Oko boha Rea

10.01.2020

Michael Asher začíná svůj historický thriller poměrně těžkopádně a neohrabaně. Přestože zvolil lákavé téma z egyptské historie, opředené nejednou bájí, miliónem pověstí a přehršlí záhad, nedaří se mu vykřesat onu jiskru, která vás ke knize připoutá řetězy, jež nelze přetrhnout. Podivná smrt hledače pokladů Juliana Cranwella, která celé šílenství okolo ztraceného pouštního města Zerzury rozpoutá, je naprázdno nahozenou vějičkou a probíjet se úvodními kapitolami je skoro za trest. Jenže ve chvíli, kdy se Omar James Ross vydá do pouště za kmenem Chawazimů u nichž v dětství vyrůstal, vše se od základu mění. Asher dělá z vody krev a vstřikuje ji do řádků spolu s notnou dávkou adrenalinu. Jeho příběh má najednou atmosféru velkých bajek, ukrývajících proroctví, záhadu i tajemství, přičemž tepe napětím jako srdce závodního velblouda těsně před startem. Že se mu z tohoto zběsile se točícího kolotoče nepodařilo seskočit tou správnou nohou…? Hoď kamenem, kdo jsi bez viny! Velbloud se ve finále už malinko potácí, do cíle ale dorazil s hlavou hrdě vztyčenou a s jezdcem v sedle. Nutno ovšem zmínit, že za dialogy bych mu tu hlavu nejraději strhl k zemi a nedal bych mu ani kapku vody. V jednu chvíli tu přední světoví egyptologové, studovaní a na slovo vzatí profesionálové, diskutují na úrovni odborného sympozia, aby hned vzápětí sklouzli do hovorové mluvy bídného slumu. Tyhle dvě tváře se střídají zcela náhodně a nekontrolovaně. Rve to žíly a kazí dojem, ale člověk se nad tím nakonec jen útrpně pousměje. Autor za to koneckonců dost možná ani nemůže. Z celkového pohledu je pak Oko boha Rea docela zajímavá kniha…