Operace únor 1948
Vladimír Čermák
O trávě pod asfaltem, izraelském faktoru, ruských archivech a o vědě nevědě. Autor se v publikaci zaměřuje na události, k nimž došlo kolem února 1948, nazývané zpravidla Únorem. Podle něj existují důvodné nejistoty a pochybnosti o tom, jak k Únoru vlastně došlo ve vazbě na to, o co v Únoru vůbec šlo a proč po něm následovalo to, co pak přišlo.... celý text
Přidat komentář
Tu otázku, jak je možné, že jsme v roce 1948 celého půl roku dodávali vojenské prostředky do Izraele, a přitom na našem území probíhal politický převrat, jsem si možná kladl podvědomě, ale nikdy jsem tyto souvislosti nějakým významnějším způsobem neřešil. Pokud se člověk o tuto kapitolu československých dějin nezajímá nějakým zevrubnějším způsobem, patrně je přirozené, že mu tyto spojitosti uniknou. Jak píše autor již v předmluvě, toto téma bylo celá desetiletí tabuizované, a když se o něčem dostatečným způsobem nehovoří, jako by to ani nebylo. Ale pokud jsou do rovnice dosazeny všechny proměnné, najednou se před člověkem vynoří naprosto jiná historie, než s jakou byl celá léta krmen před- a sametově popřevratovými demagogy. Pak už nedokážete vnímat současný, emotivní – samozřejmě ten jediný správný – výklad dějů této epochy jinak než ironicky. Pro nezasvěcené musím podotknout, že tato kniha je pochopitelně značně kontroverzní. Jak jsem již naznačil, je to zejména z toho důvodu, že nabízí naprosto odlišný pohled na události roku 1948, než je nám obvykle presentováno. Za mě osobně musím podotknout, že tento pohled je z geopolitického hlediska své doby značně logický a v podstatě se zdá být tím správným historickým východiskem. Po odtajnění dalších archívů budou zde uvedená tvrzení pravděpodobně do jisté míry poopravena, ale jinak se domnívám, že výsledek bude ve své podstatě víceméně totožný. Pokud tedy chcete pochopit, co se odehrávalo v politicky exponovaném roce 1948 z jiného než tradičního úhlu pohledu, rozhodně doporučuji sáhnou po této deset let staré monografii. Z jakého důvodu jednal prezident Beneš tak jak jednal, kdo připravil Únor, proč Stalin jako první uznal existenci státu Izrael a jakou souvislost měl politický převrat v Československu s jeho vznikem, proč ve vztahu s tímto faktorem došlo k procesům se Slánského klikou i mnoho dalšího, se v nečekaných konsekvencích dočtete právě zde. Otevřeně musím přiznat, že když jsem si knihu krátce po jejím vydání koupil, příliš jsem netušil, o čem konkrétně pojednává, její anotace byly dost zavádějící. Navíc někde v půlce druhé kapitoly jsem ji asi na měsíc odložil – bez znalosti tématu obsahu mě T-analýza zkrátka neoslovila. Posléze jsem si ale publikaci otevřel na náhodné straně, začetl jsem se a následně jsem ji celou v extrémně krátkém čase zhltal hned dvakrát po sobě. Věřím, že podobně na tom bude i řada jiných, i když další ji bez okolků rovnou zavrhnou. Tisíckrát opakovaná lež se zkrátka stává pravdou, na tom žádný, sebelogičtější argument nic nezmění.
Autorovy další knížky
2011 | Operace Srpen 1968 |
2010 | Operace únor 1948 |
2018 | 1968 - Kořeny tragédie |
2012 | Operace Listopad 1989 |
2014 | Operace Bílá Hora a černá totalita: díl první – Na prahu ztemnění |
Nevím o nikom, kdo by se byť jen pokusil takto nepředpojatě prozkoumat události února 1948, které autor pojednal v rámci širších geopolitických procesů a dochází následně k překvapivým a překvapivě logickým závěrům. Doposud jsem únor 1948 vnímal jako shluk událostí, které se skládaly z jednotlivostí bez hlubší vzájemné provázanosti. Dosavadní interpretace února působily jako velmi špatný příběh. V podání Vladimíra Čermáka je z toho najednou thriller (a vůbec ne laciný a senzační), kde se všechny ty osamoceně stojící jednotlivosti vzájemně provážou a snad poprvé dávají smysl. Podle autora převrat 1948 úzce souvisel s krizí na blízkém východě, jak vyplývá z textu, a za podporu Izraele zaplatila česká společnost mnohem vyšší cenu, než jsme si doposud mysleli.
Samotná kniha se čte obtížně, jednak proto, že autor promýšlí velmi složité události a sleduje poměrně komplikovaná témata a jednak proto, že se jednalo původně o vědeckou práci určenou k obhajobě.
Výhrady bych měl pouze k tzv. T-analýze, kterou považuji za ne zcela vyčerpávajícím způsobem stanovenou a následně ne zcela důsledně samotným autorem uplatňovanou. Za nejpřínosnější naopak považuji část pojednávající o tzv. sovětizaci vědy a jejím katastrofálním dopadu na českou společnost, kterou vlastně deformuje svým vlivem doposud. Toto téma už před vznikem knihy autor zpracoval v rámci svého působení na ÚDVZK a na výsledku je to znát.
Neméně zajímavý je i osud této práce, která, domnívám se, právě tématem sovětizace vědy (a nelichotivým obrazem role Izraele) a s ní spojených osob, vyvolala velký odpor v akademických kruzích. Doc. Kryl, blahé paměti, ji označil za "pamfletickou, útočnou a nenávistnou", aniž by se obtěžoval bližšíím vysvětlením a argumentací, jak je mezi našimi akademickými "velikány ducha" zvykem. Ale není třeba, životopis pana docenta tak trochu znám a chápu, proč právě jej tak nadzvedla.