U Devíti draků a jedné ovce
Robert Fulghum
Opravář osudů série
< 2. díl >
Opravář osudů George Novak žije šťastným životem – má svou přítelkyni Luci Milenu i kamarády v hostinci U Devíti draků a jedné ovce, takže si na nudu rozhodně nemůže stěžovat. Na čistém nebi se ale začnou objevovat mráčky – Luci Milena má jiné představy o životě než George a tráví s ním čím dál méně času. Vtom se však objeví staří známí a rozehrají s Georgem hru, jakou by nečekal. To vše za zvuků kopyt kavalérie, dunění kanonů a drnkání ukulele. Vítejte U Devíti draků a jedné ovce!... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , ArgoOriginální název:
Nine Dragons and a Sheep, 2019
více info...
Přidat komentář
Pravda je, že první díl jsem nečetla. Tudíž mám k tomu neutrální postoj.
Rozhodně tento výtvor bych si asi fyzicky nepořídila do knihovničky
Skvěle napsané. Bylo mi sympatické, že se celá kniha odehrávala v Praze. Sice s americkým nádechem, ale přece jen v Praze. Super čtení.
Nesedlo mi to a určitě je to pro mě slabší než první díl.
Opravář neopravuje, vzruso z tajné služby je spíš komické než tajné. Nevím je to prostě zvláštní.
PS: Dost mě baví, jak se tu píše o Kafkovi. On je autorem mnohem více známým v cizině než v tuzemsku. Kdo z vás ví, jak se jmenuje hlavní hrdina Proměny?
Knížka je dost odlišná od obvyklých esejí autora. Některé postavy jsou zvláštní a některé situace až těžko uvěřitelné. Ale přesto se mi četla dobře a těším se na závěrečný díl.
Po prvním, pro mě rozpačitém prvním dílu, musím napsat, že mě druhý díl bavil víc. A že se těším a jsem zvědav, kam se osudy hlavních postav posunou ještě dál.
Hvězdičku navíc oproti prvnímu dílu dávám taky za to, že spoustou skrytých mouder v textu, mi kniha připomíná staré dobré fulghumovské eseje.
Kniha je jedním slovem: zvláštní. Fulghum je můj oblíbený autor,ale celá tato trilogie je velmi podivná. Postavy jsou zajímavé, zábavné, záhadné a čtenáře baví, ale po přečtení jsem taková rozpačitá. Nicméně, stejně jako u prvního dílu, oceňuji, že se děj odehrává v Praze.
Pro autora mám slabost, tak nemůžu jinak. I přesto, že to občas dřelo a i přes řadu hodně podivných postav dávám opět za plný počet.
Tak nějak nevím, co na to říct. Nějak se z toho vytratila Fulghumština. Zdá se mi, že lehkost, nadhled a nějaký filozofický přesah úplně zmizely. Třetí díl si asi stejné přečtu, nicméně už k němu nedokáži přistoupit s nadšením.
Já mám Fulghuma prostě ráda. Tenhle díl jsem přelouskla za jediný (dlouhý) večer a četlo se mi to dobře. Konec a události mu bezprostředně předcházející mi připadají, no... minimálně přitažené za vlasy, ale třeba se důvody dozvíme v posledním díle..
Baví mě autorův styl psaní, mám ráda jeho povídky, pohled na svět a věty k zamyšlení... Romány však nechápu :-( I když námět Opraváře osudů byl (asi) zajímavý, ale přesto jsem mu příliš neporozuměnla. Z druhého dílu byly mé pocity ještě rozporuplnější... Bohužel dočteno jen proto, že to pro mě je pan autor. Obávám se, že do dokončení této románové trilogie se spíše nepustím :-(
Mimo Třetího přání si ve Fulghumových knihách vždycky něco zajímavého najdu. Děj je děj, ale třeba nápisy na tabuli si žijí svým vlastním životem. Lehké a příjemné. A pár vět k zamyšlení.
Moje přání se nesplnilo. Už s prvním dílem této trilogie jsem měla problém. Přesto tenkrát autor dokázal uspokojit alespoň jednu z mých blíženkyň – tu Pravou. Proto jsem druhému dílu dala šanci. Bohužel tentokrát měla Levá tolik navrch, že Pravá neměla šanci.
Ani magično, ani realita. Ani svět fantazie, ani skutečnost. Ani kočka, ani pes. Divná změť lidí, prostředí a událostí, které skřípou jako písek mezi zuby. Hospodská špionáž? Obchod s bílým masem v „laskavém pojetí“? Rentiér, kartářka, kněz a řeznice jako kolegové Jamese Bonda? Absurdní. Navíc se i zde objevují stejné motivy jako ve Třetím přání.
Jedna hvězdička za hezký český překlad a jedna z úcty k autorovi. Třetí díl však (opět) číst nebudu.
Je to zvláštní proměna autora - skoro jako kdyby se probudil a zjistil, že se z něj stal brouk.
A vypořádá se s tím tak, že se chová jako brouk, baví ho to a současně zůstává tím laskavým Fulghumem.
PS: na zadní straně je obrázek RF s prvním dílem a na pozadí Hradčany. Můj syn vždy, když tu fotku vidí, tak na RF ukazuje a říká "Tsu, zsu", což jsem měla pocit, že je zvuk pro osla...ale netváří se, že mu rozumím. Tak nevim.