Oppenheimer: Americký Prométheus
Kai Bird , Martin J. Sherwin
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/520687/bmid_americky-prometheus-triumf-a-traged-64f593d744efa.jpg
5
61
61
Mimořádná kniha o vzestupu a pádu „otce atomové bomby“. Geniální fyzik J. Robert Oppenheimer, jedna z ikonických postav 20. století, stál v době druhé světové války v čele úsilí o sestrojení atomové bomby pro svou vlast – takzvaného projektu Manhattan. Později čelil morálním důsledkům vědeckého pokroku, k němuž zásadním způsobem sám přispěl. Kai Bird a Martin Sherwin v této obsáhlé a ceněné biografii, která vznikala dvacet pět let, zachycují jeho život a dobu od počátků vědcovy kariéry až po Oppenheimerovu ústřední roli ve studené válce.... celý text
Biografie a memoáry Historie Věda
Vydáno: 2023 , Universum (ČR)Originální název:
American Prometheus: The Triumph and Tragedy of J. Robert Oppenheimer, 2005
více info...
Přidat komentář
Nejprve jsem viděla film, který si ocenění (Oskar za nejlepší film + dalších šest) dle mého názoru zaslouží, poté jsem ještě využila poslech radioknihy na mujrozhlas.cz a jsem spokojená. Rozhlasové poplatky platím. Knihu jsem nečetla, ani jsem ji nedržela v ruce.
Posloucháno jako radiokniha zpracovaná Českým rozhlasem. Oppenheimer byl dozajista geniální a zároveň mi přišel jako mimoň. Ono to tak nějak k sobě asi patří. Myslím, že zrovna na jeho životní příběh se hodí přísloví: "Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění." Tolik let službě vlasti a vědě. A za odměnu? Odsouzení, ponížení. Morální výčitky.
Na film se chystám, tak jsem zvědavá na zpracování.
Poslechnuto na Českém rozhlase a absolutně mě to nadchlo. Skvěle zpracované se zajímavými doplňujícími informacemi. Trochu mě chvílemi mátlo přeskakování v časových úsecích v rámci jedné kapitoly, ale je to krásně zpracovaný životopis Oppenheimera.
Čekala jsem, až se mi podaří koupit ebook trochu levněji, protože za takovou pálku, jako je standardní cena, bych si to prostě nekoupila.
Podařilo se, ale nakonec jsem to stejně poslouchala. A asi jsem ráda. Ale i v audio verzi mě párkrát zarazilo nějaké přeložené slovíčko. Jistě to ale nebylo tak časté, jako asi je v písemné podobě. Tolik tedy pokud jde o formu.
Obsah - tam jsem poměrně spokojená. Takže tady bez váhání hodnotím tak na 4,5 hvězdy :)
Knihu jsem nečetla a dobře, že tak. Podle komentářů níže mne to ochránilo od nervového kolapsu. Chyby v knihách mne totiž neskutečně vytáčejí.
Viděla jsem loni o prázdninách film Oppenheimer a když nyní na Českém rozhlase bylo možné pustit si 15dílnou četbu na pokračování podle knihy Oppenheimer: Americký Prométheus, jsem se rozhodla v její společnosti strávit víkend.
Je to velmi dobře a poutavě zpracováno, pěkně mi to doplnilo film, kde jsem některé věci úplně nepochopila a díky tomuto poslechu se dovtípila souvislosti. I když některé ty špionážní záležitosti jsou mi záhadou pořád, ale to je asi můj problém, že jakmile je někde špionáž a intriky, tak jsem ztracená. Překvapilo mne, že monstrprocesy nebyly jen záležitostí východního bloku, ale že byl Oppenheimer vlastně obětí procesu, který bychom rozhodně do právního a demokratického státu nezařadili.
Poslechu rozhodně nelituji a hodnotím ho 4*, protože to nebylo úplně blízké mému srdci. Určitě ale potěší každého se zájmem o historii, zejm. 2. světovou válku a souvislosti s atomovou bombou.
Jasných 5 hvězd za tu neuvěřitelnou práci, jakou musela tahle dokonale dopodrobna vyvedená kniha dát (autorům). Čtení pro mě bylo poměrně náročnější, protože na každé stránce je spousta informací a jmen, a je důležité dávat pozor, aby byly všechny souvislosti jasné. Na druhou stranu - autoři na této knize pracovali 25 let, není kam spěchat, a je lepší čtení si spíš užít a dávkovat, jak je potřeba. Zároveň je ale život Oppieho natolik zajímavý a jedinečný, že kniha nenudí, dozvěděla jsem se toho tolik a jediné co můžu říct: ten muž byl zajímavější a jednoduše lepší, než jak nám ho všichni prezentují. Autoři mají můj obdiv.
To se ale nedá říct o české stránce: vydavatel & korektor & editor? Opravdu hodně mě mrzí tak velké množství překlepů, zdvojení slov, chyb atd. u takovéhle knihy. Nemohla bych ani na prstech spočítat, kolikrát jsem si řekla, jestli to vůbec někdo četl, než to pustili do oběhu? A co mě teda dorazilo totálně, tak ten fu*kup od strany 336, kdy vlastně dojde ke zdvojení textu a ten co tam má být, nikde není (jedná se o cca 30 stran).. jsem ráda, že jsem si knihu jen půjčila v knihovně, a s koupí jsem počkala, protože za tuhle cenu je to vážně mimořádně nedotažené.
Neuvěřitelně náročná kniha, která je však jako drogou. Po zamilování se do geniálního filmu, nešlo opomenout existenci knihy na našem trhu. Začnu negativy. Překladatel či sazba občas ujíždí na absolutně zvláštních věcech. Nikdy jsem neviděl tolik chyb v jednom textu. I v průměru třeba na 50 stránek. Bylo vidět, že kniha byla vydána ve spěchu. Dále opět spíše zevnějšková věc: rozumím, že kniha je bichle, ale natož, že jde o skvělé a velice čtivé dílo, tak vzít si knihu někam sebou je trest. Rozhodně bych raději uvítal knihu na necelých tisíc stránek v malém formátu (což si myslím, že určitě udělat šlo) než jako až městskou kroniku, co se pomalu nevejde do brašny. Celkově vzato jde za mě ovšem o jednu nejlepších knih, co jsem kdy četl. Je napsána a v podstatě i přeložena tak, že ať už čtete jakoukoliv pasáž, tak vás strhne a nemůžete se odlepit. Po dlou(uuuuuuuuuuuuuuuuu)hé době dílo, které je opravdová kvalita. Rád si ale počkám na další vydání, která opraví překlepy, tečky uprostřed vět atd.
Otec atomové bomby. Již tato tři slova stačí k tomu, aby se člověk nechal zlákat k přečtení životopisu Juliuse Roberta Oppenheimera. Zejména pokud se mu dostává tak vysokého hodnocení od čtenářů, a navzdory vysokému počtu stran. Přes obrovské množství zajímavých informací, které Kai Bird a J. Sherwin o Oppiem, jak si nechával říkat, nashromáždili, byl můj celkový dojem z knihy ambivalentní. Co kvituji, je podchycení okolností zahájení a průběhu projektu Manhattan, na jehož konci byla zničující neutronová bomba, jejíž účinky se prověřily na Hirošimě a Nagasaki, a následných debat a jednání o potřebě mezinárodní kontroly jaderného zbrojení, stejně jako etický rozměr celého projektu a jeho důsledků. Ten je neoddiskutovatelný, protože postoje zainteresovaných, stejně jako pasivně přihlížejících, se zásadní lišily a liší, stejně jako náhled na strategický význam duševního i fyzického vlastnictví tohoto smrtícího vynálezu. Neméně zásadní jsou politické preference a osobnostní předpoklady génia Oppenheimera.
Světonázor, židovský původ, sociální zázemí, politické preference, Intelekt i oblasti profesního zájmu - to vše zásadně ovlivnila doba, do které se Oppenheimer narodil. Další stránky jeho osobnosti pak jeho životní působení příhodně doplňují, nebo možná spíš komplikují. Je na místě se přiznat, že bych se bývala obešla bez celé řady informací ryze osobního rázu, ať už co do jeho sexuálního apetitu, rodičovských kvalit, osobnostních ambicí nebo průběžné nepochopitelné lavírování mezi zjevným příklonem ke komunismu a absurdním bušením se do prsou, že on nikdy nebyl členem strany, kterou nicméně finančně podporoval, podobně jako jeho bratr. Jako by to byl rozdíl... Z celého toho popisu života Oppieho jsem získala dojem, že vynález atomové bomby představoval v jeho úspěších a projevech (vědecké, filozofické, literární...) ten největší paradox. Pro mě tak nanejvýš rozporuplná postava (a nehájím tím stvoření atomovky, tu by tak jako tak nakonec někdo sestrojil), celkově poznání, které mi svým způsobem brání v potřebném respektu k velikosti intelektu této osobnosti nejenom jaderné fyziky. Vlastně jsem si nebyla velmi často jistá, zdali autoři chtějí Oppenheimerovi přitížit, nebo jej vyzvednout. Častěji to první, skoro bych řekla... Oppie pro mě zůstane - vedle otce atomové bomby - také promiskuitní bisexuál s afinitou k marxismu a uhranutý silou moci, kterou mu dávaly jeho funkce, ojedinělá osobnost a intelekt.