• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 5 knih

Nové komentáře u knih Michael Asher

Soumrak rytířů pouště

„Opravdu velmi důkladná práce o francouzské snaze postavit přes Saharu železnici, což nejdříve samozřejmě vyžadovalo hodně průzkumné práce. Tak vyrazil oddíl podplukovníka Flatterse, a jak dopadl, se dočtete, pokud vydržíte číst tento depresivní příběh utrpení do jeho hrozného konce. Kniha obsahuje i následný děj zhroucení moci Tuaregů, tehdejších vládců tohoto koutu Sahary. Čtení není jednoduché už kvůli přívalu různých jmen a nevysvětlených pojmů a mnoho čtenářů, i přes své kvality a originalitu, určitě nezíská.“... celý text
— čef

---

Oko boha Rea

„Nejsem určitě expert na recenze, ale tato kniha od tohoto autora oproti jeho předchozí knize Fénix je pro mě zklamáním.. Za mne je tento příběh zmatený, zdlouhavý a v některých pasážích to začíná být nuda, nehledě na to, že se čtenář musí prokousávat spousty cizích a nesrozumitelných slov.“... celý text
— jiri6844

---

Fénix

„Za mě pěkně chytlavý příběh, který mě nutil číst knihu rychle až do konce “
— jiri6844

---

---

Zlikvidujte Rommela

„V knize jsem se hodně ztrácel. První kapitoly popisují hlavně jednotlivé postavy a čtenář se do knihy těžko dostává.“
— jan.para

---

Oko boha Rea

„Michael Asher začíná svůj historický thriller poměrně těžkopádně a neohrabaně. Přestože zvolil lákavé téma z egyptské historie, opředené nejednou bájí, miliónem pověstí a přehršlí záhad, nedaří se mu vykřesat onu jiskru, která vás ke knize připoutá řetězy, jež nelze přetrhnout. Podivná smrt hledače pokladů Juliana Cranwella, která celé šílenství okolo ztraceného pouštního města Zerzury rozpoutá, je naprázdno nahozenou vějičkou a probíjet se úvodními kapitolami je skoro za trest. Jenže ve chvíli, kdy se Omar James Ross vydá do pouště za kmenem Chawazimů u nichž v dětství vyrůstal, vše se od základu mění. Asher dělá z vody krev a vstřikuje ji do řádků spolu s notnou dávkou adrenalinu. Jeho příběh má najednou atmosféru velkých bajek, ukrývajících proroctví, záhadu i tajemství, přičemž tepe napětím jako srdce závodního velblouda těsně před startem. Že se mu z tohoto zběsile se točícího kolotoče nepodařilo seskočit tou správnou nohou…? Hoď kamenem, kdo jsi bez viny! Velbloud se ve finále už malinko potácí, do cíle ale dorazil s hlavou hrdě vztyčenou a s jezdcem v sedle. Nutno ovšem zmínit, že za dialogy bych mu tu hlavu nejraději strhl k zemi a nedal bych mu ani kapku vody. V jednu chvíli tu přední světoví egyptologové, studovaní a na slovo vzatí profesionálové, diskutují na úrovni odborného sympozia, aby hned vzápětí sklouzli do hovorové mluvy bídného slumu. Tyhle dvě tváře se střídají zcela náhodně a nekontrolovaně. Rve to žíly a kazí dojem, ale člověk se nad tím nakonec jen útrpně pousměje. Autor za to koneckonců dost možná ani nemůže. Z celkového pohledu je pak Oko boha Rea docela zajímavá kniha…“... celý text
— ludek.n