Osmý život (pro Brilku)
Nino Haratischwili
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428819/bmid_osmy-zivot-pro-brilku-N4O-428819.jpeg
5
581
581
Strhující rodinná sága provázená vůní čokolády se odehrává na pozadí celého dvacátého století, za gruzínskoruské války a v neklidném revolučním období. Gruzie, 1900: Vše začíná jako v pohádce. Prapradědeček si z cesty do Vídně přiváží recept na nejlepší horkou čokoládu na světě. Je hustá, „černá jako noc před bouří“ a naprosto neodolatelná. Její konzumace má ovšem tragické, nezřídka i smrtelné následky… Zděšený chocolatier, který stejně jako všichni Gruzínci věří na pohádky, záhy dospěje k přesvědčení, že na jeho lahodném nápoji spočívá kletba. Přesto však recept předá jako rodinné tajemství své nejstarší dceři Anastasii, která se bude k vaření čokolády během svého stoletého života opakovaně vracet. Německo, 2006: Anastasiina pravnučka Nica přerušila kontakt s rodinou a odstěhovala se do Berlína. V Gruzii právě probíhá občanská válka a její neteř Brilka, která se vydala na cestu na Západ, se odmítá vrátit do Tbilisi. Nica ji vyhledá a celý rodinný příběh jí vypráví. Horká čokoláda připravovaná podle staré rodinné receptury přináší po šest generací spásu i neštěstí…... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2020 , HostOriginální název:
Das achte Leben (Für Brilka), 2014
více info...
Přidat komentář
To jsem si teda dala! Hlídala jsem Brilku od chvíle, co jsem se dočetla, že má vyjít. Když jsem ji konečně ukořistila v knihovně, zjistila jsem, že je na ni tradiční délka výpůjčky fakt málo. Nakonec jsem si ji tedy musela koupit. Pak jsem u ní tři měsíce visela. A jo, stálo to za to. Ze všeho nejvíc oceňuji styl autorky a kvalitní překlad, věřím, že to nebylo ani pro jednu z žen jednoduché. Po tom všem je mi jasné, že to není knížka pro všechny. Někoho odradí délka, někoho právě mnou vyzdvihovaný styl, ale ti, kteří vytrvají, budou určitě nadšení tak, jako jsem nadšená teď já. Brilka mě po dlouhé době konečně řádně čtenářky nasytila!
Bylo to dlouhé, neuvěřitelné... Tolik příběhů v jedné knize, často hodně drsné...wow. Přesto se to četlo samo. Jen tedy po přečtení mi napadlo: Co to sakra bylo za rodinu???
Výtka za mě - často jsem netušila věk postav. Vzhledem k množství hrdinů jsem si roky narození nezapamatovala a vracet se stále zpátky nemožné...možná by pomohl rodokmen rodu.
PS: také jsem se nechala před prectenim trochu zmást a myslela, že to bude hodně o čokoládovně...historie, rodina, různí majitelé atd. ....takže, kdo teď napíše román o čokoládovně?????
Nedokážu nemilovat..
Četla jsem až neuctivě dlouho, ale stálo to za to. Na konci knihy jsem si nepamatovala, co bylo na začátku, ale nelituji.
Podstatnější je pod kůží silný zářez těžko popsatelných pocitů.
Jako řada dalších, i já to nedočetl. Vzdal jsem to asi v půlce. Ze začátku mě to docela bavilo, kvalitní jazyk, zajímavé prostředí Gruzie a Ruska na začátku krvavého komunismu. Ale pak se začala vtírat nuda, jakoby to šlo odnikud nikam, jakoby se autorka v tom množství postav sama ztratila, vlastně jen běžel v knize čas. Všechny postavy mega nesympatické. Zdálo se mi, že autorka má docela dobré stylistické schopnosti, občas používá takový vzletný jazyk a pak mi došlo, že to jsou ty části knihy, kdy jsem se nejvíce nudil a pak je všechny přeskakoval.
Myslím, že si autorka vzala s touto ságou na sebe příliš velké sousto.
První asi 2/3 se jeví hodně zdlouhavé, rozvláčné. Poslední třetina, tedy v podstatě od části, kdy vypravěčka přišla na svět, jakoby román chytil druhý dech. Čte se mnohem lépe, je poutavější. První část bych hodnotil 60-65%, druhou pak 75% a celkově při 70% dám 4*. Jde o zajímavé čtení, které bych ale v této podobě hodně zredukoval.
Kniha mě nejprve překvapila svým rozsahem, zatím jsem knihu o tolika stránkách nečetla. S hrdiny knihy jsem tudíž strávila poměrně dlouhé časové období a po přečtení mě začali chybět. Kniha je poučná díky popisu historických událostí v Rusku, Sovětském svazu, Gruzii v propojení s životy několika generací jedné gruzínské rodiny. Autorka píše čtivě a poutavě, je zde dostatek prostoru na vystižení charakterů jednotlivých postav a jejich vzájemných vztahů. Chvílemi působí příběh trochu chmurně, protože rodinu potkávají často tragické situace. Závěr knihy mě dojal, dává naději pro poslední generaci...pro Brilku
Ach, moje milá Brilko ! Tolik jsem se na tebe těšila, tolik jsem čekala, vyhlížela tě, jsi má vytoužená a očekávaná. A když jsem tě potom držela v rukou, docela si mě polekala, tolik stran a taková tloušťka slibovala něco mimořádného, výjimečného a já se nespletla, Brilko. Vůbec ne. Nemohu se s tebou rozloučit a chtěla bych číst dál. Chtěla bych tě znovu potkat, něco tak krásného, tolik neuvěřitelných slov a vět, tolik nádhery a krásy, smutku a bolesti, ŽIVOTA.
Už jenom pár okamžiků a najdeme se, Brilko.
Umřít - na tom nic nového není,
ani žít však není novější. (Jesenin)
Četla jsem týden a při čtení ani nedýchala...
Uf, to se mu ulevilo... Opět (letos už podruhé)jsem se nechala nachytat na lákavou anotaci, ale očekávání se nenaplnilo.Přitom skořápka je fajn -zajimavé historické okolnosti, příběh podaný z více perspektiv-ale oříšek vevnitř nechutná vůbec příjemně:-(Tolik neštěstí,smrti a negativních emocí najednou je i na zkušenou čtenářku literatury z období holokaustu moc.Mockrát jsem měla chuť knížku znechuceně odhodit, ale je půjčená a navíc tak tlustá, že by se jí při dopadu určitě poškodila vazba,tak jsem ji radši dočetla, ale vracet se k ní nehodlám a doporučit ji taky nemůžu....
Genialne, putave, uzasne rozpravanie rodinnej sagy v kontexte ruskej historie. PERFEKTNE!
Nádherná kniha, za mě jedna z nejlepších knih, co jsem letos četla. Rodinná sága, která nás provází celým stoletím. Krásně jsem se orientovala v postavách a kniha je nepsaná opravdu čtivě
Na románu není navzdory hype vůbec nic strhujícího. Je to jen ukrutná nuda. Nedočteno.
Plnotučný, čtivý román napsaný krásným literárním jazykem. Obsahuje příběhy, z nichž by jistě šly napsat tři, čtyři samostatné romány, přesto se díky lineárnímu vyprávění v postavách ani ději neztrácíte. První část mě díky zajímavějšímu historickému pozadí bavila víc.
Přečtena třetina za dlouhou dobu. Možná trochu doplatila na obří rozměry, protože na místech, kde nyní nějčastěji čtu (cestou do a z práce a ve vaně), se jednoduše číst nedá. Kdyby to byla opravdu strhující rodinná sága, jak láká anotace, nepustila by mě. Ale já úplně zapomínala, že mi leží na nočním stolku, nechyběly mi postavy, nebála jsem se o ně, bylo mi jedno, co bude dál. Motiv čokolády byl nefunkční, manýra k ničemu. Odvíjely se přede mnou bouřlivé dějiny a bombastické osobní tragédie, ale ne opravdový život. Proč bych měla pokračovat?
Tak...jak jen začít.
Prvně se musím přiznat, že jsem nedočetla. Přečteno cca 650 z 860 stran. Touha dovědět se, jak to skončí se s každou další stránkou naprosto vytrácela. Ne snad proto, že by kniha byla nezajimavá nebo se špatně četla, jen prostě byla/kniha je! hrozně obsáhlá. Možná kdyby byla rozdělena do aspoň dvou, tří na sobě navazujících svazků.
Pohnuté osudy jedné rodiny se natolik proplétaly, že jsem se časem začala ztrácet, kdo je a není čí dcera, syn, snacha, přítelkyně, otec?
Co mě ale na celé knize mrzelo nejvíce byla ona čokoláda. Z anotace jsem čekala dokonalý příběh jakésiho rodinného podniku s dlouholetou tradicí, který se vlivem dějin, válek a okolností snaží udržet si svou dobrou značku a prestiž. A v podstatě tam šlo, jen o jakousí hrozně "tajnou" směsici ingrediencí, na kterou si jakoby náhodou občas autorka vzpomněla.
I tu 3/4 knihy hodnotím velmi kladně. Jen mi prostě nějak ta třičtvrtina knihy stačila.
No... první třetina knihy mně přišla velmi dobrá, škoda, že zde nekončila. Postupně klesala úroveň autorčina psaní, ale hlavně i uvěřitelnost životních příběhů toho velkého množství lidí o kterých píše. Přišlo mně, že se snaží programově a za každou cenu šokovat . Úplně všichni zde mají tragické, většinou tragicky nenormální životy a často nesmyslné. I téma čokolády působilo přitažené za vlasy. Takže na stránce 650 už jsem ztratila trpělivost a chuť vědět, co bude dál. Knihu jsem odložila..... čekala jsem vyšší úroveň.
Tato kniha byla vyzvou - nikdy jsem tak obsahle dilo necetla :-). Kniha se cetla velmi dobre, byla zajimava, srozumitelna... Moc zajimavy pribeh jedne rodiny... Trosicku mi vadilo, ze v knize bylo spoustu historie, ale to je moje chyba, ze ja se uplne v historii nevyzivam :-). Presto si kniha zaslouzi 5 hvezdicek, dala bych i vice, kdyby to bylo mozne :)
No teda, tys mi dala zabrat, Brilko. :-) Četla jsem to snad víc než měsíc? Což je na mě dost, ovšem v době domácí výuky a podobných radostí na druhou stranu nebylo na čtení tolik času a energie.
Ten příběh je skvělý, jedno století a celá Evropa na pozadí osmi generací jedné rodiny Džašiů. Silné osudy, svévůle režimu, krutost, bezmoc, politika versus obyčejný život "malého" člověka... a přitom tak plastické postavy. Nejvíc jsem si oblíbila asi Stasii a největší (a nejsmutnější) veletoče pro mě předvedl Kosťa. Úplně to vidím jako krásný seriál, ta sága si o zfilmování přímo říká.
Jediné, s čím jsem bojovala, byla samotná délka knihy. Bohužel mám paměť jako prvok a někde ve třičtvrtě jsem občas marně vzpomínala, co bylo na začátku u prapradědečka, slavného výrobce prokleté čokolády... nicméně pět hvězd si kniha právem zaslouží.
Tohle byla jízda. Víc než sto let sovětsko-rusko-gruzínských dějin z pohledu šesti generací gruzínské rodiny Džašiů, která je jednou na výsluní společnosti, podruhé se propadne do žumpy komunismu nebo nacismu. Kosťa jako symbol zlovolnosti a despotismu režimu, na druhé straně Brilka jako symbol naděje do budoucnosti. Nechápu, jak někdo tak mladý dokázal obsáhnout všechno, co tato doba přinesla a odnesla, a ještě k tomu perfektně propracovat jednotlivé charaktery postav. Dokonalé! Za mě víc než 100 %.
Štítky knihy
stalinismus 20. století německá literatura Německo tajemství Sovětský svaz Gruzie ságy historické rományAutorovy další knížky
| 2020 |  Osmý život (pro Brilku) |
| 2022 | Kočka a Generál |
| 2023 | Chybějící světlo |
| 2022 |  Môj nežný blíženec |
Mám rada takéto nenápadné opakovanie hodín dejepisu v próze. Tragédia (moc dôvodov na úsmev v knihe nie je) rodiny Džašiových poprepletaná dejinnými udalosťami Ruska a Gruzínska je pomerne návykový, pomaly plynúci príbeh, ktorému občasné prekombinované dejové zvraty odpúšťam. A kľudne si túto bichľu ešte raz niekedy prečítam.