Oslovení z tmy
Ladislav Fuks
https://www.databazeknih.cz/img/books/56_/56778/bmid_osloveni-z-tmy-mGs-56778.jpg
4
62
62
Novela s prvky záhady a tajemství, jejímž tématem je apokalyptická vize zániku světa po jaderné katastrofě. Román je vyprávěn chlapcem, umírajícím v rozvalinách rozbombardovaného města. Příběh je psán velmi obtížnou, náročnou formou. Kniha je fantastická atmosférou a časem příběhu: v době, kdy lidé pronikli na Mars, Venuši a Saturn, kdy v imaginárním válečnickém státě po strašlivém výbuchu vodíkové pumy hoří tisíce ohňů, město vylétlo do vzduchu, bylo rozmetáno v prach a lidé zešíleli, dochází v hořícím vesmíru k přeludnému setkání vysíleného chlapce Arjeha s jakýmsi člověkem v masce elegantního filosofa, který nevinného mámí svým věděním a nutí ho k přijetí podmínek, za něž jeho rodu slibuje štěstí a bezpracné bohatství. Sugestivní atmosféra knihy, osobitá umělecká metoda a úzkostlivá práce s jazykem, váha dialogu duše s ďáblem a posun k oblasti science-fiction násobí přitažlivost díla. Oslovení z tmy není snadná četba, ale je hlubokým zážitkem pro náročné čtenáře. Na jejím konci náhle pocítíme přesně to co u předchozích Fuksových prací: Jediná věc opravňuje naši existenci: být dárcem i příjemcem lidskosti.... celý text
Přidat komentář
Minimálně alespoň teď a tady, v tomhle bodě mého života - ale tak je to s každou knihou, načasování je všechno - ale je to strašně těžkopádné. Filozofování a mudrování, co přeskakuje tak nějak, zase, ping pong, konstantně se symbolizuje pod povrchem o věcech, co jdou mimo mě a ani mě příliš nezajímají. Obrazy, co jdou mimo mě. Přijde mi, že Fuks napsal knihu víc sám pro sebe, což jako spisovatel dokážu určitě respektovat a akceptovat, ne už ale tolik jako čtenář. Není to nic, co by u mě srazilo to, co si o Fuksovi myslím. Ale definitivně to nebyl můj šálek kávy a dost mě to minulo. Ilustrace a design slušné.
Opäť zaujímavé čítanie od Fuksa plné skvelých obrazov a myšlienok. Nemôžem povedať, že je to moja najobľúbenejšia kniha od neho, ale opäť je iná a predsa tam rukopis pána Fuksa cítiť je. Dĺžka mi prišla primeraná a nenudil som sa.
Ano, tohle je skutečný Ladislav Fuks. Buď vás to mine bez hlubšího zamyšlení nebo vás to vtáhne a donutí k přemýšlení, co by, kdyby...A to autor skutečně umí.
Tahle novela z roku 1972 slibuje v anotaci tak trochu sci-fi, ale aby bylo jasno, lety na jiný planety a další žánrový prvky se tu podobně jako u dalších Fuksovejch knih (Myši Natálie Mooshabrové, Příběh kriminálního rady) víceméně jen mihnou v nějaké té zmínce, ale jinak je na světě všechno při starým.
Fuks rozehrává svý oblíbený téma útisku, kterej postupně přechází ve veřejný mučení, vraždění a posléze i vyhlazování určité skupiny lidí. Jak něco takovýho probíhá, se dozvídáme ze vzpomínek chlapce, co nějak přežil jadernou zkázu svýho města, nebo snad celé Země, a teď v troskách během pomalýho umírání mluví se zvláštním člověkem, kterej se vydává za filozofa. Ten mu odhaluje možnost, jak by mohl pronásledovaný ušetřit utrpení, všechno ale samozřejmě má svou cenu.
Na zpracování základní myšlenky by stačila i kratší povídka, pečlivý rozvíjení téhle novely ale táhne Fuksův vybroušenej sloh, takže pokud vás jeho styl baví, určitě mu to mírný natahování rádi odpustíte. Spíš vás ještě bude mrzet, že se některýma věcma nezabýval o něco dýl. Pro zvědavce je tu ale o osm let mladší Obraz Martina Blaskowitze, kterej je vystavěnej dosti podobně, jen se neodehrává ve vzdálené budoucnosti při konci světa, ale vrací se k druhé světové válce.
Blahobyt to je tak báječná věc.Kouska toho klidu a nějaké té osobní spokojennosti a odvěké touhy po harmonii.K tomu není potřeba zas tak mnoho.
Blahobyt s vědomím,že stále tu budou ti zlý,příšery noci co nám chystají lepší svět s armádou bomb pod rouškou noci.Matička se rozlétne na krystalky,zkáza je na dosah.Prdlajs zkáza,nic se rozlítávat nebude,ono to bude tady dál,jen bez některých z nás.Takže si v klidu vychutnej idylu s mochitem a ždibánek máty v ruce pod kokosákem ovíván pavími pery.A až si mocipán s diktátorem budou v nějakém tom ujetém rozpoložení dělby moci,kouska toho blaho-bytu by se šikla i pro ně.A kdyby s tím mochitem se to nešiklo,třebas by se mohlo zašpásovat s tequilou,vo tom žádná:-)
L. Fuks se nezapře a jeho Oslovení z tmy je vlastně takový best of Fuks.To co ho provází celou tvorbou se tu sešlo snad ještě ve větší míře ve všech kombinacích zkázy,destrukce,zla,smutku,smrti,totálního zmaru,děsů a šílenství.No prostě optimismus a veselí,ideální četba na prosluněnou červencovou pláž někde takhle poblíž mořského toku ve stínu plážových paraplíček s chladivým mokem poblíž.
Na pokraji věků,v nekonečnu na konci světa.Neurčitá doba vzdáleného budoucna,snových výjevů vzpomínek,neskutečných tranzních vizí na pomezí smrti i za existence po ukončení bytí i absolutních posledních soudů,všemožných strastí v kulisách samotného armagedonu.Nezaměnitelným jazykem,komorním vyprávěním,niterným dialogem,nejednoduchým rukopisem nutícím číst mezi řádky při čekání na Mesiáše a snad i jeho spásu ?
Celé věky generací spoutány nepopsatelnou tesknou touhou po věčnosti.Bezbranní jsou věční i když bývají za čas zapomenuti.
Náročná, neskutečně smutná a trýznivá novela o umírajícím (nejspíše židovském) chlapci, který bojuje se vzpomínkami na období krutého zacházení, diskriminace a vyloučení ze společnosti.
Tato kniha není pro mě z tvorby L. Fukse tou nejbližší, ale možná, že se to ještě časem změní.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Spalovač mrtvol |
| 1985 | Pan Theodor Mundstock |
| 2004 | Myši Natálie Mooshabrové |
| 1975 | Příběh kriminálního rady |
| 1978 | Variace pro temnou strunu |
(audio) zaznam hlasu Ladislava Fukse, kde hovori o své knize "Oslovení z tmy" z roku 1971
https://nadcasove.blogspot.com/2020/07/2-x-knize-ladislava-fukse-osloveni-z.html?m=1