Opiju tě rohlíkem
Simona Monyová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/108412/bmid_opiju-te-rohlikem-OBR-108412.jpg
4
419
419
Příběh třiatřicetileté svobodné učitelky, která své štěstí nachází ve věkově nerovném vztahu. Zuzana již sedm let chodí s o dost starším ženatým mužem, který jí opakovaně slibuje, že se rozvede. Když se ale stále nic neděje, Zuzana se s ním rozejde. Ve stejnou dobu se má vdávat její matka a ona nemá s kým jít. Zuzanina nejlepší přítelkyně a kolegyně ze školy Dáša jí nabídne, že by ji mohl doprovázet její syn Honza. A právě při této příležitosti se do sebe zamilují a Zuzana v lásce k Honzovi konečně nachází své štěstí, i když si plně uvědomuje, že jejich věkový rozdíl je značný a jeho budoucnost tím pádem nejistá.... celý text
Přidat komentář
Takové oddechové čtení, ale od autorky jsem četla řadu dalších knih a ty byly určitě lepší.
Zezačátku knihy jsem myslela, že to bude moje první odložená kniha od této autorky, potom jsem ji ještě postupně dávala šance, až jsem ji dočetla. No, co k ní říct? Dost průměrnej příběh, psanej vcelku záživně, ale to je tak vše... Škoda, že tak trochu bez konce. Podruhé ji číst určitě nebudu.
Tohle mě bohužel nebavilo. Moje mamka má knihu moc ráda. Ale sto lidí - sto chutí. Mě opravdu nebavila. Je to hodně odpočinková kniha, která pro mě nemá žádnou přidanou hodnotu. Není to asi špatně napsané - jen jsem od toho čekala o mnoho víc. Méně uspěchaný konec a trochu více toho kolem.
Přesně jak píši ostatní. Oddechovka. Jen konec kvapny, zajímalo by mě jak jejich život pokračoval.
Ale po dlouhé době knížka po které mám chuť si začít číst něco dalšího, za to má u mě plus :)
Taková oddechovka...a protože kniha končí stranou 127, přidávám do čtenářské výzvy..:-).
Čtivá ... Ale teda na to jak rychlý měla konec, byla místy zbytečně rozsáhlá...
Moje první Monyová a jestli je to od ní jedna z nejlepších knih, nevím nevím, jestli po ní ještě někdy sáhnu...její životní příběh je o tolik zajímavější, než příběh z téhle knížečky. Jedna hvězdička za sem tam vtipný moment, ale jinak? Nic moc...hlavní hrdinka čest našemu jménu tedy nedělá, povaha a chování hrůza a děs, a v hlavě mi uvízlo především to, že dny plynuly a plynuly a nic z toho...
*čtenářská výzva 2018: kniha, ve které se jedna z postav jmenuje jako vy
Od autorky jsem přečetla více knih, tahle mě asi nejvíce zaujala. Nicméně se nejedná o nic originálního a povětšinou jde jen o takové to klasické tlachání.
Knížka, která patří k těm nej od Simony Monyové. Vtipná, napínavá, zamilovaná, a konec velmi překvapivý. Mě se to líbilo moc.
Taková oddychovka, až na to velké množství chyb. Hlavně v interpunkci. Jinak nenadchlo, ale ani neurazilo.
Skvělý příběh ze života, vtipně napsaný. Kniha se moc dobře četla a bavila mě. Určitě jedna z těch nejlepších :)
Autorovy další knížky
| 2011 |  Srdceboly |
| 2003 |  Tchyně a uzený... |
| 2006 | Sebemilenec |
| 2005 | Krotitelka snů |
| 2011 | Citová divočina |
Zde jsem přemýšlela, jak hodnotit - dříve by mne kniha přivedla k úsměvu nad hodnocením mezilidských vztahů - proto tuto autorku ráda znovu čtu ....
Ale - vzhledem k tomu, že Simonu opravdu opájeli rohlíkem / a ne láskou /....
Jak ona sama říká :
" moje postavy jsou smyšlené, ale pocity jsou moje vlastní ...."
Tak jsem se tedy dialogy pobavila - ale do smíchu mi moc nebylo ....