Osobní asistentka
Renée Knight
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/419873/bmid_osobni-asistentka-eze-419873.jpg
3
255
255
Od prvního dne je osobní asistentce Miny Appletonové jasné, co se od ní čeká. Absolutní diskrétnost. Dvacet let je Christine oddaná služebnice a tichý svědek všeho, co se v Minině životě děje. Den za dnem, rok za rokem tu Christine byla, neviditelná – sledovala, poslouchala a veškerá tajemství udržovala v bezpečí. Místo odměny se ale dočká kruté nespravedlnosti. Ovšem tak vytrvalou ženu, jako je Christine, není radno podceňovat.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2020 , Ikar (ČR)Originální název:
The Secretary, 2019
více info...
Přidat komentář
Neobvyklá a jedinečná kniha o zvláštní ženě posedlé svou prací. Hlavní postava - sekretářka Christine se zaměřuje ve svém životě primárně na pracovní výkon. Je se sebou velmi spokojena a zaměstnání osobní asistentky televizní kuchařské hvězdy Miny Appletonové jí přináší maximální uspokojení. Christine neváhá lhát kvůli své ikonické obdivované zaměstnavatelce u soudu. V průběhu procesu však přichází konečně střet s realitou a asistentka vidí, jak jí vnímají kolegové a i sama šéfová... Mrazivé prozření, které vede k závěru v režii Christiny, která se rozhodne převzít situaci pod kontrolu po svém...tak nějak psychopaticky...
Christine pracovala pro podnikatelku Minu Appletonovou jako její osobní asistentka dlouhých dvacet let. Byla jí po ruce prakticky dvacet čtyři hodin denně sedm dní v týdnu. Přišla o svůj osobní i rodinný život. Své práci a Mině se přesto oddaně věnovala a měla pocit, že je to tak správně. Až realita všedního dne jí otevřela oči a ona si uvědomila, co za člověka Mina je a jakého udělala z ní. Existuje ještě nějaká možnost jak to napravit? Ta, většinou neviditelná osoba v místnosti, možná má pár trumfů v rukávu.
Kniha je psaná v er formě, částečně retrospektivním stylem vyprávění. Ač je kniha zařazená do žánru thriller, úplně mi to nepřišlo. Možná bych doplnila přídomek psychologický, ale spíš jen hodně lehce. Kniha se četla dobře, ale pořádně mě začala zajímat až od druhé poloviny.
První polovina na mě působila zbytečně zrychleně. Christine se ve vzpomínkách vracela k tomu, co všechno zažila v posledních dvaceti letech, ať už v tom pracovním nebo soukromém životě, ale vše bylo popsáno hodně povrchově. Navíc jsem měla často chaos v tom, kdy Christine vzpomíná na minulost, kolik je jí třeba let, a kdy jsme se zase vrátili do současnosti. K postavám jsem si nedokázala vytvořit vztah, pochopit, jak mohla Christine vyměnit rodinu za práci, nebo proč bych měla Minu nesnášet za to, jak se ke Christine chovala, jak ji využívala ve svůj prospěch.
Vše začalo dávat smysl, až v částech se soudním jednání, kdy se příběh konečně nějak rozběhnul a díky spoustě svědků obhajoby nebo obžaloby se postavy začaly formovat. To mě opravdu bavilo. I když i tam bylo pár momentů, které mi nepřišly zrovna reálné. Nevěřím tomu, že obžalovaný u soudu by si mohl poznámky zapisovat do notebooku.
Závěr jsem čekala úplně jiný, ale jak to nakonec skončilo, bylo logickým vyústěním. Došlo k osvobození a potrestání zároveň. Pokud v thrillerech nemáte načteno, možná by vám tato kniha pro začátek mohla sednout.
Nebylo to úplně dle mého očekávání. Začátek byl slíbený, ale čím víc jsem se blížila ke konci, akorát jsem byla naštvaná, z toho jak se to vyvinulo.
Na tuto knihu jsem se velmi těšila, anotace vypadala velmi zajímavě, ale poté jsem bohužel pochopila, proč má kniha takto nízké hodnocení.
Zhruba polovinu knihy jsem se docela nudila, druhá polovina už mě bavila více, najednou mi stránky utíkaly pod prsty a jak jsem se s první části trápila, tak zbytek jsem dala téměř na jeden zátah. Což je ale jen dobře, protože být celá kniha taková jako začátek, tak bych knihu pravděpodobně nedočetla. Ostatně nečíst knihu ve štafetě, tak bych se s ní asi ani tak dlouho netrápila a odložila bych ji dříve, než se příběh rozjel. Na druhou stranu bych zase o tolik nepřišla.
Druhá polovina už mě bavila více a byla jsem tedy zvědavá, jak celý příběh dopadne. Nedokázala jsem si oblíbit ani jednu z hlavních postav, a i proto mě příběh nechával poněkud chladnou. Vůbec si nedovedu představit, že bych se chovala jako Christina a celou dobu jsem čekala, zda se její chování nějak změní.
Bavilo mě střídání současnosti a „minulosti“ a byla jsem zvědavá, jak teda vše bylo a jak to dopadne. Bohužel ani konec mě úplně nenadchl, a přestože jsem se na knihu hodně těšila, tak nakonec jsem byla zklamaná.
Hodnocení 2,75*/5*
Trochu déle trvalo než jsem se začetla, ale pak to šlo rychle.Uplně si neumím představit někoho kdo by dal přednost práci před rodinou.
Musím dát slabý průměr.
Nedokážu si představit že bych práci postavila výš než svou rodinu.
Nudilo mě to.
Dokonalý cizinec byl mnohem lepší. Tato kniha byla slabší i když konec byl nečekaný za to dávám jednu hvězdu navíc.
Nejdříve jsem se nemohla začíst, ale potom se to rozjelo a začalo mě to bavit. Konec nečekaný....
Jak slepá oddanost dokáže člověku změnit život. Kniha se četla docela dobře, jen z některých intrik se zvedal žaludek.
Nemůžu říct, že by se mi kniha špatně četla, ale rozhodně jsem od ní čekala více. Konec dost nereálný...
(SPOILER) Vlastně dost smutné. Dobře se to četlo, ale tak nějak celé směřovalo k dosti psychopatickému konci, který už nepřekvapil.
Líbil se mi popis osobní asistentky/sekretářky - nenápadná šedá myš, na které stojí všechno. Ví o všem co se ve firmě děje, je pravou rukou své šéfové, udržuje tajemství, peče jejím dětem koláčky a jiné soukromé věci. Postupně se její práce stane celým jejím životem. Do doby než dojde na soud a všechno se sesype... Konec byl dost nereálný a děsivý. Možná by byl zajímavý epilog - jak to vlastně dopadlo a zda vyšlo všechno podle plánu.
"Christině bych svěřila vlastní život. I životy svých dětí. Mám Christinu moc ráda - je to někdo, komu věřím."
"Jak snadno pak člověk zapomene, že jsou mezi námi lidé, kteří vedou svůj život, aniž se musí pořád tlačit dopředu, Christine Butherová je jedním z nich. Je to obyčejná žena pocházející ze skromných poměrů, tichá a pokorná, svůj život vede příkladným způsobem. Je tragédie... je tragédie, že takhle slušná, laskavá žena se ocitla před soudem. Je to zrůdné překroucení spravedlnosti."
"Na světe by mělo být víc takových Christin Butcherových. Je to spořádaná žena, která se ocitla uprostřed smršti obvinění a falešných a nepodložených nařčení, a to jen proot, že dělala svou práci."
"Jako kdyby tě celé ty roky držela v zajetí a vymývala ti mozek."
Líbilo se mi, jak byla v knize vykreslená osobnost té asistentky...takový divno-psycho člověk. Závěr se mi až tak moc nelíbil, ale asi byl reálný. Nikdo nevíme, co se rodí v hlavách takových lidí.
Ďábel nosí Pradu mi to nepřipomínalo ani trochu, ale zase je fakt, že knihu jsem nečetla. Viděla jsem jen film, a ten, dle mého, vůbec podobný tomuto příběhu nebyl.
(SPOILER) Napriek tomu, že sa kniha niesla pokľudným tempom od začiatku do konca, som sa k nej každý večer rada vracala. S prácou asistentky mám dlhoročné skúsenosti, aj keď zďaleka nie v takejto extrémnej podobe. Oddanosť a loajalita hraničiaca s posadnutosťou, povýšenie práce nad rodinu a súkromie, nutnosť mať všetko pod kontrolou a k tomu puntičkárska šéfka bez chrbtovej kosti, ktorá sa celý život pretvaruje a hrá karty len s tými, ktorých momentálne potrebuje. Christine som celú knihu ľutovala, občas by som ju prefackovala, miestami som pred ňou smekala klobúk a na konci som jej fandila. A že ten koniec vymyslela dobre (čo sa Miny týka), bohužiaľ nie ako matka, tu definitívne zlyhala.
Kniha mě bavila. Dvě hrdinky a ani k jedné není možné cítit sympatie. Autorka ukazuje důležitou práci těch, které nejsou ve světě velkého obchodu vidět. Možná, že jsou tyto "druhé ruce" úspěšných dobře zaplaceny za jejich loajalitu a výkonnost, ale přesto nikdy nedostanou možnost vystoupit ze svého stínu. Nikdy???
Opravdu zvláštní a uchylny vztah hlavnich postav. Jestli se něco takového mohlo stát ve skutečnosti, to si nedokážu vůbec představit. Rozhodně čtivost této knize upřít nemohu. Četla se opravdu dobře, dej ubihal a za chvíli byl konec. Ale něco tomu pro mě chybělo.
A tohle bylo další mé zklamání. Jak jsem zvyklá, že mám dobrou ruku, co se čtení týče, tak tady mi to hoooodně uhlo. Tahle knížka mi přišla absolutně nezáživná, pořád jsem čekala, až se ten děj rozjede a ono prostě nic. Ale vůbec nic. Ani bych tohle čtení nezařadila do thrillerů, prostě ne. Dočetla jsem to asi cca do čtvrt knihy.