Oranžové blues
Lenka Lanczová
Příběh nabízí vzrušující četbu o problémech i velkých nadějích dnešních mladých lidí. Gymnazistka Marcela má nemalé starosti. Zrazena ve svých citech, zasažena zklamáním, sáhne po uklidňujících lécích. Netuší, že si zahrává s návykovými látkami a s nebezpečnou závislostí. Následují kritické dny a týdny: v rodině, ve škole, mezi přáteli...... celý text
Přidat komentář
Při dnešním pohledu na knihy této kategorie, které jsem hltala před 20 lety, se dnes neubráním úsměvu a podivením nad tím, že mě to tenkrát tak bavilo.
Marcela mi byla ze začátku dost nesympatická, ale postupem času jsem změnila názor. Čas strávený u tety a strýce jí sice nebyl příjemný, ale nakonec zjistila, že její příbuzní jsou vlastně fajn lidi. Bylo mi líto jejího rozchodu s Kryštofem, ale třeba se v budoucnu znovu sejdou...
I když jsem muž, tak jsem tu knihu četl, protože rád čtu a mám starší sestru, tak kniha zkrátka byla od ní vypůjčena. Hlavní postava je Marcela a podstatou děje je to, že musí jít dočasně bývat ke svým příbuzným na vesnici. Marcela je jedináček, ale nemíní se v novém bydlení nějak přizpůsobovat nebo omezovat, i když příbuzní mají tři děti. Chová se dost nafrněně, odmítá se jakkoli sblížit se sestřenicí Míšou a její partou, k tomu se přidá rozchod s přítelem, po něm sáhne po uklidňujících lécích a následně má i ve škole problémy. Posléze ale pozná, že život na vesnici není tak hrozný, sblíží se s partou lidí a také příjde na to, že teta není tak špatná, byť je dost zásadová a že je v mnoha věcech lepší, než její maminka.
Tato knížka patří mezi ty, které člověk snadno vytěsní. Marcela nebyla žádná velká osobnost, za to, jak jednala s nížanskou partou, bych jí dala za uši a za to, jak řešila své nešťastné lásky, také.
Nó ... že je pubertálně nevyrovnaná a hnusná na rodinu mi nepřekáželo ... spíš mi vadil přerod z měšťačky v nadšenkyni jezdectví a zcela závazně závažné hraní v Tyláčku - div. souboru anebo užívačku hospodských akciček s limoškou a tančením v kruhu (= párty typických devadesátek).
O tom, že se s ním vychrápe, jsem ani nepřemýšlela - bylo to jasný - ale že to bude zase pubertálně rozháraný už bylo fakt na ranu.
Ale za 4 hvězdy je to, že to nekončí sluníčkově lásečkově.
(trošku otázka: SPOILER :
z tety byla semetrika, co kluka seřvala a potrestala proto, že si večer nenachystal špejle do výtvarky - a najednou měla pochopení pro ranní kocovinu, nosila ožralům okurečky až do postele a ještě jim na podobné akce přála šťastnou cestu a vůůůůůůbec jim v tom nebránila...? prostě najednou príma ženská plná pochopení..?!)
KONEC.
Marcelka nafrněná fouňa .. rozjede apokaliptickou smršt kterou neumí ukočírovat , sáhne si na své dno a najednou se z ní stane poměrně rozumná a snad i normální holka která bohužel svým konáním příjde o svého prince .. no ani život není růžovej proč by měla být každá knížka že ..
Nebo jsem snad jedinná která má pocit že u Lanczové vždy 3-4 knížky na jedno brdo a pak bum a objeví se nálož jako tahle .. (knih je dohromady 61 ) ?
Četla jsem to už dávno, ale pamatuji, že to bylo docela zajímavé. A že se s ní ten kluk nakonec rozešel, byl asi reálný konec. Stejně si vzpomínám, že nebyl moc sympatickej.
Knihu jsem četla asi před 15 lety :-D a dodnes si pamatuju ten obal :-)! to se mi nestává, byla prostě dobrá. Nejsem si ale úplně jistá, jestli tuhle knihu dnešní mládež ocení stejně... pro mě to bylo tehdá "number one" :-)
Marcela byla těžce na ránu, teda aspoň dle mého názoru. Ale knížka se mi moc líbila, asi proto, že měla takový konec, jaký měla. Nečekala jsem to a to mě právě moc bavilo :)
Tahle knížka se mi strašně moc líbila. Líbila se mi proměna Marcely, z protivné a nafoukané se stala vcelku normální a rozumná holka. Hrozně mě zklamalo, že se Kryštof nakonec na Marcelu vykašlal a šel si za svým snem.
Knížka mě zasáhla dost hluboko. Byla nesmírně čtivá (v polovině knížky se zatím nestalo nic zásadního, přesto byl děj zajímavý). Četla jsem ji podruhé, věděla jsem, jak to dopadne, přesto jsem od třetí stránky před koncem brečela jak želva. Konec byl no… asi docela rychlý oproti tomu začátku. Rozhodně patří do první desítky mých oblíbenců. A nakonec… vlastně ten konec byl zvolen dobře. Nemám ráda přeslazený romány a ani v realitě všechno nekončí happy-endem. I když, pokaždé čtenář doufá v ten dobrý konec. No, tak snad do třetice :D
Velmi hezká kniha, hlavní hrdinka byla zajímavá a přiznám se, mě trošku podobná. Kniha má dost zvratů mohu doporučit.
Teď jsem dočetla a byla to moje první knížka od Lanczové. Co na ni říct? Jsem z těch dříve narozených, ale i přesto se mi dobře četla a dokázala jsem se vžít do role o 35 let mladších lidí, to myslím mluví za vše.
Kniha byla napínavá, i když jsem místy myslela, že Marcela hloupější být nemůže, celkový dojem je přesto parádní. Nejvíc obdivuju Kryštofa, který má pověst burana a přitom zase takový buran a bouřlivák není,
Ta knížka je skoro stejně stará jako já! Přesto se mi líbí. I když Marcela nebyla zrovna kladná hrdinka, dokonce mě dost štvala, jak se chovala k tetě a sestřenici. Ta rodina byla zase taková neuvěřitelně báječná, že mě taky štvala. Ale čte se to pěkně, ne?
Moje "pubertální četba," tedy kniha, po které už asi nesáhnu, ale jsem ráda, že jsem ji v té době četla.
Autorovy další knížky
2019 | Těžká noc |
2014 | Život na ostro |
2013 | Dvakrát dospělá |
1997 | Znamení Blíženců |
2009 | Pošeptej po větru |
Jedna z mých oblíbených knih - četla jsem ji několikrát a těším se, až si ji přečtu znovu :-)