Opiju tě rohlíkem
Simona Monyová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/108412/bmid_opiju-te-rohlikem-OBR-108412.jpg
4
415
415
Příběh třiatřicetileté svobodné učitelky, která své štěstí nachází ve věkově nerovném vztahu. Zuzana již sedm let chodí s o dost starším ženatým mužem, který jí opakovaně sli- buje, že se rozvede. Když se ale stále nic neděje, Zuzana se s ním rozejde. Ve stejnou dobu se má vdávat její matka a ona nemá s kým jít. Zuzanina nejlepší přítelkyně a kolegyně ze školy Dáša jí nabídne, že by ji mohl doprovázet její syn Honza. A právě při této příležitosti se do sebe zamilují a Zuzana v lásce k Honzovi konečně nachází své štěstí, i když si plně uvědomuje, že jejich věkový rozdíl je značný a jeho budoucnost tím pádem nejistá.... celý text
Přidat komentář
Simona Monyová patřila k autorkám, které jsem četla ještě jako náctiletá, a tohle byla jedna z knih, které se mi líbily nejvíc.
Skvělá knížka na odpočinek jako většina knih od paní Monyové. Zpočátku mi přišlo, že se autorka Bridget Jones přímo inspirovala, ale závěr mě překvapil.
Tak trochu deník... návrat ke knize, která sice není literární skvost, ale aspoň mě vrátí pár roků zpátky. Kdo by o takový návrat nestál?
Další kniha od autorky, která již není mezi námi přečtená a opět důkaz toho, že tahle česká autorka uměla psát.
Hodí se mi i do letošní výzvy jako kniha s hlavní postavou závislou na alkoholu
(téma 5.)
Zuzana to v životě neměla jednoduché. Bývalý ji povedl, ona se nechala " opít rohlíkem" ale teď je daleko otrkanější.
Tato kniha ale jednu dobu čelila kritice (nebylo to asi jen kvůli obálce) z důvodu přirovnání popisu děje k podobné knize, teď už i zfilmované. Zuzana by si s Bridget Jonesovou určitě rozuměla, aspoň co se postavy a neustále kolujícího alkoholu v krvi týče. Humor nechybí, ale některé scény bych z knihy vyřadila. Jinak píšu znovu je to hodně dobrý (za mě určitě) příběh.
V rámci výzvy jsem si zavzpomínala na svou oblíbenou autorku, která už bohužel není mezi námi.
Tuhle knihu mám od autorky nejraději..Její hrdinky nemají patent na rozum a dělají i špatná rozhodnutí.. proč ne.
Jednohubka od které se mi dostalo přesně toho co jsem čekala, takže za mě ok. Oddychovka ze života ve které najdete lásku šťastnou, nešťastnou, přátelství, nepřátelství a to vše podáno čtivou a humornou formou. Takže doporučuji.
Krásně optimistické, i když možná těžko uvěřitelné. Přestože to není jedna z nejvtipnějších knížek od autorky, hodně jsem se u ní nasmála.
Toto oddechové čtení doporučuji.
Příjemné čtení, odpočinula jsem si, občas se zasmála :)
Opravdu má hodně společného s Deníkem Bridget Jones :)
Oddychové čtení opět ze života kohokoliv. Učitelce Zuzce tikají biologické hodiny, ale přítel je starší a bohužel i ženatý. Ustojí jejich rozchod? A jak se k jejímu novému o dost mladšímu objevu postaví její nejlepší kamarádka z práce Dáša. Ale člověk míní a ...
- Dotkneme se jeden druhého a chvění v nás trvá, ať si to přejeme nebo ne.
Jeden z příběhů od Simony Monyové. O vztazích, lásce, přátelství, o životě. Když je ženě 33 let a je svobodná a touží po vztahu, nevadí jí ani velký věkový rozdíl. A jak už to v životě bývá, Zuzana se bláznivě zamiluje a začíná věřit, že tentokrát je to ten pravý muž pro život. Najde Zuzana v Honzovi štěstí a lásku na celý život? Je to klasická čtenářská oddechová jednohubka na jeden večer.
Česká Bridget Jones. Lehké, odpočinkové čtení, nic náročného. Příběh se dal tušit hned od začátku, takže žádné velké překvapení se nekonalo. :-)
(SPOILER) Příběh doufající milenky, která se ve volných chvílích věnuje alkoholu, jejíž život změní až láska k mladému klukovi. Kniha byla od začátku prvoplánová a konec jasný. Ničím nepřekvapila a vtipem také zrovna nehýřila.
Skoro od začátku jsem měla pocit, že čtu Lanczovou pro starší a životně pokročilé holky :-) Do poslední chvíle jsem nevěřila, že to dopadne, jak to dopadlo, pořád jsem čekala nějaký zlom... Moje objevení Monyové dopadlo na jedničku - až na tu PŘÍŠERNOU, nevkusnou a vulgární "devadesátkovou" obálku...
Jako všechny knihy Simony Monyové se četla velmi dobře. Člověk si u jejích knih odpočne a někdy se i pobaví
Zde jsem přemýšlela, jak hodnotit - dříve by mne kniha přivedla k úsměvu nad hodnocením mezilidských vztahů - proto tuto autorku ráda znovu čtu ....
Ale - vzhledem k tomu, že Simonu opravdu opájeli rohlíkem / a ne láskou /....
Jak ona sama říká :
" moje postavy jsou smyšlené, ale pocity jsou moje vlastní ...."
Tak jsem se tedy dialogy pobavila - ale do smíchu mi moc nebylo ....
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2011 |  Srdceboly |
| 2003 |  Tchyně a uzený... |
| 2006 | Sebemilenec |
| 2005 | Krotitelka snů |
| 2011 | Citová divočina |
Jako všechny knihy Simony Monyové které jsem dosud přečetla, je i Opiju tě rohlíkem nesmírně čtivě napsaná. Spisovatelka napsala průměrně jednu knihu ročně a s každou knihou si dala nesmírnou práci. O její smrti a jejím nešťastném manželství všichni víme, i o tom, že hlavní postavy v jejích knihách se navzájem lišily, ale "myšlenky byly její vlastní". Krásně se to četlo a myslím, že je to jedna z jejích pokud ne nejlepších, tak rozhodně lepších knih. Knížka není ani veselá a rozhodně to není červená knihovna, ale doporučuji k přečtení.