Ostende 1936 - Léto jednoho přátelství
Volker Weidermann
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/234677/mid_ostende-1936-leto-jednoho-pratelstv-234677.jpg
4
57
57
Belgické přímořské letovisko s celou svou historií a vznešeností je místem, kde se sejdou ti, kdo už v nacistickém Německu nemají domov: zakázaní básníci Stefan Zweig, Joseph Roth, Irmgard Keunová, Kisch a Toller, Koestler a Kesten. Volker Weidermann vypráví o jejich nadějích, lásce, zoufalství — a o tom, co se stalo s jejich životy. Stefan Zweig přicestoval se svou milovanou Lotte a psacím strojem. Joseph Roth přijíždí navzdory zákazu alkoholu psát a trávit dovolenou se svým nejlepším přítelem. Naposledy se také zamiluje — do Irmgard Keunové, která se jen chtěla dostat pryč ze země paličů knih. Láska mezi Rothem a mladou vášnivou Keunovou je stejně překvapivá, jako je přátelství mezi milionářem Zweigem a zkušeným alkoholikem Rothem bizarní. A do Ostende dorazí další spisovatelé. Slunce, moře, pití — mohla by to být stejně dobře dovolená s přáteli. Byla by, kdyby se politická situace denně nezhoršovala, kdyby nebyli sledováni, kdyby jejich knihy nebyly zakázané a kdyby neztratili svou vlast. Jsou básníky na útěku, spisovateli v exilu. Volker Weidermann s přesností a postřehem vypráví podmanivý příběh léta krátce před začátkem druhé světové války, kdy se Zweig, Roth a Keunová sešli, aby oslavili život, jak to dokážou jen lidé bez naděje.... celý text
Přidat komentář
Poslední společné léto exilové komunity spisovatelů v belgickém přímořském městečku. Dny zastavení před tím, než se cesty všech rozběhnou různými směry, vzpomínky a "klípky" o dalších exulantech, kteří zde nejsou. Speciální zaostření na nesourodé přátelství spořádaného, úspěšného snoba S.Zweiga, který se, zprvu ne zvlášť ochotně, pokouší o záchranu svého nadaného mladšího kolegy J.Rotha před jeho sebedestruktivní cestou k osobnímu i profesnímu dnu...
Autor věnoval hodně času vykreslení jejich životních cest až do onoho setkání, jejich odlišností (ať už co do původu a postavení, tak povah) ... ale jeho sympatie myslím v knize jasně prosvítají v Rothův prospěch, s čímž se mi ovšem nepodařilo až tak ztotožnit.
Melancholická atmosféra setkání, o kterém tušíme, že může být poslední, i předzvěstí toho, k čemu se schyluje (a jak asi většina čtenářů ví, také k tomu dojde). Ale možná díky tomu, že autor do beletristického příběhu použil jen fakta a dochované záznamy rozhovorů či dopisů, to stále zůstává jakoby v rovině dokumentu, nikoli románu s jeho schopností vtáhnout čtenáře hluboko do světa svých postav.
Pro mne navíc zajímavý doplněk k nedávno přečteným pamětem S.Zweiga Svět včerejška...prosvětlující lépe ty pasáže jeho autobiografie, kde jsem měla pocit, že autor kolem nich trochu neochotně krouží oklikou nebo se obhajuje.
Melancholické čtení. V létě 1936 se v přímořském letovisku Ostende setkali mnozí spisovatelé, básníci a novináři, kteří utekli z vlasti před nacismem. Pozornost se soustředí hlavně na přátelství dvou rakouských Židů, avšak s úplně odlišným původem i životním osudem. Stefan Zweig je bohatý vídeňský Žid, opěvovaný za své historické romány, zatímco Joseph Roth je východní Žid z haličského pohraničí, má prázdné kapsy a své deprese utápí v kořalce. Nikdy se nesmířil s koncem monarchie ani duševní chorobou své ženy a své nejlepší knihy vydal krátce předtím, než je nacisté zakázali vydávat. Nesnáší moře ani slunce, působí jako „smutný tuleň, který zabloudil na souš“ a v nejtemnějším koutě kavárny Flora celé dny píše a píše. Zweig s Rothem u moře klábosí a popíjejí i s dalšími exulanty jako Egon Erwin Kisch, Hermann Kesten nebo mladá německá spisovatelka Irmgard Keunová, která se poněkud nepravděpodobně stane poslední láskou a múzou toho „krále mrzoutů, nadávek a nenávisti“. Bylo to takové poslední léto v předvečer konce světa, které ještě dalo vzpomenout na staré časy, i když bezstarostnost už byla ta tam. Mnoho exulantů za sebou nechalo rodiny a finančně strádali, hlavně je ale znepokojovala zhoršující se politická situace na kontinentu – začala španělská občanská válka a Hitler se radoval z triumfu své propagandy během olympiády v Berlíně. Na hrozící nebezpečí vzestupu nacismu šokujícím způsobem upozornil slovenský židovský novinář Štefan Lux, který se zastřelil přímo na zasedání Společnosti národů v Ženevě… Po odjezdu z Ostende už nic nebylo jako dříve. Rok a půl na to přestala vlast obou spisovatelů po anšlusu existovat a její obnovy už se nedožili, sami už se pořádně ani nesetkali. (9/10)
Příjemné překvapení, tahle kniha mě hodně bavila ačkoliv jsem od ní nic nečekal a začal ji číst jen kvůli Výzvě. Svědectví o přátelství dvou spisovatelů, Stefana Zweiga a Josepha Rotha které započalo na plážích a barech v Ostende, kam oba utíkají před fašismem a kde s hrůzou sledují jeho rozmach koncem 30. let napříč Evropou. Žal nad touto situací řeší částečně psaním a alkoholem, Roth později už jenom pitím, které se mu stane nakonec osudným, zatímco Zweig odjíždí do Jižní Ameriky.
Tak malá a tak úžasná! Dokazuje, že kvalitní příběh nepotřebuje moc stránek. Okouzlil mě jazyk i způsob vyprávění, tak jednoduché a přece vnímáte a cítíte všechno. Uvědomujete si tu tíži vyhnanství a vykořenění (pro Rotha vlastně několikanásobné). Fascinující vztah Zweiga a Rotha. K téhle knížce se budu vracet.
Výborná kniha, která mi osobně přirostla k srdci více než "1913". Je méně encyklopedická a autor dá čtenáři možnost utvořit si k postavám hlubší vztah.
Naprosto uchvácen. Tak jedině můžu komentovat tento titul. Kniha, kterou jsem dva dny nepustil z ruky i mysli. Úžasný příběh o osudech literárních vyhnanců - emigrantů, z nacistického Německa, především S. Zweiga a J. Rotha, a jejich setkání v malém belgickém městečku Ostende. Poetickým, až básnickým jazykem psaný o osudech lidí, kteří museli pro své psaní utéct z šílenství, které začíná zaplavovat jejich rodnou zemi. Asi si budu muset něco od Zweiga přečíst :-) Vřele doporučuji.
První kniha, kterou jsem si v novém roce koupil (v antikvariátu), je také první, kterou jsem přečetl. Vyšla před deseti lety, ale tehdy jsem ji ze záhadných důvodů minul, byť je přesně pro mě... Německý publicista a spisovatel Volker Weidermann (*1969) se v útlé knize na pomezí prózy, biografie, eseje a literatury faktu Ostende. 1936 – Léto jednoho přátelství zaměřil na vztah slavných rakouských spisovatelů Stefana Zweiga (1881 - 1942) a Josepha Rotha (1894 - 1939) a na léto, které ve stínu nacismu a blížící se války prožili v belgickém přímořském letovisku Ostende.
Spolu s nimi tu zdánlivě idylické léto tráví další literáti, Egon Erwin Kisch, Arthur Koestler, Ernst Toller, Hermann Kesten a Irmgard Keunová. Právě do Keunové se zamiluje Roth, zatímco Zweig je tu se svou sekretářkou a milenkou Lotte Altmannovou. Oba slavní spisovatelé jsou zároveň velmi odlišní, a to nejen věkově. Těžký alkoholik Roth není tak úspěšný a bohatý jako Zweig, který byl v té době vedle Thomase Manna či E. M. Remarquea nejčtenějším německy píšícím spisovatelem. Zweig Rotha podporuje i finančně a oba si navzájem pomáhají v psaní, vedle vzájemné chvály se nebojí ani kritiky. Ale těžko se čte o tom, jak alkohol ničí talentovaného Rotha, jehož nezachrání ani vztah s Irmgard Keunovou...
Autor zmíní leccos z jejich díla a témat, zabrousí do minulosti obou protagonistů i do osudů dalších postav a v dovětku popíše i jejich další životní peripetie po onom památném létě 1936 v Ostende. Létě, v němž oslavili život tak, jak to dokážou jen lidé bez naděje. Zajímavé čtení to bylo!