Opona
Ondřej Hübl
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/538640/bmid_opona.png
4
134
134
Je možné se podívat za železnou oponu a prožít dovolenou uprostřed stalinských padesátých let? Hrdina Hüblova dystopického thrilleru, miliardář podnikající v IT, si takový rodinný zájezd koupí, aby svoji levičáckou dceru zbavil radikálních názorů a zároveň urovnal manželskou krizi. Zpočátku se zdá, že jim specializovaná cestovní agentura připravila dokonalou iluzi nejdrsnější totality: ocitají se v městečku kdesi na východě, kde najatí herci předstírají skutečné budování komunismu s politickými procesy, kolektivizací, tvrdou dřinou v dolech a udavačstvím. Brzy se však ukazuje, že všechno je režírováno trochu jinak. Hra na diktaturu se vyostří a hrdinova role má náhle dramatický part. Anebo to celé není inscenace a herci žijí skutečné životy svých původních postav? Napínavé vyprávění plné záhad, absurdity, sarkastického humoru a nečekaných zvratů nastoluje aktuální otázky: Do jaké míry žijeme svobodné životy? Co všechno jsme ochotni pro domnělou svobodu obětovat? A neřítíme se dobrovolně vstříc nové formě totality, která nám nabídne jen pochybné pohodlí?... celý text
Přidat komentář
Kniha mě zaujala už podle anotace, která zněla extrémně zajímavě. Hned jsem ji předobjednala a po doručení dostala přednost před všemi dalšími knihami. :D Má krásnou obálku, pevnou vazbu bez přebalu, to miluju. Velmi zajímavá kniha s promyšleným koncem. Rozhodně stojí za přečtení.
Kniha mě od začátku chytla a nepustila. Poslouchala jsem výborně načtenou audioknihu. Bavil mě způsob, jak se postupně odkrývalo, o co vlastně jde. Některé zápletky už mi možná připadaly přehnané, ale jako celek mi to dohromady dávalo smysl.
Trochu mě udeřilo semtam nějaké slovní spojení… Nejvíc „zavolám déle“ ve smyslu později. Jinak ale můžu doporučit.
Mám ráda knížky, o kterých musíte přemýšlet i po dočtení, a tato je bezpochyby jednou z takových.
Děsivé pro mě bylo i to, že můj muž zrovna nedávno vyfasoval auto s virtuální asistentkou. Ta mě děsila už předtím, ale po přečtení Opony mě děsí ještě o to víc.
Oponu jsem poslouchala jako audioknihu a tuto cestu doporučuji. Knížku bych možná už na začátku odložila, protože Josef mi lezl od první minuty na nervy a taky linku ze současnosti jako by napsal Viewegh v nejhorší formě (ne zápletkou, jazykem). Díky audiu jsem se tím ale probrodila až k zájezdu a od té doby, co za rodinkou zaklapla železná opona, jsem se bavila až do konce. V knížce podobného typu nehledám stoprocentně sedící reálie, vždyť jeli vlastně do takového "zábavního parku". Chci příběh, klidně mírně absurdní, jen když dává trochu smysl a udrží zájem, místy pobaví, místy překvapí. A to jsem od Opony dostala. Slabší hodnocení jen kvůli začátku a taky trošku kvůli konci. Maličko.
Kniha se mi četl dobře, proti tomu žádná, nicméně počáteční nadšení vystřídaly jisté rozpaky.
To co se zprvu jevilo jako skvělý nápad, bylo skvěle vybudované, literárně zpracované, postupem naráželo na moji ochotu "uvěřit" příběhu. Počáteční originální myšlenka se zvrhla v závěr, kterému jsem nebyl schopen s ohledem na počátek knihy přijít na chuť.
Tak jak příběh rostl a já o něm přemýšlel, vybudoval jsem si asi jinou představu o jeho vyústění, které nebylo možno konfrontovat s autorovým zpracováním.
Ale jak říkám, zajímavá myšlenka, která byla celkem poutavě zpracovaná. Někteří hrdinové si najdou cestu k Vašemu srdci, jiní Vám budou již od začátku nesympatiční, příběh má spád a napětí, ale.... S postupem času jsem některé věci začal vnímat až příliš nereálné, což působilo rušivě, a uvolňovalo mé pouto s knihou.
Mně se kniha líbila moc, nesouhlasím s místními kritiky - že neseděly historické detaily (kniha nikoho do historie nedovedla, dovezla je do "divadla"), že na konci to byl James Bond (to by přece byla nuda, kdyby tam nebylo nějaké napětí). No a konec - v podstatě autor si mohl vybrat ze dvou konců - dobrý - špatný. Vybral si, který chtěl on. Ondřeje Hubla mám ráda, má skvělé nápady, vyhovuje mi i jeho styl psaní. Takže za mě plný počet bodíků. Ondřeji, prosím pište.
Nápadité, zajímavé, zábavné, upřímné, dobře vymyšlené. Vůbec bych se nesoustředil na karikaturu komunistického režimu. To je jen rekvizita k vyprávění příběhu. Ale ten konec... kde je?
Půjdu asi proti většině, ale kniha mě nebavila a vyloženě jsem se těšila, až ji dočtu a odložím (přitom nápad se “zájezdem” do 50tých let mi přišel zajímavý).
Poslední dobou mám čtenářskou krizi, ale tuhle knihu jsem začala číst a četla tak dlouho, dokud jsem ji nedočetla. Přečteno za pár hodin. Strašně mě zajímalo, jak to všechno skončí.
Nápad byl zajímavý. Jenom je pravda, že z konce se stal James Bond. Ale i tak to řešení bylo opravdu nápadité.
Musím říct, že nemám ráda hodnocení na hvězdičky, přijde mi strašně neobjektivní. Třeba nějaká červená knihovna má hodnocení devadesát dva procent, tak si řeknu super jdu do toho a u čtení mlátím hlavou o stůl, protože si říkám, jaká je to blbost a proč jsem se vlastně nechala nalákat.
Tahle kniha nemá ani červené hodnocení a určitě jsem se u čtení nenudila. Ale je pravda, že po přečtení jsem nemohla usnout :) .
Asi před dvěma dny jsem si říkala, jestli by nebyla zajímavá nějaká hra (únikovka nebo něco na ten způsob) na téma komunismus, a musím říct, že tato kniha mi ukázala, že s komunismem se nemá ani žertovat.
Jo, Opona je opravdu vydařený román. Doslova jsem ho zhltal. K závěru je to občas až crazy. Těšil jsem se na konec ála návrat Edmonda Dantése, ale to si může čtenář jen sám vymyslet, co by Josefovi Kraalovi přál. Knihou čtenáře doprovází humor a vynikající imaginativní jazyk. Ze spousty myšlenek a tezí, které v knize zazní musí dnešním levičákům praskat cévky. A to je příjemný bonus, kvůli kterému dávám plný počet hvězd :-)
Výborný nápad. Cestování “v čase” ale ne jako scifi příběh, nýbrž poměrně reálný a uvěřitelný román ze současnosti. Kniha se mi v některých místech hůř četla a sice kvůli nelogickým úsekům v přítomném čase (přičemž celá kniha je psána v minulém) a také některé pasáže psané kurzívou mi přišly násilné. Jinak ale děj i způsob vyprávění zajímavý, poutavý a přidáme-li k tomu opravdu výborný námět, tak kniha byla skvělým překvapením. Od pana Hübla jsem zatím nic nečetla, toto ale zcela jistě nebude poslední věc… pokud něco dalšího napíše, přečtu si.
Čtivé, napínavé, zábavné. Kombinace Hry, reálsocialismu a neradostných dnešků. Přečteno na jeden zátah, na důslednou logiku rezignováno. Díky.
Za mě super, 5 . Kdo neví, co mu má kniha přinést, ať si přečte Listopád od A. Mornštejnové, stejný děs o životě v nesvobodě. Podle mého názoru jsou zde 50.leta slabým odvárkem toho, co lidé zažili. Dost dobrá kniha.
na knize bylo znat, ze jde o prepracovany scenar. napadite, zabavne, misty poeticke a nostalgicke, jen ty postavy a zpusob jejich uvazovani znam uz z predchozich povidek. jakoby autor obsazoval stejne herce.
Bezva kniha. Taková jiná realita, aspoň doufám. Četla jsem a četla až do půlnoci.
Velká výzva v současnosti vyjet si na dovolenou do socialistického skanzenu pro poučení dnešní mládeže, která tíhne k levicovým myšlenkám. Úsměvný příběh s drsností tehdejší reality. Dávám plný počet, čekal jsem jak se bude příběh vyvíjet než je uvedeno v anotaci a velmi se mi to líbilo a dávám do doporučených.
Já vůbec nechápu, co tohle mělo znamenat a co mi to mělo přinést.
Levičák = komunista, kterej pije jen sójový mlíko.
Ženy jenom nakupujou a zajímá je manikúra.
Hlavní hrdina se vypracoval a když to dokázal on, tak to dokáže přeci každý. A zas tu máme ty zlé levičáky, kteří by mu to teď chtěli vzít.
Ve vlacích už nemůžeme kouřit, což je zákaz nejhoršího kalibru a směřujeme k dalšímu stalinismu. A cikánky neumí stárnout a vypadaj jak ježibaby.
Tohle všechno tam je.
Nemám tu hlášku ráda, ale tady nemohu jinak: OK, boomer.
Super kniha k zamyšlení. Tu retrorealitu kdesi daleko za obzorem našeho dnešního běžného života vlastně reálně udržuje masivní investorské zafinancování současné. Stačilo by tomu přiškrtit kohoutky a vyskáčou z toho všichni do pár dní. Ale jasně: má to být nosná konstrukce pro možnost ostřelovat minulost, tak jsou tam náznaky, že to snad má i dnes svou samonosnou ekonomiku a nezhroutí se to jen jako domeček z karet případně ani při ukončení financování zvenčí. Promiňte, že do toho tahám neoliberální posedlost na všechno dát cenovku a nevěřím, že to jde nechat existovat samonosně.
Tak jsem přemýšlel mezi 3-4 hvězdičky.Co mě hlavně bavilo byl nápad a vyprávění příběhu.Na druhou stranu tam bylo některýxh zbytečných věcí až dost.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie stalinismus cestování časem česká literatura sarkasmus totalitní režimy absurdní humor české romány
„Mladá aktivistická novinářka se převlékala za dělnici a byla překvapena, že v novém století ještě někdo musí pracovat, místo aby si jednoduše vyplnil grant.“
Ondřej Hübl jakoby nevěděl, zda chce psát komediální sci-fi, společenskou satiru, nebo thriller z atypického prostředí. Začne tím prvním, zvolna změní na druhé a zavře třetím. Naneštěstí kombinace různých žánrů příběhu spíše uškodila. Ačkoliv je humor příznačně sžíravý, logika zápletky hapruje v důležitých momentech a ne vždy se nad tím dá mávnout rukou se slovy, že „u fantasmagorie se to neřeší“. Škoda, protože nápadů má autor na rozdávání a základní premisa Opony je perfektní. Navíc, když jde o navážení se do komunistů a lidské hlouposti, je na pana Hübla spolehnutí, že úderně trefí hřebíček do hlavičky. Jenže jakmile dojde na klíčové zvraty, děj ztratí dech. Následný vývoj působí zmatečně, třebaže v některých momentech překvapí novým směrem vývoje událostí. Šance však zůstávají nevyužity a původní záměr se vytratí do prázdna.