Osobní asistentka
Renée Knight
Od prvního dne je osobní asistentce Miny Appletonové jasné, co se od ní čeká. Absolutní diskrétnost. Dvacet let je Christine oddaná služebnice a tichý svědek všeho, co se v Minině životě děje. Den za dnem, rok za rokem tu Christine byla, neviditelná – sledovala, poslouchala a veškerá tajemství udržovala v bezpečí. Místo odměny se ale dočká kruté nespravedlnosti. Ovšem tak vytrvalou ženu, jako je Christine, není radno podceňovat.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2020 , Ikar (ČR)Originální název:
The Secretary, 2019
více info...
Přidat komentář
Kniha byla psaná velmi čtivě, bavila mě od samého začátku a nebýt závěru, který jsem si přečetla dvakrát, zda opravdu??, dala bych těch hvězdiček třeba i deset, kdyby to šlo.
V příběhu se prolínají dvě časové linky - minulost a současnost (hlavní postava vypráví zpětně celý svůj příběh) - což považuji za hlavní klad této knihy, protože jako čtenáři můžeme být u veškerého dění, sledovat to pěkně od začátku přímo z první řady. Už od samého začátku mi bohužel byla Christine - osobní asistentka - pěkně nesympatická a ani k žádné jiné postavě se mi nepodařilo vytvořit si nějaký vztah, což je rozhodně škoda. Pořád jsem čekala, kdy přijde ten zlom, kdy se všechno začne vyvíjet jiným směrem, kdy se dočkáme toho parádního thrilleru. Jako nemohu říct, že by se tam neděla nejrůznější zvěrstva, ale chybělo mi tam to správné napětí. Samotný konec mě také příliš nenadchnul - po tom všem jsem sice neměla nejmenší tušení, jak to proboha může skončit, ale toto mě nijak neoslnilo. V závěru Osobní asistentku považuji za průměrnou knihu, kterou jsem zvládla přečíst za jedno odpoledne, ale nejspíš se k ní nikdy nevrátím.
Námět knihy nebyl nikterak špatný, závěr by byl dokonce zdařilý, ale vůbec mě nezaujal ten zdlouhavý styl vyprávění. Dvě třetiny knihy se vůbec nic nedělo, poslední stránky už to zachránit nemohly. K přečtení úplně nedoporučuji.
Upřímně si musím přiznat, že ačkoli se kniha dobře četla, byla o ničem a nebo jsem jí špatně pochopila, to netuším. Určitě se nejedná o thriller, ale o vhled do myšlení dvou žen. Na přebálce knihy stojí, že sekretářka může být nebezpečná, no ale Christina byla nebezpečná především sobě. Jediný závěr knihy bych označila za zajímavý, byť ne uvěřitelný. A to Dokonalý cizinec byl skutečně výborný. Ne,toto mě zklamalo a dočetla jsem s přemáháním.
Kniha byla fajn, možná jsem čekal trochu něco jiného, ale jo, za mě dobrý! Koupě určitě nelituju.
Přečetla jsem asi do 1/3 knihy, do zbývajících kapitol jsem jen nahlédla, děj i konec mě zcela přestal zajímat. Neuvěřitelné, co je dnes označeno jako bestseller. Naprosto neodpovídající zařazení (Thriller), spíše jde o pokus o psychologický román, hlavní postava k neuvěření hloupá, čtení bylo utrpení, škoda času. Tohle se vůbec nepovedlo.
Kniha mne bavila, nazvala bych ji psychologickým románem a nemám co ji vytknout. Oddech od všemožných vražd a násilí.
Muzu dat jen 3*. Kniha se mi cetla hůř i přes krátké kapitoly. Christine mi prisla úplně hloupá a jakoby byla jen stroj co plní rozkazy a nad ničím nepremysli. Mina zas úplně sebestredna a zahledena do sebe. Konec mi přišel úplně nerealni. No od světového bestselleru to ma pro mne hodně daleko.
Prvnich sto stran nuda, pak zdlouhave liceni soudniho procesu, az konec knihy me nadch a donutil premyslet, ale kratke kapitoly se dobre cetly, kniha o tom, ze dulezitejsi je rodina nez oddanost v praci.
Za mě supr, já jsem fanda takových pomalu plynoucích příběhů. To napětí tam bylo, ale negradovalo, sílilo hooodně pozvolna. Paráda.
Čtivé ale ... Nic moc. Thrillerem bych to opravdu nenazvala. Chybělo napětí , spád, zápletka.
Knihu jsem dočetla, jelikož nerada odkládám nedočtené knížky, ale nijak zvlášť mě nebavila - až snad ten konec začal být zajímavý, 3/4 spíš uspávala
Je mi líto, ale po dočtení této knihy nemůžu říci, že bych měla pozitivní pocity. Kniha pro mne byla, stejně jako po řadu dalších čtenářů, spíše zklamáním. Měla jsem velká očekávání. Protože co si budeme povídat, osobní asistentka může opravdu být nebezpečná, ale tohle... tohle mi přišlo nudné, táhlé, bez energie, bez spádu, bez napětí. Je mi líto, ale dvě hvězdičky knize dávám spíše za snahu.
Za mě celkem zklamání. Ano taky mi to připomínalo knihu Ďábel nosí Pradu a ta mě taky nebavila.
Po Dokonalém cizinci jsem čekala, že bude Osobní asistentka stejná pecka a jaké zklamání přišlo se nedá ani slovy popsat. Detektivka? Ani náhodou. Thriller? No jen tak tak.
Přestože kniha se zabývá poměrně zajímavým tématem, autorka ho neuchopila příliš dobře a já nechápala tu slepou oddanost asistentky k někomu tak povrchnímu jako byla Mina. PO celou dobu čtení jsem měla před očima film Ďábel nosí Pradu a přestože film se mi docela líbí, zde ta chemie nenastala.
Poměrně krátká kniha, která přestože se velmi rychle čte, nechápu proč se tak dlouho natahovala. Dle mého 230 stran by úplně stačilo, protože pak mi přišla kniha o ničem.
Ne, že by to bylo vyloženě špatné, ale je to průměrná kniha, na kterou velmi rychle zase zapomenu..
Od knihy jsem nic moc neočekávala a bohužel jsem se nemýlila. To "nic" rozhodně převažuje ;-)
Není to thriller, spíš hodně jednoduché psychologické drama. Příběh nemá spád, dlouho chybí pořádná zápletka a zajímavý děj, napětí je nulové. Je to slabší příběh o tom, kterak nezdravě oddaná osobní asistentka, která si prací zničila i rodinu, k rozumu přišla a vymyslela, jak všechno "napravit"... Závěr by dělal velkou čest každému béčkovému filmu.
Předchozí kniha autorky byla lepší, tato se nepovedla.
Kniha byla opravdu slabá a o ničem...Možná posledních 50stran...Jelikož knížky neodkladam dočetla jsem ji...
Před touto knihou jsem četla akčnější a svižnější thrillery, takže nemohu dát pět hvězdiček, rozjíždělo se to pomalu,ale konec byl překvapivý. Nebylo mi líto ani jedné z nich, protože, jejich postavy nebyly ničím sympatické, spíš naopak.. Hlavni hrdinka nezklamala ani na konci, kdy opět myslela jen na sebe....
Za mě tentokrát nic moc, Dokonalý cizinec se mi líbil víc. Polovinu knihy mi Christina lezla na nervy, coby naivní loutka, která udělá, co se jí řekne a v druhé polovině zase tou neuvěřitelnou drzostí a chladnokrevností. Sama sobě zničila život i rodinu neochvějnou loajalitou, kterou chovala k práci a svou zaslepeností. Příšerná matka i člověk, vůbec mi jí nebylo líto. :-D
Celkově však knize chybí spád a celé to vyznívá jako jedna velká nuda.
Neočekávejte od knihy žádný úderný thriller - je to spíše rozvláčnější příběh o tom, že by si měl člověk vždycky hlídat hranice, že by si měl naplňovat touhy a sny, hýčkat a posilovat své sebevědomí. A také o tom, že nejvyšší imperativ je vlastní rodina.
A závěr - tak sice rádoby překvapivý, ale asi jediný možný :-)