Ostrov
Aldous Huxley
Autorova optimistická vize spravedlivého uspořádání společnosti, která svým občanům dává ideální podmínky pro rozvoj osobnosti. Huxley vydal tento protipól ke své negativní vizi Konec civilizace v roce 1962 po "dvaceti letech přemýšlení a pěti letech psaní".
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2001 , Maťa , DharmaGaiaOriginální název:
Island, 1962
více info...
Přidat komentář
Překrásný nový svět mě velice bavil, líbilo se mi, jak autor dokázal vystihnout možnou budoucí společnost a od Ostrova jsem tak trochu čekala něco podobného. S hlavním hrdinou se dostáváme na relativně izolovaný ostrov, který si žije podle svých pravidel, se kterými se čtenář postupně seznamuje, tak jak je hlavní hrdina objevuje sám. Styl vyprávění je však na hony vzdálen předchozí knize. Zde se jedná spíše o filozofování nad smyslem života a role člověka v něm a porovnávání s naším současným stavem, což z knihy dělá kritiku na naši společnost. S některými myšlenkami jsem souhlasila, některé se mi velice zalíbily a některé jednoduše ne. Děj se neposunuje akcí, pouze myšlenkami. A je na čtenářovi, jestli pouze přeletí pohledem, nebo se tu a tam zastaví a zamyslí se nad tím, co četl.
Kniha, kterou by měl člověk pět let číst a dvacet let o ní přemýšlet. Dovoluji si tvrdit, že je docela účinným návodem, jak šťastně žít. Ne možná na úrovni celé společnosti (jak ostatně uznává i autor), ale na úrovni jednotlivce zcela jistě. Pan Huxley byl velmi moudrý muž a Ostrov je skvělá příležitost, jak nahlédnou do jeho představ o životě.
Autorovy další knížky
2011 | Konec civilizace |
1996 | Brány vnímání |
2001 | Ostrov |
1970 | Raněný slepotou |
1998 | Šedá eminence |
Možná jsem knihu zastihl ve špatném období. Obvykle čtu v autobuse, ale zrovna byl zimní čas a ráno tma, odpoledne taky. Přečetl jsem vždy jen pár stran a snad i proto mě nějak nevtáhla do děje. Nakonec jsem ji ani nedotáhl do konce. Třeba po ni ještě v budoucnu sáhnu a přepíšu komentář, ale takto mi zbyl pocit, že sice obsahuje věci k zamyšlení, ale nečte se sama.