Okamžiky štěstí
Patrik Hartl
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/489603/bmid_okamziky-stesti-ajE-489603.jpg
4
4923
4923
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Kniha čtená ze dvou stran z pohledů Jáchyma a Veroniky mě zprvu moc nenadchla,rozčilovaly mě někdy ty jejich myšlenkové pochody, a po přečtení Jáchyma, a když už jsem se také věděla,jak vše dopadne,se mi do Veroniky moc nechtělo .. nakonec dočteno,ale od Hartla si dám na chvíli oddech...
Šílenství kolem Patrika Hartla mě nechávalo velmi dlouho chladnou, až mě zvědavost dohnala a já si přečetla Okamžiky štěstí. Možná to byla na první knihu špatná volba, protože jinak nechápu, čím si Hartl zasluhuje takovou pozornost.
Originální nápad, ale s velmi průměrným a zdlouhavým příběhem popisujícím přibližně 10 let života sourozenců Veroniky a Jáchyma. Co mi hodně nesedělo bylo ve Veroničině části čtení o tématech jako je kojení, zánět bradavek nebo tantrický sex z pera mužského autora.
Ač mám Patrika Hartla ráda, musela jsem se k dočtení této knihy donutit. V něčem mi to připomínalo Malý pražský erotikon, ale zároveň to bylo tak odlišné, že jsem se celou dobu čtení plácala mezi: super a ani omylem. A bohužel po přečtení se musím přiklonit k tomu, že mě kniha vůbec nebavila.
Nejzajímavější je nápad vydat knihu psanou z pohledu dvou hlavních osob a vytisknout ze dvou stran. Jinak oddechové čtení s výrazným množstvím málo pravděpodobných situací.
Hmmm, nešlo o klasicky vtipnou záležitost, jako autorovy předchozí knihy, ale i tak se příběh - vztahovka jak na houpačce - dobře četl.
Proč ne.
Moje druhá kniha od Patrika Hartla. Miluju jeho psaní. Opět mě kniha dostala. Chvilkami je to zbytečně natažený, ale to mi vlastně nevadí. Po dočtení knihy jsem si v hlavě opět musela zrekapitulovat celou knihu. Příběh, postavy a celý ten požitek z knihy. Je to kniha, ale je to jakoby psal o životech nás lidí. Doporučuji.
Už od 3 strany jsem trpěl. Po velkém trápení jsem se probojoval až téměř k 500 straně, kde mě tento jauda finálně odrovnal. Musel jsem jet k doktorovi kvůli žaludečním problémům. Z celého srdce NEDOPORUČUJI ČÍST!
Přečetla jsem nejdříve vyprávění Jáchyma, to nebylo úplně špatné. Veronika mě ale natolik nebavila, že jsem přeskakovala a přeskakovala, až jsem to nakonec vzdala. Nemám čas se zabývat knihami, které mě nezaujaly.
první knihu od něj jsem si půjčila od dcery a jsem nadšená, rozhodně budu pokračovat dalšími......a doporučuji.....
Rozhodne doporuciji zacit cist s pohledu Jachyma. Dej je zde vice vykresleny a dava vetsi smysl, nez kdybych zacala cist Veronicinu linku jako prvni.
Knizka navzdory nazvu obsahove pusobi opacne, ale jako oddechove cteni rozhodne neurazi.
Knížku jsem četla asi před 3 lety, teď jsem se k ní dostala znovu a ze začátku jsem si vůbec nepamatovala, že jsem ji už četla... Pokud toho v člověku kniha moc nezanechá, není to asi úplně ideál. Jak ji čtu znovu, přemýšlím, čím to je. Strašně povrchní. Hromada událostí, většinou negativních, naskládaná na sebe. Vadí mi přeskakování v ději, octneme se v situaci za 3 roky a po pár řádcích zase o pár měsíců zpět. Řekla bych, že i velké množství postav, které jsou v ději částečně rozvedené. Zajímavý je pohled 2 sourozenců, ale jinak... slabota.
Knížku jsem začla číst z pohledu Jáchyma , začátek byl drsný , ale nakonec se to nějak rozjelo po čase mě popravdě začal štvát a přemýšlela jsem jestli ho dočtu nebo ne . Nakonec jsem to přečetla na doporučení. Z pohledu Veroniky byl dej lepší a i když jsem už věděla jak to bude. Takové oddechové čtení.
Okamžiky štěstí jsou vlastně taková kniha 2v1 - dva příběhy v jednom přebalu. Je jedno, jestli se začne číst od růžové nebo od modré obálky. Ať tak nebo tak, bude to dávat smysl a při čtení druhého příběhu i poslední dílky zapadnou na své místo a vytvoří ucelený příběh.
Co se děje týká, hned na začátku se stane tolik tragédií, že se nelze ubránit dojmu, jestli to autor trochu nepřehnal. Následují i relativně velké časové skoky, které vedou k dalším a dalším průserům, okamžiky štěstí jsem v nich ovšem hledala jen stěží. V obou příbězích dělají Jáchym i Veronika takové boty, že to snad ani není možné. Konec Jáchymova příběhu, a pro mě i konec celé knihy, to uzavření kruhu, bylo tak moc nereálné, klišoidní a pro mě i docela předvídatelné, že mi zkazilo dojem z úplně celé knihy. Po posledním odstavci knihy mi nezbylo nic jiného, než jen znechuceně mlasknout…
Další z knížek Patrika Hartla, do které jsem se pustila. Bavilo mne ozvláštnění příběhu dvojím pojetím (pohledem), jinak sázka na jistotu. Pokud knížky pana Hartla čtete, v podstatě víte, co čekat. Já si je tradičně schovávám na dovolenou :o)
Kniha se velmi dobře četla, ostatně jako každá kniha od Hartla. Jeho styl psaní u mě umí udržet pozornost, i když děj není nijak zvlášť zajímavý. To se bohužel týká i Okamžiků štěstí. Byla to taková Ordinace v růžové zahradě v knižní podobě. Mýdlová opera na papíře. Začínala jsem Veronikou a bavila mě víc, než Jáchym. Jeho linka mi přišla pouze jako doplněk k té Veroničině. Ale díkybohu za ní. Protože kdyby bylo všech 520 stran jen jeden příběh, asi bych knihu nedočetla.
Zajímavý koncept knihy, je na vás, jestli začnete Veronikou, nebo Jáchymem. Já začala Veronikou. Příběh mě ale úplně nevtáhl a Jáchyma jsem dočetla tak nějak trochu ze zvědavosti, ale spíš z povinností. Za mě z Patrikovo děl asi nejslabší, možná i proto, že hlavní aktéři nejsou moje věková kategorie
Autorovy další knížky
| 2016 |  Okamžiky štěstí |
| 2014 |  Malý pražský erotikon |
| 2018 | Nejlepší víkend |
| 2021 | 15 roků lásky |
| 2023 | Gazely |
Druhý pokus čtění Hartla. Asi nejzajímavější byla ta četba s obou stran a pohled dvou sourozenců na stejnou věc... Začátek mě zaujal a čekala jsem jak se to rozvine, pak už to bylo jak na houpačce... Je to odpočinkové čtení od kterého se nedá moc čekat.