Ostrie britvy
Ivan Antonovič Jefremov
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/453042/bmid_ostrie-britvy-1QP-453042.jpg
3
7
7
Ostrie britvy – kultové dielo autora – sa vyznačuje neuveriteľnou mnohoplánovosťou. Niekoľko dejových línií zjednocuje tajomstvo legendárnej čiernej koruny dobyvateľa Alexandra Macedónskeho. Zároveň je to nielen sci-fi román naplnený faktografickým materiálom a teoretickými poznámkami, ale aj ako ostrie britvy vybrúsený filozofický traktát o odvekej duchovnej sile a dokonalosti človeka, o víťazstve rozumu, o hľadaní krásy a lásky. Do románu vložil autor množstvo hypotéz z odboru biológie, psychológie, etiky, estetiky atď. Dobrodružný román ponúkajúci exotiku, tajomstvo a napätie. Napínavý príbeh o ceste skupiny dobrodruhov, ktorí sa usilujú indický poklad nezákonne získať a dostávajú sa na tejto ceste až do ticha indických kláštorov...... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2019 , Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov (VSSS)Originální název:
Lezvije britvy
více info...
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 1987 |  Hodina Býka |
| 1960 |  Mlhovina v Andromedě |
| 1982 | Athéňanka Tháis |
| 1956 | 7 podivuhodných příběhů |
| 1959 | Setkání nad Tuscarorou |
Poté, co jsem Ostří nedávno náhodně vyhrabala z knihobudky, dost jsem se těšila na srovnání, jaký na tuhle knížku budu mít názor po nějakých 30 letech. A nedopadla tak úplně mizerně, jak by se dalo čekat! Jefremov byl člověk mnoha různorodých zájmů, jeho zásluhy o znovuvzkříšení sovětské SF po letech omezování - tzv. teorie nejzazší hranice - se nedají dost ocenit. Což si ale nechám na koment např. k Mlhovině Andromedy, až dostanu chuť si ji zopakovat.
Problém Ostří jakožto dobrodružného dílka je dle mého právě v té přeplácanosti nápady a tématy všeho druhu. Od záhadné černé koruny zbavující paměti, přes teoretizování o estetice sochaření, indické mystice a filozofii až po využití LSD při výzkumech genetické paměti, a ještě mnohem více. To vše ve třech oddělených dějových liniích, které se částečně propojí až skoro v závěru. A to už není čas na uzavření aspoň některých rozpracovaných zápletek. Jako by měl následovat další díl, k jehož napsání nikdy nedošlo. Nemluvě už o četných postavách, které až na výjimky taky moc života v sobě nemají. To je ovšem taky Jefremovova slabina, lidi pro něho byli jen nositeli tezí a uvaděči odvážných teorií do stádia aspoň experimentu.
Člověka po dočtení těchto starších románů napadá, nakolik za nepovedený výsledek může komoušská cenzura a nakolik na nic literárně lepšího autor prostě neměl, anebo psal přesně s tímto, dejme tomu populárně naučným, záměrem?
Protože, jako vždy, hodnotím v souvislostech, ta trojka, kupodivu ani ne moc rudých hvězd, mi přijde přiměřená. Proti některým jiným hrůzám, kterými se nás v té době pokoušela některá "specializovaná" nakladatelství krmit, Ostří ještě pořád ujde. Přinejmenším nad těmi výše uvedenými nápady a náměty se dá zapřemýšlet i dnes. Zdaleka nejsou všechny vyřešené...