Ostře sledované vlaky
Bohumil Hrabal
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/36673/bmid_ostre-sledovane-vlaky-Hmd-36673.jpg
3
4044
4044
Novela o milostných nesnázích mladého železničáře a jeho boji proti okupantům se odehrává na malé železniční stanici na konci druhé světové války.
Přidat komentář
Skvělá kniha, o téma druhé světové války se velmi zajímám. Moc se mi líbilo, že tragický dopad této války a válek obecně ukázal autor na obyčejných lidech ze zapadlé vesničky. Bylo zajímavé číst knihu, která je poskládaná z jednotlivých útržků neuspořádaných chronologicky, přičemž celý příběh můžeme pochopit plně až na konci knihy. Některé scény byly velmi naturalisticky popsány, což ještě umocňuje zážitek ze čtení.
Kniha je kvalitnější než film.
Důvodem je rytmus, síla vyprávění, věrohodnost.
Je zajímavé, že než se Hrabal k tomuhle tvaru dopracoval, tak napsal řadu zdánlivě rozdílných textů...
A film přece získal nejvyšší ocenění, které může filmař obdržet.
Díky bohu, že měla ta knížka tak málo stran...Jinak bych to asi vzdala. Knížka mi připadala úplně o ničem, žádná pořádná zápletka...Knížka stejně nudná jako film..
jednu hvězdu má ode mně hrabal za to že zfilmovaná verze dostala oscara, ale co se týče knížky, skončila jsem u třetí stránky
Miluji poetiku Bohumila Hrabala... Všechno souvisí se vším, vedle jatek sází erotiku, hrdinství v posteli vedle hrdinství na koleji, otisky razítek v nebi a žiletka vedle něj. S lehkostí vypráví ty nejsilnější momenty ze života. To je Hrabal. // Škoda, že tolik lidí čte jen očima...
Kdybych ji neměla v povinné četbě, asi bych si ji sama nevybrala.
Občas jsme se ztrácela a měla nutkání něco přeskočit. Okouzlila mě záverečná část, posledních pár stran. Určitá podobnost s dokonalým Remarquem a jeho Na západní frontě klid (dva vojáci, přemýšlí, "vyčítají si" nesmyslnost války, chápou jeden druhého).
Každopádně je těžké se naladit na Hrabalovu strunu, i když jsem měla tu čest vypracovávat život BH jako seminární práci a musím říct, že jeho život byl až někdy drsně zajímavý. Řekla bych, že je asi tahle kniha nejdějovější ze všech...
Uvědomění si zbytečnosti války.
"A potom se ozvala detonace. A já, který se ještě před chvílí těšil na ten pohled, ležel jsem vedle německého vojáka.."
kniha nezaujala, nedojala... umirala jsem nudou a nedokazala jsem se zbavit dojmu ze 60 stranek z 80ti si hlavni hrdina stezuje, ze se mu nepostavil a obtezuje vsechno, co ma sukne, aby mu potvrdily, ze je chlap jak se patri... pokud by na konci nepadl, padla bych ja...
Četla jsem jenom proto, že jsem to měla jako povinnou četbu. Normálně bych si knihu nepůjčila a kdyby přece jenom ano, odložila bych ji po pár stránkách. Nuda, nuda, nuda. Možná, že film za něco stojí, ale už jsem z toho tak znechucená, že nemám náladu ten příběh sledovat znova. Never more... :/
Četla jsem ji v rámci povinné četby a kdybych ji nutně nepotřeboval přečíst, po pár stránkách by ji vrátila do knihovny a už si ji nikdy víckrát nevypůjčila.
Sice je to kniha vtipná a místy až líbezná, ale stejně jsem se nemohla ubránit pocitu, že je ... nenapadá mě nic jiného než "bez děje" :) Ve své podstatě přišel konec dřív než solidní začátek.
Řekl bych, že to je taková kniha prakticky o ničem. Nebo tedy člověk čeká a čeká, pomalu se ptá proč to vůbec čte a najednou buch ho a téměř šok. Ale líbilo se mi to. Byla to taková četba na odreagování a dokonce jsem se u toho i nasmál. A ten konec přišel skoro jak blesk z čistého nebe. Pro mě.
Najznámejšie, ale zďaleka nie najlepšie. Ale vhodné prvé pričuchnutie k majstrovej poetike.
Tahle knížka je nádhernou nostalgií nedávno minulých let... Je fantastická jako všechna Hrabalova díla... Dlouho uvízne v paměti.
Pokud chcete číst něco od Hrabala a naprosto se v tom neztrácet, tak ostře sledované vlaky jsou pro vás jasná volba. Tady se ještě Hrabal svým stylem tak nevzdálil normálním spisovatelům, občas je na jedné straně i víc než jeden odstavec. Navíc děj navzdory mnoha odbočkám do minulosti svižně ubíhá a nezadržitelně míří k výbornému konci.
Štítky knihy
sex druhá světová válka (1939–1945) nacismus zfilmováno partnerské vztahy dospívání železnice maturita bombardování protifašistický odboj
Část díla
Autorovy další knížky
| 2000 |  Ostře sledované vlaky |
| 2009 | Postřižiny |
| 2007 | Obsluhoval jsem anglického krále |
| 1978 |  Slavnosti sněženek |
| 1964 | Taneční hodiny pro starší a pokročilé |
Vztek rezonuje! Jak jinak si vysvětlit to zdejší doslova urážející hodnocení, než tak, že dnešní mládež, která tu rozumuje nejvíc, zkrátka není s to pochopit nic okolo téhle knihy. Jedinou věc. Chtějí mít vše hezky naservírované. Chtějí tam nebezpečí. Něco, co bortí pravidla. A právě ta akce a zachraňování Světa je to, co podle dnešních čtenářů definuje děj a to, že je kniha o něčem. Smutné. A hlavně lidé nechtějí, aby to bylo z míst, které znají, v kterých bydlí, protože to by přece byla taky nuda, že? Paradox je, že Hrabalovo vyobrazení naší země má od té stávající podoby dost daleko. Hrabalovou poetikou bych začal a válečným obdobím, které si už pomalu ani tři generace nepamatují, končil.
Je to krásná kniha, ukázka psaveckého řemesla, o kterém by si současní děvko-autoři mohli nechat jenom zdát. A jestli tu krásu nevidíte, nemusíte to číst, protože vás k tomu nikdo nenutí. Zevrubě to tu prohlédnu a vidím nejčastěji slova "povinná" a "četba". Mám dojem, že v tom byl ten problém, že to tu hodně lidí (převážně pak mladých dívek v mém věku) takhle cítí, už proto, že je pan Hrabal v osnovách, jako něco, k čemu vás někdo nutí.
Někdy si říkám, je přeci fajn, že lidé pořád čtou, jenže někdy mi zase dochází, obvzlášť, když vidím někoho, kdo tu knížku drží coby pouhý pozér a ještě vzhůru nohama (zveličené, ale opravdu jsou takoví), že je lepší mu ji omlátit o hlavu. Nemám nic proti konstruktivní kritice, ale hovořit o Ostře sledovaných vlacích jako o knize, které je "o ničem, nuda a hlavnímu hrdinovi jde jen o jeho erekci", to je na mou, nikoliv národní, ale estetickou hrdost až moc silná káva, obvzláště vidím-li, kolik dalších jedinců tomu přikyvuje jak zdegenerovaní datlové, pardon, pouze datlice, jak vidím. Je mi pak líto těch slepičích mozků, co se musejí babrat pouze v literárních zbytcích.
V povinné četbě je toho na výběr mnohem více, nikdo vás do toho nenutil a vy se stejně chováte, jak kdyby ano. Ale co chtít od dětí, jejichž literární úroveň vystoupala nejvýš čtením braku. Jedinci s hlavou v oblacích, bez starostí, konzumující, co je zrovna in. Tohle já třeba nikomu neberu, ať si to čtou, ale ať neříkají o Hrabalovi "svůj názor", když absolutně nerozumí tématice, souvislostem, době a dívají se na to jako na další nudnou pohádku. Příběh má být řádně silný a mít význam. A ten Ostře sledované vlaky mají, vy nány pitomý!
...takže jste si měli vzít ke čtení něco jiného, nebo radši sedět doma, "na prdeli..."
(...Hrabal by nad těmito komentáři asi jen stydlivě koukal někam dolů k zemi a usrkával to svoje pivo.)
Tohle se nedá tak nějak úplně přesně vyložit, jako spíš cítit. Škoda. Škoda.
------------- (a perlička na závěr, uživatelku nebudu jmenovat):
Pěkný den,
dovolím si reagovat na Váš komentář k Ostře sledovaným vlakům. Ráda bych Vás vyvedla z omylu, že si studenti mohou v povinné četbě vybírat - mohou, ano, v některých případech. Bohužel zdaleka ne vždy. Mluvím z pozice člověka, kterému přiřadili seznam konkrétních titulů na příští dva roky; přečíst musíme se třídou všecko bez výjimky. Takhle jsem byla natlačena do Směšných lásek (a abyste znal můj názor, který Vás jistě zajímá, nelíbily se mi a nekritizovala jsem je jen proto, že mi za takto strávený čas nestály), Máje (ten nebyl špatný) a čeká mne asi tucet dalších, včetně Ostře sledovaných vlaků (a bohužel ještě jednoho Kundery, už předem mi je blivno).
Prosím tedy, neosočujte lidi, s jejichž situací nejste obeznámen. Třeba si mohli vybrat, třeba ne. Vy to skrz monitor těžko posoudíte.
(podpis)
Dámo,
já to beru z pozice, kterou jsem sám zažil, v době, kdy jsme dostali x titulů (cca 50-60) na výběr, nevím, jak je to teď a je mi to úplně jedno, zkontrolujte si datum mého komentáře a soudobé okolnosti - s těmi zase nejste evidentně obeznámená vy. Vy tu mluvíte o roce 2018-2019 a reagujete na komentář z roku 2011, to je jako kdybyste dnes lidem co potkáte na ulici říkala "soudruhu", věci se mění)... ale za mě řada lidí sáhla po 'Ostře sledovaných vlacích' čistě z důvodu, že je to krátká knížka a stejně krátké a povrchní byly i názory na ni, většinou od pubertálních a prázdných osob, bez špetky konstruktivní kritiky a názoru (upřímně nevěřím, že se cokoliv změnilo). Vše jen ukazuje snahu si ušetřit čas, práci (to předně) a nulový zájem o jakýkoliv rozměr titulu. Takže ty lidi klidně osočím (je to literární ekvivalent rány pěstí) pro ty, kteří čtou, co patrně tvoří i 90% vašeho naivního výběru.
JP
P.S: Ten 'Pěkný den' na začátku mě v kontextu zbytku zprávy pobavil. A bonusové body za to blivno z Kundery, jsem si jistý, že ho vaše kritika zasáhla ve Francii přímo u srdce.