Ostře sledované vlaky
Bohumil Hrabal
Bohumil Hrabal patří k vrcholným zjevům české literatury druhé poloviny 20. století, jeho dílo je překládáno do všech světových jazyků. Pro edici audiokniha se jeví tedy jako autor nejvhodnější. Kniha Ostře sledované vlaky vyšla poprvé v roce 1965 a v následujícím roce byla geniálně zfilmována Jiřím Menzlem. Film získal Oskara a jako jediný český snímek se umístil v anketě 100 nejlepších filmů světa. Hrabalův básnivě obrazný jazyk má moc uchvátit čtenáře i posluchače, takže strhující děj knihy sledujeme téměř bezdechu. Příběh je monologem mládence, nadšeného eléva Miloše Hrmy, který sleduje a komentuje katastrofy konce války na malém českém nádraží a současně prožívá milostné trápení svými panickými skrupulemi. Vnitřní problémy Milošovy se prolínají s realitou války v tragikomické směsici. On sám i další lidsky uchopené figurky jeho spolupracovníků - přednosty stanice, konduktérky Mášenky, telegrafistky Zdeničky a výpravčího Hubičky, řeší umanutě směšné každodenní problémy a vzápětí jsou jakoby mimochodem schopni nevšedních hrdinských činů. Interpret Kryštof Hádek zosobňuje čistotu mládí, je však také již zkušeným hercem, neboť od svých šesti let pracuje v rozhlase a dabingových studiích. Má tedy šanci stát se modelem hlavního hrdiny tohoto románu a utkat se s mýtem dosavadního filmového vzoru. Oskarový román v edici audiokniha!... celý text
Novely Literatura česká
Vydáno: 2009 , Supraphon (Editio Supraphon)Interpreti: Kryštof Hádek
více info...
Přidat komentář
Knížku jsem si vybrala z povinné četby k maturitě a nenudila jsem se. Ale pravda je, že vracet se k ní asi také nebudu.
Chápu, že si někdo myslí, že do povinné literatury patří Hrabal. Ale proč zrovna tato kniha, která je snad ze všech nejmíň povedená, tak to nechápu. Leda snad že by bylo účelem mladé lidi od Hrabala úplně odradit. :(
Čekala jsem, že knihu přečtu za jeden večer... dvakrát jsem u ní usnula a rozhodla se, že to nechám na druhý den. Nakonec mi četba zabrala dny ČTYŘI.
Neskutečně nudná knížka o ničem. Nechápu, proč Hrabal věnoval tolik času popisování dění na nádraží. Proč proboha popisuje, jak se číslují koleje? Nevadí mi dlouhé romány, ale vadí mi, když autor nezajímavé věci popisuje zdlouhavě a zajímavé věci prostě přeskočí.
Nechápu, proč měl Hrabal potřebou cpát tam morbidní popisy trpících zvířat. Nechápete mě špatně, nevadí mi to z principu - vadí mi to proto, že to nechápu. Vypíchli býkovi oči. Bezva. A jak to souvisí s dějem?
Nechápu, co byla autorova pointa. Celá knížka mi přijde hrozně bez směru, zmatená, roztržitá. Což by nemuselo být tak špatné, kdyby alespoň nebyla bolestně nudná.
Tuto knihu (i přes Hrabalův styl) obdivuji, protože je psané s životní nadsázkou, do knihy jistě vkládal nějaké ze svých vlastních zkušeností a zážitků z války. Dojemné jsou hlavně autorem popisované vlaky s přepravovanými zraněnými vojáky a zvířectvem a v neposlední řadě tragický závěr. Ale co si budeme povídat, každý z nás si bude pamatovat hlavně situaci s tisknutím razítek :)
Velmi čtivá novelka o prvních sexuálních zkušenostech Miloše Hrmy stojí za to. Mám moc ráda Hrabalův styl, to jak mísí tragické s erotickým, vážné s odlehčeným. Trpící zvířata ve vagónech jsem měla sklon přeskočit, ale pak by můj čtenářský zážitek nebyl kompletní. Prdeláči a ceckounci? To si musím zapamatovat:)
Opěvovaná klasika se mi četla celkem dobře až na některé příliš dlouhé odstavce. Od díla jsem čekala mnohem víc.
Kniha řadící se mezi povinnou četbu pro středoškoláky se mě kdysi vyhnula. Knihu jsem nečetla a film jsem shlédla jednou a stačilo. Když jsem tuto útlou knihu našla v rodinné knihovně samozřejmě jsem si ji chtěla i přečíst. Nevím co na této knize vzbudilo kdysi boom, samotný film mě přišel jako kravina, ale co se týče knihy, bylo necelých 90 stran utrpení. Styl psaní tohoto románu mě nesedl, čtení psychologické na přemýšlení, postavy o ničem, dialogy bída a to Hrabala mám ráda. Očekávala jsem úplně něco jiného. Číst ji už nikdy nebudu.Kniha řadící se mezi povinnou četbu pro středoškoláky se mě kdysi vyhnula. Knihu jsem nečetla a film jsem shlédla jednou a stačilo. Když jsem tuto útlou knihu našla v rodinné knihovně samozřejmě jsem si ji chtěla i přečíst. Nevím co na této knize vzbudilo kdysi boom, samotný film mě přišel jako kravina, ale co se týče knihy, bylo necelých 90 stran utrpení. Styl psaní tohoto románu mě nesedl, čtení psychologické na přemýšlení, postavy o ničem, dialogy bída a to Hrabala mám ráda. Očekávala jsem úplně něco jiného. Číst ji už nikdy nebudu.
Tak toto dilko me uchvatilo... nikdy jsem nevidela ani film a ani jsem to necetla, takze jsem nevedela o co jde, ale byla jsem mile prekvapena a na konci i docela dost smutna - necekala jsem takovy konec...
Přestože mi je to velmi líto, nemůžu dát knize vyšší hodnocení. Snažila jsem se najít něco, co mě na zaujalo, bohužel mě kniha nebavila a špatně se mi četla. Jediným co stojí za zmínku je dojemný konec knihy.
Mladík Miloš se díky své první povedené sexuální zkušenosti stane nejen mužem, ale i odbojářem s tragickým koncem. Na můj osobní vkus místy trochu zvláštní vyprávění a hlavně mě to pokazilo vyprávění o oslepení býků. Ale autor to považoval za důležitou část tak to tam asi mělo být. To, že se mě to nelíbilo je můj problém, nebo nepochopení záměru.
Je nutné se v příběhu zorientovat, aby jej člověk pochopil. Jazykově výborná kniha plná přirovnání, pestrosti a iluzí. Opravdu těžká na pochopení.
Zcela upřímně mi tuto knihu hodně lidí hanilo,ale mne se to líbilo.Krátké srozumitelné,žádné nudné pasáže.Byla jsem spokojená
Než se člověk zorientuje jestli příběh stále pokračuje v přítomnosti nebo jestli Miloš vzpomíná je težké. Ideální pro maturitu - kraťoučké, myslím, že i celkem snadno pochopitelné.
Akorát se někdy člověk diví, jaké intimníscény jsou v knize, a kroutí hlavou, jak tohle může být v kánonu.
Hrabalovy Vlaky jsou jediným dlouhým nádechem, během kterého se vynořují postavy stojící na okraji společnosti, stejně tak jako asociální figurky zmítající se v kruhu přetvářky či sebevražedné přirozenosti, vždy však podtrhující svůj charakter - Miloš Hrma jako labilní introvert se sklony k sebevraždě, stejně jako sukničkářský výpravčí Hubička představují jistou naivně protikladnou stránku příběhu, kdy jeden je zmítán strachem z milostného aktu, druhý nezadržitelností tužeb po všech ženách. Podivínský chovatel holubů – přednosta stanice, pokrytec a pokřivený moralista lačnící po radostech těla nebo drážní inspektor zfanatizovaný nacistickou ideologií jako druhá strana češství, odvrácená tvář pospolitého národa.
Štítky knihy
sex druhá světová válka (1939–1945) nacismus zfilmováno partnerské vztahy dospívání železnice maturita bombardování protifašistický odbojČást díla
Autorovy další knížky
2000 | Ostře sledované vlaky |
2009 | Postřižiny |
2007 | Obsluhoval jsem anglického krále |
1978 | Slavnosti sněženek |
1964 | Taneční hodiny pro starší a pokročilé |
Ad Jizzyjack: kniha je dobrá, ale vy jste ji vůbec neměla číst. Jestli vám to někdo nařídil, tak by zasloužil pár facek. Nejlépe dvakrát: za vás a hlavně za pana Hrabala.