Olga Havlová a ty druhé
Marta Marková-Kotyková
"ženy ve vnitřní emigraci". Ženy, které v této knize vypráví: Věra Čáslavská, Olga Havlová, Vlasta Chramostová, Eva Kantůrková, Božena Komárková, Eda Kriseová, Augusta Skálová, Anna Šabatová, Ruth Tosková.
Přidat komentář
![Kopretina Kopretina](https://www.databazeknih.cz/img/users/12_/123374/m_kopretina-d4G.jpg?v=1678952539)
20.04.2021
![3 z 5 3 z 5](img/content/ratings/3.png)
Vybrala jsem si tuto knihu do čtenářské výzvy na pozici kniha o významné osobnosti a zde jich lákavě bylo několik. Těšila jsem se ještě víc, když jsem pochopila, že jde o rozhovory po sametové revoluci s ženami, které byly aktivní. Nicméně mě kniha nenadchla a kladu si otázku, zda je to tím, že mi nesedl autorčin styl nebo, že je ta doba se svými radostmi i starostmi již daleko?
Autorovy další knížky
1996 | ![]() |
1993 | ![]() |
1998 | ![]() |
Pro mě objevný termín "ženský člověk" jsem v této knize objevila. A mnoho dalších objevů, opravdu stojí za přečtení. Moc humorů v ní není, ale jeden takový vzácný odstavec (manželský) ocituju:
(je od Vlasty Chramostové)
Naše manželství je ideální zápas. Jak říkáme: hluboce spolu nesouhlasíme, ale zato už třicet let. Život se nevejde do dotazníku, natož do nějakých zjednodušených rubrik. Po prvém manželství jsem se rozvedla. Pak jsem měla krásné soužití s mužem, s nímž jsem měla syna. Nikdy jsme se nevzali a i se svým dnešním mužem jsme žili dvanáct let, než jsme se nechali oddat. Nedám na papíry, razítka a úřad. Teprve v sedmdesátých letech, když bylo nejhůř, nám jedna přítelkyně domluvila: "Vy musíte mít s tím režimem alespoň něco v pořádku, měli byste mít v legitimaci, že jste muž a žena. Protože až půjdete jeden druhého do vězení navštívit a ponesete buchty, nepustí vás tam." Tak z těchto, jak říká můj muž, velmi nízkých pohnutek, konkrétních a účelových, jsme se vlastně vzali. "Až bude po válce," říkal vždycky, "půjdeme na Ovocňák, kde je soud pro rozvody, a tam mi to každý uzná." I v nemocnici mu říkali, "prosím vás, jak to, že vy, ve svém věku, máte už třetí mozkovou příhodu?" Můj muž na to jen sakrasticky odpovídal, "No, tak máme normalizaci, a znáte moji ženu..."