrickou masáž a já nevím, co ještě. Hlavně, že je tam hodně sexu,že? Ztráta času. Myslím, že autor je hodně přeceňovaný.
Začala jsem Veronikou a pak Jáchymem. Přišlo mi, že každý příběh byl už ke konci slabší...
Štítky knihy
Praha humor dospívání sourozenci vztahy společenské romány
Autorovy další knížky
2016 | Okamžiky štěstí |
2014 | Malý pražský erotikon |
2018 | Nejlepší víkend |
2021 | 15 roků lásky |
2023 | Gazely |
!!! POZOR SPOILERY!!!
Úvodem oceňuji samotný nápad napsat "oboustrannou knihu" s dvěma úhly pohledu. Když jsem o knížce slyšela, mylně jsem si udělala dojem, že ten ženský a mužský pohled je psán z pohledu partnerů. Takže jsem čekala, že druhá polovina bude o Kubovi a ono houbeles :-). Začala jsem číst příběh Veroniky, který mne zaujal víc možná proto, že mi byl geograficky bližší, ačkoli zvratů v něm bylo požehnaně. To bych možná celé knize, a když čtu komentáře níže, tak ne jako jediná, vytknula. Některá setkání, zvraty a propojenost osudů postav, mi přišla nereálná. Ale to, že jsem se s tím zatím nesetkala neznamená, že život takovéhle příběhy skutečně napsat nemůže.
Veroničin příběh mne zaujal víc, do toho Jáchymova jsem měla problém se začíst, přestože jsem byla ráda, že se setkávám s důvěrně známými postavami a mohu si o nich přečíst víc, znovu a jinak. Nelituji toho, že jsem zvolila pořadí Veronika - Jáchym, protože jeho příběh jde dějově dál a končí hezky smířlivým happy endem. Jen v otázce Maxe a doktora Kota mi přišlo líto, že se to nějak katarzně nevyřešilo, ale opět - život někdy není o tom, že se nám dostane rozhřešení. A co se Veroniky týče... pro mne trochu neuvěřitelná tím, jak moc tolerantní byla k chlapům, kteří ji zklamali. Žádné scény, výčitky, vždy jen "tak běž", a pak tiché vnitřní trápení.
Hartl píše čtivě, pěkně, civilně, ale umí používat jazyk a některé obraty nebo slovní spojení jsem si musela zapsat :-). S kamarádkou jsme se též shodly, že umí psát i scény o sexu. Otevřeně, ale nenásilně a tak nějak lidsky normálně. Ve srovnání s ním je třeba Viewegh místy samoúčelný a postrádá nějakou přidanou hodnotu, kterou u Hartla sice neumím pojmenovat, ale přesto v jeho knihách je. A i když Okamžiky štěstí nejsou autorovou prvotinou, ale již několikátou knížkou, co napsal, přesto jsou stále svěžím čtivem.
P.S.: Docela by mne technicky zajímala ta záhada, jak probíhal sex ve třech, ale nebudu hnidopich :-).