Cesta do Nidarosu
Andrzej Pilipiuk
Oko jelena série
1. díl >
Začíná to jako u Hitchcocka. Ne však zemětřesením, ale rovnou zkázou celé Země. A potom… napětí stále roste. V příběhu účinkují: Vesmírní nomádi, kteří šlohli pět tun knížek i s přebalem, čili budovu Národní knihovny. Náhodní turisté, vržení ze svého času na dno středověkého slumu, kde musí nejen přežít a najít Jelení oko, ale hlavně co nejdříve zjistit, co to k čertu vlastně je! A v neposlední řadě hansovní kupci z šestnáctého století s duší válečníků a objevitelů. Zapněte si pásy. Cestovní kancelář Pilipiuk Travel vás zve na další výpravu v čase a prostoru. Na programu je survival na pevnině i na moři, příval akce, která vám vyrazí dech a krevní tlak vyžene do nebetyčných výšin! Román Cesta do Nidarosu je úvodním svazkem nové šestidílné knižní ságy Oko jelena z pera populárního polského spisovatele, jenž proslul zejména humoristickými příhodami věčně opilého amatérského exorcisty Jakuba Vandrovce.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2015 , Laser-books (Laser)Originální název:
Droga do Nidaros, 2008
více info...
Přidat komentář
Kniha je takova priprava a seznameni s prostredim pro dalsi pribeh. Ac jsou videt historicke znalosti, je kniha nudna a bez nejake vyrazne akce
Cesta do Nidarosu mne překvapila. Zpočátku se mi vůbec nechtělo dát jí šanci, linie s kupci z Hanzy mne vyloženě rušila. Naštěstí tu měli více prostoru hrdinové propadnuvší se časem, jejichž příběh a boj o přežití mne chytil. Moc se mi líbily reálie světa z počátku novověku. Budu shánět další díly.
já si prostě pilipiuka umím užít vždycky, dokáže mě vtáhnout do děje, do příběhu, čte se snadno a lehce a to mě na čtení nejvíc baví, nenásilnost četby, tu u něj najdu vždy.... putování do a v nidarosu se mi rovněž líbilo, hrdinové sympatičtí, záporáci pořádně záporní a spousta věcí, co slibuje další putování a objevování drsného "straronového" světa :-) prý má sága 6 svazků, tak doufejme, že překladatelští nadšenci vydají pokračování a série nezůstane otevřena :-)
ps: jedna hvězda dolů za vymýšlení smělých podnikatelských nápadů v závěru knihy, přišlo mi to už trochu jak nastavování textu na úkor děje.... tohle se mohlo řešit až po veledůležité záchranné misi nebo někdy v dalším díle....
Svěží vítr od našich sousedů ze severu. Ono se v knize de facto nic nestane, děj se vleče a nečekejte akční zvraty, velké bitvy apod. Ale kniha se prostě čte sama, autor ukazuje středověký život, hrdina si musí nejdříve sehnat něco do huby než může zachraňovat a udivovat. Pro mě zajímavý nápad, pěkný popis života ve středověku a zas nový styl a to se prostě počítá. Za mě 5hvězd.
nevím no, nepřišla mi k chuti. řekla bych spíš velká nuda.Do dalších pokračování se musím přemlouvat. Což je škoda, protože je to můj oblíbený autor.
Polipiuk je takový fenomén. Píše velice... přemýšlím nad termínem... úderně. Jo, to je ono. Jeho příběhy mají spád a když sem tam naťuknou vážnější téma, hned ho odlehčí. Hrdinové nefňukají, naopak jsou s jistou samozřejmou hrdostí stavěni do protikladu k negativním vlastnostem lidí okolo, aby ještě víc vynikli. A celkem to funguje, nebo dosud fungovalo.
Vandrovec je bláznivá komedie, Sestřenky jsou vážnější komedie, tohle je vážnější dílo s nahodile komediálními prvky, které tam však moc neladí. A všemi knihami rezonuje polská hrdost na vlast, lid, dějiny, víru, osobnosti, literaturu, pálenku... prostě na Polsko. Nic proti tomu, asi to patří k té údernosti.
Spád příběhu je tu i mínusem. Protože děj běží, chvátá, až mu čtenář občas nestačí. Jedna silná situace střídá druhou, šup šup šup. A co čtenář! I postavy vypadají, že jsou jen taženy dějem a nestíhají se ani rozkoukat.
Vážnějšímu ději by slušel vážnější styl psaní. Pomalejší. Hlubší. Jenže to by se mohlo ukázat, že ta rychlost a letmost maskuje příliš jednoduchý a ne úplně promyšlený příběh.
Což je asi důvod, proč jsem na tuhle knihu narazila v Levných knihách, a proč jí dávám tři umolousané hvězdy. Popravdě nemít pro autora slabost za trilogii Sestřenek a bláznivého Vandrovce, jsou to s bídou dvě.
Andrzej Pilipiuk tentokrát opustil humornou notu neřízené chlastačky a dal se do vážnějšího dobrodružství. To se nese v duchu klasické „časovky“, v níž se člověk ze současnosti dostane do drsného středověku. Tedy nic zásadně originálního a autor to kupodivu ani moc neřeší. Což by za mě nebyl problém, kdyby se tu dělo alespoň něco zajímavého. Jenže nepočítám-li znásilňování jedné z postav, které mělo vyprávění asi opepřit, ale pro svou samoúčelnost mě spíš jen štvalo, se děj spíš než na akci opakovaně zaměřuje na disputace o tom, jak je moderní človíček v raném novověku nepoužitelný. Hrdinové neustále vymýšlejí, co by mohly udělat jinak, aby si zlepšily životní standard, pročež si uvědomí, že neumí vyrobit tohle a támhleto. Následuje krátká pauza a pak se vše rozjede nanovo. Občas to proloží nějaká ta filozofická teze o náboženství, ale jinak nic. Korunu tomu nasazuje závěr, který končí uprostřed věty, takže všechny ty motivace a plány v pozadí příběhu zůstávají prozatím bez odezvy.
Príbeh je často neuveriteľný, azda až komicky vtipný. Zároveň je téma poňatá vážne :) Autor dielo pretkal množstvom viac či menej viditeľných historických faktov, čo ma na knižke najviac zaujalo. Pod mnohými nenápadnými zmienkami sa musia skrývať značné historické znalosti :)
Čtivé, zábavné, vtipné; kedy bude preložené pokračovanie??
Pilipiuk mi přijde jako velice proměnlivý autor - tři příběhy nejen o upírce Monice (Sestřenky, Dědičky, Princezna) mám velice ráda, Jakub Vandrovec mě neuchvátil... tohle jsem se sice donutila dočíst do konce, protože popis knížky zněl fantasticky, ale bohužel krom pár stránek na začátku je tomu, co je uvnitř ve skutečnosti, na hony vzdálený... :(
Autorovy další knížky
2013 | Kroniky Jakuba Vandrovce |
2003 | Vezmi černou slepici |
2005 | Sestřenky |
2003 | Čaroděj Ivanov |
2012 | Upír z činžáku |
Po dlouhé době kniha, která mě tu zarazila zdejším hodnocením, ale o to více mě nadchla během čtení. Série Oko jelena totiž vůbec není špatná, jak by se na základě hodnocení prvního dílu zde mohlo zdát. Zdaleka ne!
První díl - Cesta do Nidarosu - otevírá originální svět, ve kterém se z konce světa v současnosti přenášíme do 16. století. Na povel hlavní hrdiny má nějaká mimozemská lasice, vkládá jim úkoly do jejich poutě a sleduje, jak těžce v počátku novověku, který ještě žije se středověkými standardy, se snaží její úkoly splnit.
Kniha je hodně rozvláčná, dobře. Nicméně autor neustále porovnává současný svět se 16. století nebo filozofuje a mě to jeho zamýšlení děsně bavilo. Během toho se pak odvíjí příběh, který je prostě a jednoduše výborný. Hlavní postavy si oblíbíte, jste s nimi za jedno a sledujete jaký je krutý život v Nidarosu, nebo v rámci dnešního pojmenování, v Trondheimu.
Konec je pak utnut přesně tak, jak bych si představoval, že skončí, když vím, že mám několika dílnou sérii a budu v ní pokračovat. Okamžitě jsem neváhal a hned se do druhého dílu pustil.