Oříšky pro černého papouška
Jan Skácel
Bibliofilská edice s výrazným ilustračním doprovodem Kataríny Vavrové přináší zvukomalebná čtyřverší velkého českého básníka, jež původně vyšly v souboru "Naděje s bukovými křídly".
Přidat komentář
Milý dárek, který mě upřímně překvapil melancholickými ilustracemi Katariny Vávrové. Ráno mě potěší svým čtyřverším u kávy, před usnutím nalistuji jiné. Někdy podle čísla, jindy náhodně. Skácel je jedinečný tím, že v něm nacházím v různých životních obdobích jiné konotace.
46
to není obyčejné vejce
to z něho vyklubal se svět
a nikdo neví kdo je snesl
a kdy je snese naposled
48
maminko nejsi je to dávno
a my jsme malou chvíli zbyli
udělali jsme toho málo
a ani smrt jsme nezabili
68
nahým a bosým posléze
a oblečeným v cárech zlosti
ve chvíli čiré beztesknosti
zasteskne se nám po něze
„nejčistší ze všeho je lítost
je drahocenná je to křehká věc
v dobách kdy zlost se otelila
jak za polárním kruhem ledovec
den hněvu onen den kdy lítost
je nad míru a člověk není
než penízek zač nekoupíte
a cizí hanbou zmizerněný“
Stejnou formu (stovku čtyřverší) zvolil Jan Skácel už u sbírky Chyba broskví a měl jsem pocit, že to byla kniha – pochopitelně pouze v porovnání s jeho dalšími - spíš slabší. Ale „Oříšky pro černého papouška“ mě příjemně překvapily.
Atmosféra básní byla spíš zimní. Barevně laděna do černé a bílé. Víc o únavě životem než o radostech dětství a mládí. Také hodně introspektivní a bilancující.
A přírodní lyrika samozřejmě. Je jí zde méně než u Skácela jinde, ale stále je nádherná. Tak nádherná, že dokáže nadchnout i ty z nás, kteří žádné pohorky ve svém botníku nemají.
Autorovy další knížky
1965 | Smuténka |
2012 | Hodina mezi psem a vlkem |
1983 | Uspávanky |
2008 | Básně I |
2008 | Básně pro děti |
Nĕkteré veršíky moc krásné, jiné jsem vůbec nedokázala uchopit... Hvězdu navíc dávám za překrásné, snové ilustrace Kataríny Vavrové.
a vlastně ať je navždy po tvém
a na věky je vůle tvá
a život je když něco zbylo
a smrt když nic už nezbývá