Ostře sledované vlaky
Bohumil Hrabal
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/42453/bmid_ostre-sledovane-vlaky-605-42453.jpg
3
4189
4189
Příběh o výpravčím Miloši Hrmovi a jeho osudech na stanici. (2. vydání)
Přidat komentář
K Hrabalovi mě obrazně kdysi přivedl kamarád a jsem mu za to dodnes vděčný. Nikdy vyloženě nezklamal. Z mého pohledu skvělý spisovatel a toto dílo zatím jedna z top chuťovek co jsem od něj zďobnul. Diky Mistře.
Jedna ze zajímavějších knih k maturitě, ale osobně mám od Hrabala radši Pábitele. Kniha mě místy i bavila a dala mi to co mi dát měla. K maturitě mohu doporučit.
Moje první kniha od Hrabala a asi to nebude můj šálek kávy. Tento styl psaní mi nesedne. A jak se na základě takhle krátké knihy mohl natočit film asi nepochopím.
Opět klasický Hrabal který dokáže vyjádřit obyčejné věci obyčejně. Jeho styl asi hodně lidem nesedí, taky jsem si zvykla delší dobu. Musím uznat že po každé jeho knize dávám docela dlouhou pauzu než čtu další. Kniha mě dala co jsem čekal takže jsem spokojený.
(mimo mísu: vždycky mě překvapí, jaký film jde v knihách vidět!- a natočit)
Poetické, erotické, drastické.
Krátké, ale mocné.
ČV24
Tak tohle se mi bohužel nečetlo moc dobře, styl pasní pana Hrabala mi bohužel asi nesedí. Jinak příběh je to silný, ale dám raději přednost knihám od jiných autorů píšících o této těžké době.
S knihou jsem se potkala prvně ve svých 15 letech, přiznám se, že jsem ji nějak nerozuměla. Po přestěhování do Nymburka, kdy jsme do Kerska jezdívali pravidelně na úžasné procházky s kočárkem, jsem se seznámila podrobněji s Hrabalem ( nakonec ne nadarmo jsem sloužila jako výpravčí v nedalekých Poděbradech a Kostomlaty jsou coby kamenem dohodil) a začala jsem Hrabala milovat. Jeho skrytý humor, jeho perfektní popis a charakteristika lidských myšlenkových pochodů= prostě luxusní čtení.
Čtenářská výzva splněna. Od Hrabala jsem nečetla nic od povinné četby na střední škole a ve chvíli, kdy jsem začala s touto povídkou, se mi hned vybavil styl jeho tvorby. Naštěstí tady bylo poměrně dost děje, ale způsob řetězení textu není něco, čeho bych zvládla více. Nemám ráda to jeho zdůrazňování (řekněme) krutosti, smrti a trapnosti oproti zbytku textu, který svým (téměř) popisem, odvádí jakoukoli snahu čtenáře od zájmu o obsah.
Ostře sledované vlaky je kratičká novela z konce 2. světové války a taky moje poměrně srdcová záležitost. Tvorbu Bohumila Hrabala mám velmi ráda, jeho styl vypravování je poutavý a nedostatek čárek nabádá k tomu, aby čtenář přehltl knihu na jeden nádech. Ačkoli se příběh odehrává ve válce, vyskytují se zde spíše humorné situace. S výpravčím Hubičkou se musí zasmát prostě každý. Na ani ne stovce stránek je vyobrazen poměrný klid železniční stanice a autor tím ukazuje jinou stránku 2. světové války než jen koncentrační tábory, s nimiž se v novodobé literatuře roztrhl pytel. Dílo doporučuji ať už jen tak ke kafi či přímo k maturitě.
,,…skrz ten natřený drát jsme se políbili, a když jsme otevřeli oči, ona měla na ústech takovou červenou kundi*ku a já taky, rozesmáli jsme se a od té doby jsme byli štastni.“
"Tichá voda břehy mele...."
Ano, po této knize jsem sáhla ve svém životě už podruhé. Poprvé na střední škole a teď, abych splnila výzvu na databázi knih.
Dlouhá předlouhá souvětí, dlouhé myšlenky, ale krátké činy hlavního hrdiny jsou i na těch pár stránkách náročné.
Pasáže se zvířaty mi dělaly stejně zle tenkrát i teď. V době mého mládí mě kniha noslovila, ale teď je mi bližší možná trochu tím, protože manžel dělal strojvedoucího a ano, vztahy jsou tam trochu specifické. Erotika až perverze, kterou je kniha protkaná není pro ně zcela cizí.
Hrma, Hrdlička, Zdenička. Na ně nelze zapomenout, stejně jako na filmové zpracování této známé knihy autora v podání režiséra Jiřího Menzela. Film získal v roce 1968 Oscara za nejlepší cizojazyčný film.
Ano, ta doba byla hrozná, ano vlaky byly sledovány, to je podstatné, nikoliv razítka na zadnici a slabá výdrž nevinného mladíčka Miloše.
Konec mi poprvé a snad naposled vzal dech.
Z toho, co je zde publikováno, je znát, že dnešní mladá generace sotva může považovat tohoto autora za svého spisovatele. Pěkně ho tady natírá. Ale není divu, od jeho narození uběhlo více než sto let a na dnešní mladé působí jako nějaká archiválie. Nerozumí mu a zdá se jim prapodivný.
Hrabal tvořil podobně jako Kerouac chrlením svých textů do psacího stroje. Potřeboval toho hodně říct o světě kolem sebe, který vůbec nekonvenoval s oficiální propagandou. Však také jeho texty začaly vycházet až za oteplení v 60. letech. A to jen některé.
Náčrt Ostře sledovaných vlaků naleznete v Legendě o Kainovi v Morytátech a legendách. Příběh Miloše Hrmy měl úspěch, viz Oscarový film.
Styl psaní pana Hrabala není a asi už ani nebude můj šálek kávy, děsily mě napěchované stránky písmeny a nekonečné věty. Nakonec zdoláno kvůli čtenářské výzvě.
S panem Hrabalem jsme si nesedli už ve škole, ale tohle bylo dobré. Takže za 3.
Těžko komentovat autora, který mě nikdy nezaujal a tak se pane Hrabale omlouvám, ale pokusila jsem se to přečíst jen kvůli čtenářské výzvě.
Taktiež by som po knižke nesiahla, kebyže mi nepasuje do čitateľskej výzvy.
Bolo to čítanie ťažké, chaotické a istým spôsobom zvláštne.
Film je asi zajímavější než kniha. Kdyby nebylo čtenářské výzvy nevím jestli bych si knihu vybrala
Štítky knihy
sex druhá světová válka (1939–1945) nacismus zfilmováno partnerské vztahy dospívání železnice maturita bombardování protifašistický odbojČást díla
 |
Baron Prášil |
Autorovy další knížky
| 2000 | Ostře sledované vlaky |
| 2009 | Postřižiny |
| 2007 | Obsluhoval jsem anglického krále |
| 1978 |  Slavnosti sněženek |
| 1964 | Taneční hodiny pro starší a pokročilé |
Jak je u Hrabalových knih ustáleným zvykem, tak i tady máme opět sbírku dlouhých souvětí, která vyžadují čtenářovu pozornost. Jinak se v nich ztratí a je úplně jedno, kdo to vypráví. Možná je lepší jeho knihy raději poslouchat. Jde o velmi útlou knížečku, která působí, jako by jich měla nejméně 2x tolik. Udělat z tohoto film je opravdové mistrovství. V podstatě tu máme střípky příběhů tří obyčejných lidí, tří nádražáků, kterým do života zasáhla druhá světová válka. Z nichž jeden prošel proměnou z chlapce v muže a ve finále se stal hrdinou, ale za jakou cenu. Válka je zbytečná. O ostře sledovaných vlacích mi vyprávěla i má babička, která viděla projíždět vlaky s municí, raněnými vojáky, bohužel i transporty lidí do koncentračních táborů a lidí odsunutých z naší země. Hrabal umí z obyčejných věcí díky svému vyprávění udělat neobyčejné. Akorát to naseká jako Baťa cvičky nebo možná spíše vychrlí jako gejzír. Evidentně toho potřeboval sdělit opravdu hodně.