Na velké planině
Johan Theorin
Na rozlehlé planině Ölandu odpočívají mrtví válečníci zdoby bronzové, připravení vstát, když je někdo vyruší. Plochou krajinou vybíhají do neznáma kondiční běžci a střetávají se s unavenými bloudícími turisty. V opuštěných ölandských kostelech se tajně kope a na dlouhém pobřeží se potkávají stárnoucí rybáři, kteří chytají úhoře, s lidmi, kteří se na ostrov přistěhovali z města. Proslulý autor ve svých povídkách prokazuje literární mistrovství a zároveň vzdává hold staré ölandské vypravěčské tradici. Pro českého čtenáře bude navíc zajímavé, že se v několika povídkách objeví i Gerlof Davidsson, ústředí postava slavné „Ölandské tetralogie“.... celý text
Literatura světová Povídky Thrillery
Vydáno: 2016 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
På stort alvar, 2013
více info...
Přidat komentář
Velké očekávání a bohužel docela velké zklámání, to je pro mě Na velké planině.
Příběhy, jak z Věřte, nevěřte.
Chápu že autor, chtěl opěvovat svoji milovanou zemi a krajinu, která je mu blízka, rozumím tomu, bohužel se mu to po slohové stránce moc nepomohlo. Většina příběhů, pro mě nebyla nijak zajímavá ani mrazivá. Doufám, že v budoucnu se opět setkáme s Theorinem jak ho známe!
Slabé tři hvězdy. Většina povídek byla bezbarvá, bez vůně... Často chyběla poutavá pointa. Příběhy, jaké vymyslí kdejaký amatérský vypravěč k šálku čaje, na dobrou knihu nestačí.
Nenadchne a neurazí. Vadila mi tematická roztříštěnost povídek. Sem tam napětí, sem tam laskavá nostalgie.
Docela zvláštní výběr povídek, především ve vztahu k předchozí autorově tvorbě. Thriller či detektivku aby tu člověk pohledal, oproti tomu milým překvapením jsou hororové texty, v nichž Johan Theorin dovedně pracuje s osvědčenými motivy, aniž by sklouzával k zakrváceným klišé. Až je mi líto, že jich nebylo více. K zahození nejsou ani námořní a rybářské příběhy dýchající atmosférou zanikající doby z prostředí zádumčivého Ölandu, nenápadně propojené s jeho úspěšným cyklem.
Nejvýraznější slabinou sbírky tak pro mě nakonec byla její nesourodost. I když to spisovatele představí v několika různých podobách, výsledkem je nestálé přešlapování v žánrech bez jasnějšího ukotvení. Když jsem se naladil na horor, dostal jsem civil, když na civil, byla to komedie a tak dál až do úplného konce. Podobně nevyrovnané jsou i jednotlivé koncepce - poprvé parádní pointa, podruhé mi význam unikl a potřetí nešlo o víc, než jen suché odvyprávění událostí. Smysluplnější práce editora by knize určitě neuškodila.
Theorin ani tentokrát nezklamal. Velmi rozmanité povídky, od humorných přes nostalgické až po strašidelné, psané jeho krásným poetickým stylem, je z nich přímo cítit jeho láska k Ölandu, respekt k místním tradicím i nostalgická vzpomínka na dětství a vyprávění prarodičů a dalších příbuzných. Potěšilo mne, že se v některých povídkách objevuje Gerlof a poznáváme ho i v jeho mladších letech. I samotný úvod, kromě hezkého vyznání Ölandu, potěší autorovou vzpomínkou na pobyty v Čechách, určenou specielně pro české čtenáře. Moc hezký čtenářský zážitek.
Chtěla jsem dát pět hvězdiček,i když povídky moc nemusím.Ale konec se nějak pokazil.. Orel a vrána?Síť nejen na úhoře?
Silné příběhy.... nemám povídky moc rád, protože když se to konečně rozjede je konec.... ale tady je to opravdu paráda... každá povídka má něco do sebe.... za mě povídka Velitel...
Vůbec jsem netušila, jak moc se mi potom starém Gerlofovi stýská! A proto jsem byla ráda za každou, i když sebekratší, povídečku! Některé byly zábavné (smála jsem se hodně v povídce s labutí), některé byly příjemně strašidelné, jiné smutné, přiznám se, že asi dvě jsem zřejmě úplně nepochopila, ale všechny v sobě měly přesně tu tajuplnou atmosféru, kterou umí vykreslit jenom pan Theorin. Už jsem i odvykla stylu jeho psaní a díky této knížce se pustím do ölandské tetralogie brzy znovu:)
Nemůžu si pomoct, pro mě trošku zklamání. Zřejmě mě kniha nezastihla ve správnou dobu. Ze sedmi povídek mě bavili jen tři..
Theorin je nejen odborníkem na psaní románů, ale očividně i na psaní povídek. Ať už šlo o příběhy dobrodružné se starým známým Gerlofem nebo mysteriózní, všechny jsem přečetla jedním dechem. To, jak mistrně umí čtenáře napnout na několika málo stránkách, se jen tak nevidí.
Krásné povídky, hlavně ty s nádechem mystiky. Člověk má hned chuť zajet na Öland a prozkoumat to tam. :-)
Theorin opět nezklamal, zde se ukázalo jak vynikající je vypravěč. Dokáže upoutat i formou povídek. Jednoznačně palec nahoru :-). Recenze již brzy...
Nikdy jsem nic takového nečetla a chvíli mi trvalo, než jsem si na knihu zvykla. Byla zvláštní v tom nejlepším smyslu slova a rozhodně se jí nedá upřít atmosféra. Povídky jsou rozmanité a myslím, že mezi nimi každý najde minimálně jednu, která ho něčím zaujme... ;-)
Povídková kniha ze světa, který člověk naprosto zbožňuje a rád vyhledává. Pro fanoušky Theorina nepostradatelný kousek do sbírky jeho knih ;)). Ačkoliv jsem ale spíše zastáncem celistvého příběhu, v povídkách se promítají autorovy začátky i jeho nejlepší léta ;). Takže spokojenost ;)
Johan Theorin je bezpochyby můj nejoblíbenější spisovatel, letos jsem s chutí přečetla všechny jeho knihy a "Velkou planinu" jsem si nadělila pod stromeček :-) Jsem maximálně spokojená - dostala jsem přesně to, co jsem očekávala - tedy rozmanité, krásným jazykem psané povídky, úsměvné i mrazivé a milý Gerlof v každém druhém příběhu vyloženě potěší ;) Nemám důvod dát méně než 5 hvězd.